20. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 15. května ve 13:48 SELČ. A ve středu večer bude zrovna v konjunkci s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva.  Na konci týdne, v neděli večer, se bude nacházet poblíž hvězdy Spica v Panně.

Planety
Aktuálně je to s planetami špatné. Většina se schovala v záři Slunce a ty, které jsou od něj úhlově dál, nevylézají ráno příliš vysoko nad obzor. Nejlepší viditelnost má za svítání Saturn (1,2 mag), který se však i před čtvrtou ranní nachází ani ne 10° nad východem až jihovýchodem.

Aktivita Slunce byla nejvyšší a pro nastávající maximum cyklu aktivity jsme zapsali i novou nejsilnější erupci X5,9. Ovšem pro nejaktivnější oblast s označením AR3664 to nebylo zdaleka vše. V pondělí 6. 5. jsme zde viděli erupci X4,5 a od středy 8. května do soboty 11. května jsme zaznamenali dalších sedm erupcí nejvyšší kategorie X a dalším čtyřem do kategorie X chybělo jen velmi málo. A to nejpodstatnější bylo, že erupce byly doprovázeny výrony oblak plazmatu, které mířily přímo k Zemi.

Reakce byla impozantní.
Nastala extrémně jasná polární záře v noci z pátka 10. na sobotu 11. května. Obloha se pokryla barvami od severu až skoro k jihu, často docházelo k náhlým zjasněním a celkově šlo o jednu z nejsilnějších polárních září, jaké vůbec kdy byly pozorovány. Podmínky byly zkrátka velmi dobré a dalo by se říct, že nastala mnohem silnější záře, než se dalo podle síly erupcí očekávat. Zřejmě se sešlo několik faktorů. Možná kanibalizace jednotlivých vyvržených oblak, a hlavně vhodná polarita magnetického pole v nich. Každopádně bylo jasno, a tak se i v naší čtenářské fotogalerii sešla spousta krásných vzpomínek na tuto unikátní záři. Děkujeme za zaslané snímky.

Další informace k dění na Slunci nabízí servery Spaceweather.com nebo grafy a indikátory na Spaceweatherlive.com. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Ty v aktivních oblastech AR3664 a 3668 se spojily a vytvořily skupinu skvrn viditelnou i pouhým okem jako protažený malý flíček na povrchu Slunce (samozřejmě při pohledu přes vhodný filtr!).

Měsíc již začíná rušit pozorovatele komet, přesto stojí za připomínku především v souhvězdí Panny se nacházející kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která je takovým malým poslem s krátkým prachovým ohonem nacházejícím se zatím za dráhou Marsu. Pokud jí to vydrží, mohla by být v říjnu letošního roku viditelná pouhým okem. Mapy k vyhledání komet doporučujeme vygenerovat na webu CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Nejvýznamnější událostí týdne by měl být odložený start kosmické lodi Starliner na misi Boe-CFT k ISS. Z floridské rampy SLC-41 by jej měla 17. května vynést raketa Atlas V N22. Posádku tvoří dvojice astronautů Barry Wilmore a Sunita Williams(ová).

Čínská sonda Chang’e 6 je nyní na protáhlé oběžné dráze kolem Měsíce. Mise tedy běží podle plánu. Mise je rozložena do několika týdnů. Přibližně 5 dnů trvala cesta k Měsíci, brzdění a usazení na lunární oběžnou dráhu. Dalších asi 20 dní bude sonda kroužit po stejné dráze okolo Měsíce. Poté by mělo dojit k sestupové fázi. Po přistání během 48 hodin dojde k vrtání a odběru vzorků. Jelikož je na palubě také malý rover, dojde i na něj, ale podrobnosti k němu chybí. Cesta domů se vzorky potrvá přibližně 5 dnů.

Přípravy na let SuperHeavy B11 a Starship S29 se pohnuly opět blíže startu – došlo k vyrolování obou částí směrem ke startovnímu komplexu.

Výročí

14. května 1679 (345 let) se narodil dánský astronom Peder Horrebow. Zasloužil se o zachování díla Ole Rømera, který se podílel na měření rychlosti světla, když jeho práce shořely při velkém požáru Kodaně v r. 1728. Horrebow také zavedl metodu měření zeměpisné šířky pomocí měření vzdálenosti hvězd od zenitu. Tato metoda byla zapomenuta a znovuobjevena A. Talcottem v r. 1833.

14. května 2009 (15 let) odstartovala evropská raketa Ariane 5 s vesmírnými observatořemi Herschel a Planck. Herschel byl infračervený vesmírný dalekohled, to znamená, že kvůli zásobě chladiva fungoval jen mezi roky 2009 a 2013. Jeho zrcadlo mělo v průměru úctyhodných 3,5 metru. Výsledky družice Planck výrazně pomohly zpřesnit naše poznatky o raném vesmíru. Podle nich je vesmír starý 13,8 miliardy let. Družice Planck byla deaktivována v roce 2013.

16. května 1969 (55 let) měřila vlastnosti atmosféry Venuše sonda Veněra 5. Sonda byla pouze upravenou verzí Veněry 4 a oproti ní měřila ve větším rozsahu tlak a teplotu. Pouzdro ale nebylo uzpůsobeno, aby vydrželo velký tlak atmosféry, takže se odmlčelo ve výšce asi 25 km. Okolní tlak byl 2,7 MPa a teplota 320 °C.

16. května 1969 (55 let) měřila atmosféru Venuše také sonda Veněra 6. Přistávací pouzdro měřilo až do výšky někde mezi 10 a 25 km nad povrchem.

18. května 1969 (55 let) odstartovala k letu kolem Měsíce kosmická loď Apollo 10. Tentokrát došlo i na test lunárního modulu těsně nad povrchem (14,5 km vysoko). Vzhledem k úspěchu této mise nic nebránilo letu Apolla 11 s cílem přistát na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden 

• Měsíční úplněk
• Výročí: Ivan Osipovich Yarkovsky
• Výročí: John Tebbutt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).