Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2019

21. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 22. května 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 20. 5. do 26. 5. 2019. Měsíc po úplňku úbývá k poslední čtvrti. Mars je vidět večer, míjí hvězdokupu M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce ukazovalo skvrny i pěkné protuberance. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX zatím čeká na start. Čína má za sebou další úspěšný start. Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci místo dopadu sondy Beresheet. Očekáváme také indický a čínský start. Před 185 lety se narodil John Tebbutt, objevitel Velké komety 1861.

Obloha

Měsíc ubývá k poslední čtvrti, který nastane v neděli 26. května v 18:34 SELČ. 21. května se Měsíc přiblíží k Jupiteru a 23. května bude Měsíc poblíž Saturnu.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,7 mag) večer po západu Slunce poměrně nízko nad obzorem. Tuto neděli večer prochází hvězdokupou M35 v Blížencích. Jupiter (−2,6 mag) je vidět nejlépe v druhé polovině noci a Saturn (0,4 mag) vylézá nejvýše až nad ránem.
Přechod stínu a měsíčku Io začíná v pondělí 20. 5. Stín přechází od 4:12, měsíc od 4:43 SELČ. Zatmění Io začíná 21. 5. v 1:22 a zákryt Io končí ve 4:02. 22. 5. v 0:53 končí přechod stínu Io, přechod měsíce končí v 1:21. 23. 5. v 1:30 začíná zatmění měsíce Europa.

Aktivita Slunce po přechodném zvýšení poklesla. Skvrny se otočily pryč z dohledu. Přesto není nouze o pěkné protuberance. Jednu takovou zachytil 18. května Libor Hašpl. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

SpaceX sice provedla 13. května statický zážeh rakety Falcon 9, ale start byl nakonec odložen pro dodatečnou kontrolu družic. Startovat se má tento týden, pravděpodobně 25. května. Mise budí jisté kontroverze u astronomů, protože to vypadá, že si může vypustit, kdo chce, co chce, nehledě na rizika vzniku odpadu na oběžné dráze nebo vlivu na pozorování oblohy.

V pátek 17. května proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou-2. Tato navigační síť už začíná dosahovat úrovně, kdy bude schopna poskytovat údaje o poloze nezávisle na GPS.

NASA prezentovala snímky povrchu Měsíce ze své sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), kde je vidět místo dopadu izraelské sondy Beresheet. Více se o tom rozepsali na Kosmonautix.cz.

21. května má startovat indická raketa PSLV s družicí RISAT-2BR1 a 22. 5. čínská raketa CZ-4C s družicí Yaogan-33.

Výročí

24. května 1844 (175 let) se narodil polský astronom Jan Jarkowski, známý spíše pod jménem Ivan Osipovich Yarkovsky, protože pod tímto jménem bývá uváděn tzv. Yarkovského efekt. Rotace malých těles, jako např. planetek, je ovlivňována tím, jak z něj unikají tepelné fotoy. To vyvolává dodatečný malý impulz vedoucí i ke změně rotace planetky. Dnes jse tato práce rozvinuta pod názvem YORP efekt.

25. května 1834 (185 let) se narodil australský astronom John Tebbutt. 13. května 1861 si na obloze všiml komety, jež se brzy stala jednou z nejjasnějších komet historie. Velká kometa 1861, též C/1861 J1, byla poté nejkrásnější koncem června a začátkem července 1861, kdy byla hodně blízko k Zemi a dosáhla jasnosti mezi 0 a –2 mag. Díky vhodnému úhlu vůči Slunci byla tak jasná, že vrhala v noci stíny. Ohon má na kresbách kolem 40°, ale uváděna je i délka až 90° a podle kreseb šlo o opravdu nádhernou kometu.

Výhled na příští týden 

  • dva ruské starty (z Plesecku a Bajkonuru)
  • Výročí: let opic Able a Miss Baker nad 100 km
  • Výročí: úplné zatmění Slunce, ověření OTR
  • Výročí: Luna 22

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ivan Yarkovski, Velká kometa 1861, John Tebbutt, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »