2. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 7. 1. 2025 v 0:56 SEČ. Konjunkce s Venuší i zákryt planety Saturn se nakonec pozorovat podařilo, i když pouze menší skupině pozorovatelů. Nyní je ve výhledu přechod Měsíce přes Plejády, který se odehraje v noci na pátek. Měsíc začne 10. ledna po půlnoci zakrývat i nejjasnější hvězdy. Merope zmizí krátce po třetí hodině SEČ. Kolem 3:45 při výstupu Merope se přiblíží k Alcyone a nakonec už Měsíc blízko obzoru zakryje i hvězdu Atlas. To bude asi 4:10 SEČ a nedlouho poté Měsíc zapadne.

Planety
Ranní viditelnost planety Merkur pro nás ve střední Evropě skončila. Venuše (–4,5 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Každým dnem je úhlově blíže slabší planetě Saturn (1,1 mag), k níž bude nejblíže 18. ledna. Jasný Jupiter (–2,7 mag) je večer vysoko na jihovýchodě a níže nad severovýchodem je naoranžovělý Mars (–1,4 mag). Jeho opozice nastane 16. ledna. Pozorování slabých planet Uran a Neptun ruší svit Měsíce.

Aktivita Slunce je nyní vysoká. Povrch je ozdoben mnoha skvrnami a docházelo i nejsilnějším erupcím kategorie X. Polární záře, které nastaly na přelomu roku, byly nejjasnější 1. ledna večer a fotograficky se daly zachytit i 4. ledna večer. Další příležitosti tedy mohou brzy následovat. Snímky Slunce můžeme nyní sledovat např. na webu Spaceweather.com, sítě observatoří GONG, belgického slunečního centra a Slunce v UV oboru pak z družice GOES-16.

Nová česká kometa dostala jméno – C/2024 Y1 (Mašek). Po téměř čtvrtstoletí se tedy podařil další objev komety s českým jménem, ovšem tentokrát poprvé nebyl pozorovatel u dalekohledu, který ovládal na dálku přes internet z Liberce, a poprvé šlo o objev české komety na jižní polokouli. Kometa už prošla přísluním a i k Zemi se už moc nepřiblíží. Je tedy velmi slabá, sám Martin její jasnost změřil na 15 mag. Kometa bude dále slábnout a nízko na naší obloze bude možné ji zkusit vyfotografovat od poloviny února v Eridanu asi 20 stupňů vysoko na večerní obloze.  

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) je jasným objektem jižní oblohy. V minulém týdnu zjasnila a 4. ledna byla na hranici viditelnosti pouhým okem i na světlé obloze. Jasnost se pohybuje mezi 1 a 2 mag. Další osud je nejasný. Buď půjde o rozpad, nebo jen aktivaci dosud neaktivní části jádra. V druhém případě už stojí za to zpozornět a vyčkat na případnou viditelnost extrémně nízko na naší obloze za soumraku, protože kometa má ještě prudce zjasňovat. Pro nás je nepříjemné, že na začátku ranního občanského soumraku je v podstatě neviditelně nízko při obzoru. To platí celý tento týden a velmi malá šance je tak zřejmě jen o víkendu 11./12. ledna. Od 13. ledna nastane podobně zoufale špatná viditelnost na večerní obloze, protože kometa je úhlově velmi blízko Slunci. Snad jen kdyby rozvinula nějaký delší ohon, nebo kdyby dosáhla jasnosti Venuše (–4,4 mag), máme nějakou šanci na její fotografování. Kometa dosáhne přísluní 13. ledna a jasnost –4 až –6 mag zatím nelze vyloučit.

Kosmonautika a sondy

New Glenn, velká raketa se sedmi motory BE-4 na prvním stupni, by měla poprvé startovat 8. ledna. Hned při prvním letu je v plánu pokus o přistání na lodi – přistávací plošině Jacklyn.

Super Heavy Starship má startovat 10. ledna v konfiguraci stupně B14 s 33 motory Raptor druhé generace a Starship S33 se šesti motory. V plánu je opakování letu IFT-5 a IFT-6 s přistáním obou stupňů a tentokrát i pokusem o vypuštění několika družic a testem opětovného zážehu v kosmu, aby další testovací let mohl Starship navést na oběžnou dráhu a ta dokázala zbrzdit a přistát v místě startu. Starship tedy i při tomto testu dosedne do Indického oceánu. Na startovní rampu má dosednout první stupeň Super Heavy. Při letu IFT-5 se mu to povedlo poprvé v historii, při IFT-6 pro problémy s rampou přistávalo raději do moře. Starship poletí v nové vylepšené verzi, která je o 1,7 m vyšší a má menší a posunuté přední klapky, které jsou nyní lépe chráněny před horkým plazmatem, které obtéká loď při návratu do atmosféry. Stále je tedy co testovat a rovnou i s lodí nové generace, která má i další vylepšení s ohledem na budoucí delší pobyty ve volném kosmu.

Výročí

6. ledna 1915 (110 let) se narodila finská astronomka Liisi Oterma. Její jméno se vyskytuje u několika komet, které objevila nebo spoluobjevila – 38P/Stephan-Oterma, 39P/Oterma a 139P/Väisälä-Oterma. Mezi roky 1938 až 1953 objevila také 54 planetek.

7. ledna 1610 (415 let) poprvé pozoroval Galileo Galilei čtyři Jupiterovy měsíčky. Pojmenoval je jako Hvězdy Medicejské, jako vděk svému panovníkovi, ale dnes je známe jako Galileovy měsíce. Dostaly jména Io, Europa, Ganymed a Callisto. V udaný den objevil ve skutečnosti Galileo jen tři měsíce, protože čtvrtý se mu vynořil až při pozorování 13. ledna. Po několika týdnech si byl Galileo jist, že jde o měsíce Jupiteru, protože pozoroval a pečlivě zaznamenal jejich pohyb kolem planety.

7. ledna 1985 (40 let) odstartovala první japonská meziplanetární sonda Sakigake. Známá je jako jedna ze sond, které zkoumaly v roce 1986 Halleyovu kometu (dalšími byly japonská Suisei, sovětské Vegy, americký International Cometary Explorer a evropská Giotto).

8. ledna 1845 (180 let) se narodil maďarský astronom Fényi Gyula. Věnoval se pozorování Slunce a to jak skvrn, tak spektroskopii protuberancí. Bývá uváděn jako první, kdo upozornil na korelaci porčtu skvrn a protuberancí.

12. ledna 1910 (115 let) zpozorovali horníci a pravděpodobně i další obyvatelé na jihu Afriky jasnou kometu. Už v době objevu měla −1 mag a o pět dní později dosáhla přísluní. 17. ledna zjasnila natolik, že byla vidět pouhým okem na denní obloze. Jakmile byla viditelná na severní polokouli, její ohon dosáhl počátkem února délky až 50 stupňů. Je až s podivem, že se toho roku objevily dvě tak jasné komety, protože v dubnu toho roku prolétla přísluním také slavná Halleyova kometa a byla také nádherná, protože když potom v květnu byla blíže Zemi, její jasnost dosáhla jasu nejjasnějších hvězd oblohy a ohon délky desítek stupňů.

12. ledna 2005 (20 let) odstartovala ke kometě 9P/Tempel 1 sonda Deep Impact. Sonda nesla na palubě impaktor, který 4. července 2005 narazil do jádra komety a pomohl tak prozkoumat její složení v zasaženém místě. V rámci mise EPOXI potom sonda navštívila kometu Hartley 2, kterou fotografovala v listopadu 2010.

Výhled na příští týden 

• opozice Marsu 16. ledna
• konjunkce Venuše a Saturnu 18. 1.
• Výročí: Huygens přistání na Titanu
• Výročí: Warren De la Rue
• Výročí: Thomas Stafford
• Výročí: meteority Tagish Lake
• Výročí: nalezen první meteorit na Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).