Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2020

20. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 13. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, níže nad obzorem je také Mars. Očekáváme další vývoj komety, která se vyhoupne nízko nad obzor z jižní oblohy. Čína provedla zajímavý test chystané nové kosmické lodi. Diskutovaný Starlink chystá sedmý start. Výročí si v tomto týdnu připomínáme u dvou pozorovatelů komet.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 14. května v 16:03 SELČ. Ráno v úterý a ve středu 12. a 13. května jej najdeme poblíž planet Jupiter a Saturn. Konjunkce s Marsem nastane 15. května.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer, velmi jasný Merkur je prozatím příliš blízko Slunci, ale bude se to zlepšovat v dalším týdnu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,2 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,5 mag). Dvě největší planety už jsou od sebe úhlově méně než pět stupňů.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 F8 (SWAN) fotografovaná z Namibie 5. května 2020 Autor: Gerald Rhemann
Kometa C/2020 F8 (SWAN) fotografovaná z Namibie 5. května 2020
Autor: Gerald Rhemann
Několik komet nás bude zajímat i v období blížícího se květnového pozorovacího okna. Tma bude zatím jen pozdě večer, ale tu můžeme využít k vyhledání stabilně dobře viditelných komet C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2019 Y1 (ATLAS). Přestože kometa C/2019 Y4 (ATLAS) se v dubnu rozpadla, něco z ní přesto zůstalo a tak můžeme zatím pozorovat i tuto kometu, ačkoli se nestala jednou z nejjasnějších, jak jsme doufali. Z jižní oblohy se nám pomalu vyhoupne nejzajímavější kometa na současné obloze, C/2020 F8 (SWAN). Ke smůle pozorovatelů z našich končin bude tato kometa po celý květen velmi nízko nad severovýchodním a postupně severním obzorem a nejprve bude tedy ke spatření v ranních hodinách. Dosahuje jasnosti asi 5,5 mag, ale vzhledem k tomu, že ji budeme muset pozorovat na světlé obloze za svítání a téměř při obzoru, nečekáme extra zajímavý zážitek (mlhavá kulička, možná s kouskem ohonu ve velkém triedru či dalekohledu). Naději do ní mohou vkládat fotografové, jestliže si zachová a ještě trochu prodlouží svůj pěkný iontový ohon. Tento týden chápejme jako období první naděje na její spatření, než období nejlepší viditelnosti komety. To nastane až od dalšího týdne, ale při vyjasnění se vyplatí na kopec za ní vyrazit. Aktuální vývoj komet můžete sledovat na stránce Gideona van Buitenena a fotografie nadějné komety SWAN na Spaceweather.com.

Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) za svítání 12. až 19. května kolem 3:30 SELČ (Guide 9)
Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) za svítání 12. až 19. května kolem 3:30 SELČ (Guide 9)

Kosmonautika

Fanouškům SpaceX musela udělat radost zkouška motoru Raptor nainstalovaného pod čtvrtý testovací exemplář Starship. Po dvojici krátkých zážehů byl odmontován a odvezen.

Čína provedla velkolepý test své nové chystané kosmické lodi. V úterý 5. května ji vynesla mohutná raketa CZ-5B a vše bylo neobvykle dobře mediálně pokryto, včetně pátečního úspěšného přistání kabiny. Pěkný souhrn mise přinesl Kosmotýdeník. Vynesen byl i zkušební kus nafukovacího tepelného štítu, ale tento test se nezdařil podle plánu. Po několik dnů se na oběžné dráze nachází i centrální stupeň samotné rakety, což ukazuje na její velký výkon, ale také na riziko, když nevíme, kam spadne.

Starlink v akcii Autor: Martin Šulík
Starlink v akcii
Autor: Martin Šulík
Hodně diskuzí stále vyvolávají družice Starlink. Přes oznámené snahy o snížení vlivu družic na astronomická pozorování můžeme zatím konstatovat, že v uplynulém týdnu byla velmi dobře viditelná várka z třetího startu, kdy většina družic dosahovala jasu nejvýraznějších hvězd oblohy. Výzvu k pozorování družic včetně zamyšlení se nad tímto projektem přinesl slovy šéfa brněnské hvězdárny i náš portál a družicové megakonstelace se dotkl i poměrně hodně navštěvovaný portál iDNES. Přes nesporný technický přínos pro vybranou skupinu uživatelů internetu v odlehlých lokalitách se zatím obáváme, že jde o projekt pro tzv. horních deset tisíc (rozuměj milióny uživatelů z miliard potenciálních) a že jde o precedens, který ukazuje, že pravidla neplatí zatím všude. Řešením by určitě bylo spíše razantní zmenšení družic v daleké budoucnosti, nebo investice do pozemní infrastruktury, kde současní operátoři nejspíš pod vidinou zisků zaspali.

V následujícím týdnu by mohlo proběhnout několik startů raket. Očekáváme start malé čínské rakety KZ-1A s družicemi Xingyun-2 01 a 02 (plán 12. května). Dále 15. května je v plánu start malé rakety Electron s družicemi ANDESITE (Ad-Hoc Network Demonstration for Extended Satellite-Based Inquiry and Other Team Endeavors), které tvoří malé 6U cubesaty zaměřené na plasma a polární záře Země. 16. května se má na šestou misi vydat vojenský miniraketoplán X-37B. Tentokrát jej má vynést raketa Atlas 5. 17. května je v plánu start rakety Falcon 9 s 60 družicemi Starlink (7. várka).

Výročí

12. května 1800 (220 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.

16. května 1755 (265 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.

16. května 1875 (145 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a Venuše večer
  • ranní kometa C/2020 F8 (SWAN)
  • Výročí: Francesco de Vico
  • Výročí: Země ohonem Halleyovy komety
  • Výročí: George Phillips Bond

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vilém Gajdušek, Grigg-Skjellerup, John Francis Skjellerup, Honoré Flaugergues, Hydra, Nix, Jean-Felix Adolphe Gambart, Kometa 273P/Pons-Gambart, Václav Knoll, C/2020 F8 (SWAN), Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »