Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2013

21. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 22. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5.

Měsíc je před úplňkem. Večer se chystá setkání tří planet. Saturn je vidět celou noc. Opportunity překonala vzdálenost ujetou Lunar roverem Apolla 17. Kepler končí?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 25. května v úplňku. Zpočátku prochází souhvězdím Panny a blíží se úhlově Saturnu. Ve středu je 7° jihozápadně, ve čtvrtek 10° východním směrem. Úplněk bude o víkendu procházet nízko nad obzorem souhvězdími Štíra a Střelce.

 

Venuše a Merkur. Autor: Jiří Šíp
Venuše a Merkur.
Autor: Jiří Šíp
Planety:
Večer se na severozápadě můžeme loučit s planetou Jupiter a naopak přivítat Venuši. Navíc se k nim přidá i Merkur. Nejzajímavější úkaz se chystá na neděli 26. května, kdy budou tvořit trojúhelník s délkou stran asi 2°. Přestože planety budou jen nízko a k vyhledání se bude spíše hodit triedr, budou všechny dost jasné. Především Venuše s jasností -3,9 mag by mohla pomoci dohledat ostatní. Ani Jupiter (-1,9 mag) by neměl být příliš obtížným cílem. Ovšem ani Merkur se nedá příliš zahanbit. Na začátku týdne má jasnost -1,3 mag, ale je nízko. Koncem týdne u ostatních planet bude mít stále pěkných -0,8 mag. V případě jasného počasí to budou hezké pohledy triedrem.

Saturn (0,3 mag) je viditelný celou noc. Nyní se nachází v Panně asi 13° východně od hvězdy Spica.

Slunce bylo nejaktivnější za posledních deset let. Mohla za to skvrnami ne příliš oslnivá, ale magnetickým polem komplikovaná skupina skvrn AR 1748. Nyní zde již aktivita poklesla, ale série čtyř erupcí nejsilnější kategorie X v průběhu dvou dnů byla mimořádným úkazem. Oblaka plasmy z těchto erupcí Zemi bohužel minula, skvrny jsou totiž uprostřed slunečního disku teprve nyní. To už je ale pravděpodobnost silné erupce výrazně nižší. Můžeme jen čekat, co přijde dál. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se přiblížila Polárce a v dalekohledu už spíše než vějíř připomínala jen mlhavý flíček s náznakem ohonu. Zajímavou a také trochu jasnější se stala kometa C/2012 F6 (Lemmon). Pozitivní je, že obě komety jsou dobře viditelné i větším triedrem. Bohužel nyní už bude rušit Měsíc a tak zbývá jen ranní lov "citrónu". Tato kometa je k vyhledání v Pegasu, zhruba na spojnici levých hvězd čtverce.

Přelety ISS jsou nyní k vidění v brzkých ranních hodinách.

Kosmonautika:

  • Opportunity na Marsu se na okraji kráteru Endeavour vydala k jihu a k 16. květnu ujela vzdálenost 35,76 km. Tím překonala Lunar rover Apolla 17 a dostala se na druhé místo historických tabulek. Pokud technika vydrží, překoná zřejmě i Lunochod 2 (37 km).
     
  • Družice Kepler má vážnou poruchu. Dva ze čtyř vyrovnávacích setrvačníků selhaly a družice nemůže provádět přesnou fotometrii. Tím je ohrožen i samotný další výzkum exoplanet.
     
  • Sojuz TMA-07M. s třemi kosmonauty přistál minulý týden v pondělí v kazašské stepi.
     

Výročí:

  • 20. května 1978 (35 let) odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.
     
  • 25. května 2008 (5 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem. Pracovala do 2. listopadu téhož roku, kdy ji zřejmě porazil mráz a nedostatek sluneční energie.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše míjí Jupiter
  • Výročí: Mars Express
  • Výročí: Veněra 15
  • Výročí: Donatiho kometa

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer Venus 1, Phoenix, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »