Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2015

20. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 13. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 5. do 17. 5. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe kolem půlnoci. Po astronomickém dnu v Beskydech 9. května je tento týden na řadě Astronomický den na Jizerce 16. května.

Obloha

Měsíc bude v novu ráno v pondělí 18. května. Poslední čtvrť nastane v pondělí 11. května. V tomto týdnu bude stále hůř viditelný, protože klesá pod ekliptiku, která má ráno navíc malý sklon vůči obzoru.

Planety:
Venuše (-4,2 mag) je výraznou večernicí nad západem. Končí dobrá večerní viditelnost planety Merkur (cca 1,5 mag). Nyní však roste jeho velikost a fáze se mění v tenký srpek. S pomocí Venuše a Slunce je vhodné jej hledat ještě na modré obloze.
Jupiter (-2 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je už téměř 20° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Pohled na krásně rozevřené prstence tak kazí jen větší chvění vzduchu.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 5. 21:30   13. 5. Ganymed přechod stínu konec 22:37
Io přechod měsíc zač. 22:54
14. 5. 23:10   14. 5. Io zatmění konec 23:49
17. 5. 20:40   15. 5. Io přechod stínu konec 20:57
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se zvýšila díky krásné skupině skvrn, která bude nyní přecházet střed slunečního kotouče. Samotná aktivita zde je i přes potenciál k silnějším erupcím, zatím menší. Další vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou i na květnové obloze. Každým dnem se nyní blíží k Polárce, jak ukazuje vložená mapka. Jasnost klesla asi k 7 mag.

Příznivci horské turistiky, astronomie a tmavé oblohy si mohou do kalendáře zapsat sobotu 16. května, kdy proběhne Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Kosmonautika

  • Vzhledem k zániku zásobovací lodi Progress v minulém týdnu dojde k posunu termínů letů pilotovaných Sojuzů. Hlavním důvodem je důkladnější analýza toho, co se přesně na Progressu stalo, aby pak případně nedošlo k podobnému problému i na lodi Sojuz, i když jde o odlišné rakety, kterými jsou vynášeny. Z toho důvodu se v tomto týdnu nevydá zpět na Zemi poslední část posádky expedice 43 a zdrží se i start zbývající trojice posádky expedice 44.
  • Připravovaná kosmická loď Dragon V2 pro pilotované lety prodělala úspěšný test záchranného systému. Kabina byla vynesena během několika sekund do výšky asi jednoho kilometru a snesla se na padácích nedaleko pobřeží floridského kosmodromu.

Výročí

  • 12. května 1800 (215 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.
  • 15. května 2005 (10 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Pozorování dalších případných těles je důležité pro červencový bezpečný průlet sondy New Horizons touto soustavou. Také tato sonda již měsíce Nix a Hydra fotografovala a nyní probíhá kampaň na hledání dalších malých měsíčků Pluta.
  • 16. května 1875 (140 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.
  • 16. května 1755 (260 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.

Výhled na příští týden

  • večerní srpek Měsíce
  • Saturn v opozici
  • start miniraketoplánu X-37B
  • Výročí: průchod Země ohonem Halleyovy komety
  • Výročí: Francesco de Vico
  • Výročí: George Phillips Bond

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Flaugergues, Skjellerup, Pons-Gambart, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »