Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2013

21. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 22. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5.

Měsíc je před úplňkem. Večer se chystá setkání tří planet. Saturn je vidět celou noc. Opportunity překonala vzdálenost ujetou Lunar roverem Apolla 17. Kepler končí?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 25. května v úplňku. Zpočátku prochází souhvězdím Panny a blíží se úhlově Saturnu. Ve středu je 7° jihozápadně, ve čtvrtek 10° východním směrem. Úplněk bude o víkendu procházet nízko nad obzorem souhvězdími Štíra a Střelce.

 

Venuše a Merkur. Autor: Jiří Šíp
Venuše a Merkur.
Autor: Jiří Šíp
Planety:
Večer se na severozápadě můžeme loučit s planetou Jupiter a naopak přivítat Venuši. Navíc se k nim přidá i Merkur. Nejzajímavější úkaz se chystá na neděli 26. května, kdy budou tvořit trojúhelník s délkou stran asi 2°. Přestože planety budou jen nízko a k vyhledání se bude spíše hodit triedr, budou všechny dost jasné. Především Venuše s jasností -3,9 mag by mohla pomoci dohledat ostatní. Ani Jupiter (-1,9 mag) by neměl být příliš obtížným cílem. Ovšem ani Merkur se nedá příliš zahanbit. Na začátku týdne má jasnost -1,3 mag, ale je nízko. Koncem týdne u ostatních planet bude mít stále pěkných -0,8 mag. V případě jasného počasí to budou hezké pohledy triedrem.

Saturn (0,3 mag) je viditelný celou noc. Nyní se nachází v Panně asi 13° východně od hvězdy Spica.

Slunce bylo nejaktivnější za posledních deset let. Mohla za to skvrnami ne příliš oslnivá, ale magnetickým polem komplikovaná skupina skvrn AR 1748. Nyní zde již aktivita poklesla, ale série čtyř erupcí nejsilnější kategorie X v průběhu dvou dnů byla mimořádným úkazem. Oblaka plasmy z těchto erupcí Zemi bohužel minula, skvrny jsou totiž uprostřed slunečního disku teprve nyní. To už je ale pravděpodobnost silné erupce výrazně nižší. Můžeme jen čekat, co přijde dál. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se přiblížila Polárce a v dalekohledu už spíše než vějíř připomínala jen mlhavý flíček s náznakem ohonu. Zajímavou a také trochu jasnější se stala kometa C/2012 F6 (Lemmon). Pozitivní je, že obě komety jsou dobře viditelné i větším triedrem. Bohužel nyní už bude rušit Měsíc a tak zbývá jen ranní lov "citrónu". Tato kometa je k vyhledání v Pegasu, zhruba na spojnici levých hvězd čtverce.

Přelety ISS jsou nyní k vidění v brzkých ranních hodinách.

Kosmonautika:

  • Opportunity na Marsu se na okraji kráteru Endeavour vydala k jihu a k 16. květnu ujela vzdálenost 35,76 km. Tím překonala Lunar rover Apolla 17 a dostala se na druhé místo historických tabulek. Pokud technika vydrží, překoná zřejmě i Lunochod 2 (37 km).
     
  • Družice Kepler má vážnou poruchu. Dva ze čtyř vyrovnávacích setrvačníků selhaly a družice nemůže provádět přesnou fotometrii. Tím je ohrožen i samotný další výzkum exoplanet.
     
  • Sojuz TMA-07M. s třemi kosmonauty přistál minulý týden v pondělí v kazašské stepi.
     

Výročí:

  • 20. května 1978 (35 let) odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.
     
  • 25. května 2008 (5 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem. Pracovala do 2. listopadu téhož roku, kdy ji zřejmě porazil mráz a nedostatek sluneční energie.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše míjí Jupiter
  • Výročí: Mars Express
  • Výročí: Veněra 15
  • Výročí: Donatiho kometa

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer Venus 1, Phoenix, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »