21. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 18. 5. do 24. 5. 2015. Měsíc po novu je vidět večer na západě, stejně jako jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Ruská raketa Proton opět nevynesla svůj náklad, jak měla. Progress na ISS nešel nastartovat, aby zvýšil dráhu stanice.
Obloha
Měsíc bude byl novu ráno v pondělí 18. května. Večerní srpek bude vidět nad západním obzorem zhruba od úterý. Ještě lépe bude ale vidět až od středy 20. května, kdy bude 13° pod Venuší. O den později projde kolem Venuše ve vzdálenosti 8 stupňů. V sobotu 23. května bude 6 stupňů od Jupiteru.
Planety:
Venuše (-4,2 mag) je výraznou večernicí nad západem. Blíží se k ní zleva také Jupiter (-2 mag). Vybrané úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Saturn (0 mag) je vidět celou noc, protože v sobotu nastává opozice. Kulminuje kolem jedné ráno ve výšce 21°. Prstence jsou krásně rozevřené a díky opozičnímu efektu se budou nyní jevit trochu jasnější.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 19. 5. | 22:20 | 19. 5. | Europa zatmění konec 23:14 | |
| 24. 5. | 21:30 | 20. 5. | Ganymed přechod měsíce konec 21:36 Ganymed přechod stínu zač. 22:58 Kallisto přechod měsíce zač. 23:35 |
|
| 21. 5. | Io zákryt zač. 22:12 | |||
| 22. 5. | Io přechod měsíce konec 21:38 Io přechod stínu konec 22:52 |
|||
| Časy jsou v SELČ. | ||||
Aktivita Slunce se snížila, neboť slunečnímu disku už nedominují velké skvrny, jaké byly k vidění ještě na konci minulého týdne. Na vývohj skvrn se můžeme dívat v reálu na obloze nebo na aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika
- Problémy ruské techniky nekončí. V paměti máme nedávný návrat raket Proton do běžného provozu a už je tu další selhání. Aby toho nebylo málo, tak nákladní Progress nedávno nedoletěl k ISS a další Progress u ISS zase nedokázal nastartovat běžným způsobem své motory a nemohl tak postrčit stanici na vyšší dráhu. V pondělí se o totéž pokusí znovu, ale místo osmi motorů zkusí použít jen čtyři. Pro stanici to neznamená žádné nebezpečí, ale situace ruské techniky teď není nejrůžovější.
- Pěkný článek shrnující zajímavé pohledy na útvary na povrchu Ceres shrnuje portál Kosmonautix.cz. V animacích zde můžeme vidět zajímavý vrcholek a nechybí ani kráter se světlými skvrnami. Největší těleso pásu planetek za Marsem má pro nás asi připraveno ještě nejedno překvapení. Nyní sestupuje DAWN na nižší dráhu, přísun dalších detailů lze tedy očekávat ještě v květnu.
- Tento týden by měl odstartovat tajný miniraketoplán X-37B. Podrobnější informace o něm jsme přinesli v minulém týdnu.
Výročí
- 19. května 1910 (105 let) prošla Země ohonem Halleyovy komety. Mnozí lidé zneužili podobně jako dnes této situace k předpovědi konce světa, nebo alespoň předpokládané otravy pozemského ovzduší kyanidem, který byl v té době v okolí komet znám. Je třeba vzít v úvahu, že podobně jako dnes dokázala takto zmanipulovat masy jen úzká skupina lidí, zatímco většina odborné veřejnosti asi jen kroutila hlavou.
- 19. května 1805 (210 let) se narodil italský astronom Francesco de Vico. Je známý především jako objevitel nebo spoluobjevitel komet, z nichž si nejspíš vybavíme především periodickou 122P.
- 20. května 1825 (190 let) se narodil americký astronom George Phillips Bond, syn Williama Cranch Bonda, prvního ředitele Harvardské observatoře. Otec a syn na observatoři využívali 15palcový refraktor. Pozorování věnovali detailnímu zkoumání planet, Slunce i vzdáleným objektům, jakými byly například mlhovina M 42 v Orionu, galaxie M 31 v Andromedě nebo kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu. Bondovi také započali s astrofotografií (první fotografii-daguerotypii hvězdy Vegy pořídil jeho otec v roce 1850), která se ukázala jako vhodný způsob měření jasností hvězd. George Bond pořizoval i kvalitní kresby. Vynikající je například jeho záznam komety Donati z roku 1858, nebo Velké mlhoviny v Orionu.
Výhled na příští týden
- Dorůstající Měsíc na večerní obloze
- Výročí: Daniel Barringer
- Výročí: Frank Drake
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
