21. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5. 2019. Měsíc po úplňku úbývá k poslední čtvrti. Mars je vidět večer, míjí hvězdokupu M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce ukazovalo skvrny i pěkné protuberance. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX zatím čeká na start. Čína má za sebou další úspěšný start. Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci místo dopadu sondy Beresheet. Očekáváme také indický a čínský start. Před 185 lety se narodil John Tebbutt, objevitel Velké komety 1861.
Obloha
Měsíc ubývá k poslední čtvrti, který nastane v neděli 26. května v 18:34 SELČ. 21. května se Měsíc přiblíží k Jupiteru a 23. května bude Měsíc poblíž Saturnu.
Planety:
Večer je vidět Mars (1,7 mag) večer po západu Slunce poměrně nízko nad obzorem. Tuto neděli večer prochází hvězdokupou M35 v Blížencích. Jupiter (−2,6 mag) je vidět nejlépe v druhé polovině noci a Saturn (0,4 mag) vylézá nejvýše až nad ránem.
Přechod stínu a měsíčku Io začíná v pondělí 20. 5. Stín přechází od 4:12, měsíc od 4:43 SELČ. Zatmění Io začíná 21. 5. v 1:22 a zákryt Io končí ve 4:02. 22. 5. v 0:53 končí přechod stínu Io, přechod měsíce končí v 1:21. 23. 5. v 1:30 začíná zatmění měsíce Europa.
Aktivita Slunce po přechodném zvýšení poklesla. Skvrny se otočily pryč z dohledu. Přesto není nouze o pěkné protuberance. Jednu takovou zachytil 18. května Libor Hašpl. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
SpaceX sice provedla 13. května statický zážeh rakety Falcon 9, ale start byl nakonec odložen pro dodatečnou kontrolu družic. Startovat se má tento týden, pravděpodobně 25. května. Mise budí jisté kontroverze u astronomů, protože to vypadá, že si může vypustit, kdo chce, co chce, nehledě na rizika vzniku odpadu na oběžné dráze nebo vlivu na pozorování oblohy.
V pátek 17. května proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou-2. Tato navigační síť už začíná dosahovat úrovně, kdy bude schopna poskytovat údaje o poloze nezávisle na GPS.
NASA prezentovala snímky povrchu Měsíce ze své sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), kde je vidět místo dopadu izraelské sondy Beresheet. Více se o tom rozepsali na Kosmonautix.cz.
21. května má startovat indická raketa PSLV s družicí RISAT-2BR1 a 22. 5. čínská raketa CZ-4C s družicí Yaogan-33.
Výročí
24. května 1844 (175 let) se narodil polský astronom Jan Jarkowski, známý spíše pod jménem Ivan Osipovich Yarkovsky, protože pod tímto jménem bývá uváděn tzv. Yarkovského efekt. Rotace malých těles, jako např. planetek, je ovlivňována tím, jak z něj unikají tepelné fotoy. To vyvolává dodatečný malý impulz vedoucí i ke změně rotace planetky. Dnes jse tato práce rozvinuta pod názvem YORP efekt.
25. května 1834 (185 let) se narodil australský astronom John Tebbutt. 13. května 1861 si na obloze všiml komety, jež se brzy stala jednou z nejjasnějších komet historie. Velká kometa 1861, též C/1861 J1, byla poté nejkrásnější koncem června a začátkem července 1861, kdy byla hodně blízko k Zemi a dosáhla jasnosti mezi 0 a –2 mag. Díky vhodnému úhlu vůči Slunci byla tak jasná, že vrhala v noci stíny. Ohon má na kresbách kolem 40°, ale uváděna je i délka až 90° a podle kreseb šlo o opravdu nádhernou kometu.
Výhled na příští týden
- dva ruské starty (z Plesecku a Bajkonuru)
- Výročí: let opic Able a Miss Baker nad 100 km
- Výročí: úplné zatmění Slunce, ověření OTR
- Výročí: Luna 22
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
