Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2020

21. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 20. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši a snad se nám vedle ní podaří vidět i Merkur. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, níže nad obzorem je také Mars. Těšili jsme se na komety ATLAS a SWAN – jak dopadly? Část čínské rakety zanikla neřízeně nad Atlantikem. Po odkladu odstartoval vojenský miniraketoplán a posunul se start dalších Starlinků. Před 215 lety se narodil objevitel komet de Vico a před 110 lety prošla Země ohonem Halleyovy komety.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 22. května v 19:39 SELČ. Měsíc bude průvodcem Merkuru a Venuše v neděli 24. května na večerní soumrakové obloze.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je vidět večer a dojde k její konjunkci s planetou Merkur (kolem −0,5 mag), největší přiblížení na necelý stupeň nastane 22. května během dne. Ráno jsou vidět planety Mars (0,1 mag), Saturn (0,5 mag) a Jupiter (−2,5 mag). Dvě největší planety už jsou od sebe úhlově méně než pět stupňů a za svítání svítí téměř nad jižním obzorem. Rudá planeta je zatím velice nízko na jihovýchodě.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Komety budou určitě zajímavým cílem i v tomto týdnu, protože nebude na obloze zářit Měsíc. Připomeňme, že nadějná kometa C/2019 Y4 (ATLAS) se v dubnu rozpadla a nyní se z ní stala velmi zajímavá sbírka kometárních jader mířící stále blíže ke Slunci. Aktuálně vytváří protáhlý oblak, v němž jedno jadérko je relativně jasné a vytvořilo krátký ohůnek a některá ho při pohledu ze Země jakoby předcházejí. Celé to vypadá jako kometa v kometě., což je mimořádně zajímavý úkaz sám o sobě. Stálicí a nyní nejhezčí kometou naší oblohy je C/2017 T2 (PanSTARRS), která je při jasnosti asi 8 mag triedrem nejlépe viditelná. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) je nyní nedaleko a slábne – obě komety najdeme ve Velké medvědici – T2 se přiblíží dvojici galaxií M81, 82 (nejlépe o víkendu) a Y1 vletí do Velkého vozu (21. 5. se velmi přiblíží hvězdě Dubhe). Velmi nadějnou kometou byla a možná i zůstává C/2020 F8 (SWAN). Můžeme o ní říci, že je nejjasnější kometou na obloze (asi 6 až 7 mag) a bohužel je za svítání jen velmi nízko nad severovýchodem. Kometa zatím zeslábla a ztratila krásný iontový ohon, ale začíná být alespoň viditelná. Dalo by se říct každým dnem lépe. Pokud ji uvidíte přes dalekohled, budete ale možná jedněmi z mála, tak nenápadná na obloze je. K pěknému zážitku jí nyní může pomoci jen další neočekávané zjasnění. Aktuální vývoj komet můžete sledovat na stránce Gideona van Buitenena a fotografie komety SWAN na Spaceweather.com.

Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) ve 3:00 SELČ, v mapě vyznačeny i pozice slábnoucí komety C/2019 Y4 (ATLAS)
Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) ve 3:00 SELČ, v mapě vyznačeny i pozice slábnoucí komety C/2019 Y4 (ATLAS)

Kosmonautika

11. května zanikl nad Atlantikem asi 30 metrů dlouhý a 5 m široký centrální stupeň čínské rakety CZ-5B, který pomohl vynést chystanou novou čínskou kosmickou loď. Nyní nekontrolovaně zanikl ani ne čtvrt hodiny po průletu nad New Yorkem. Čína 12. května úspěšně vypustila dvojici družic Xingyun-2 01 a 02 pomocí rakety KZ-1A, přičemž start byl věnován zdravotníkům z Wuchanu a jedna družice také nese jméno tohoto města.

Start Falconu 9 s 60 družicemi Starlink byl odložen. Nejprve kvůli posunu startu Atlasu V a nyní kvůli tropické bouři nedaleko Floridy. Předpokládaný nový termín startu je 19. května v 9:10 SELČ.

Z japonské Tanegašimy má startovat 20. května v 19:30 SELČ raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-9 k ISS.

22. 5. v 8:45 má startovat z Plesecku raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat a družicí Tundra č. 4.

S napětím budeme sledovat přípravy na start pilotované kosmické lodi CrewDragon, chystaný na 27. května. Astronauti Bob Behnken a Doug Hurley už jsou v karanténě.

Výročí

19. května 1805 (215 let) se narodil italský astronom Francesco de Vico. Je známý především jako objevitel nebo spoluobjevitel komet, z nichž si nejspíš vybavíme především periodickou 122P.

19. května 1910 (110 let) prošla Země ohonem Halleyovy komety. Mnozí lidé zneužili podobně jako dnes této situace k předpovědi konce světa, nebo alespoň předpokládané otravy pozemského ovzduší kyanidem, který byl v té době v okolí komet znám. Je třeba vzít v úvahu, že podobně jako dnes dokázala takto zmanipulovat masy jen úzká skupina lidí, zatímco většina odborné veřejnosti asi jen kroutila hlavou.

20. května 1825 (195 let) se narodil americký astronom George Phillips Bond, syn Williama Cranch Bonda, prvního ředitele Harvardské observatoře. Otec a syn na observatoři využívali 15palcový refraktor. Pozorování věnovali detailnímu zkoumání planet, Slunce i vzdáleným objektům, jakými byly například mlhovina M 42 v Orionu, galaxie M 31 v Andromedě nebo kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu. Bondovi také započali s astrofotografií (první fotografii-daguerotypii hvězdy Vegy pořídil jeho otec v roce 1850), která se ukázala jako vhodný způsob měření jasností hvězd. George Bond pořizoval i kvalitní kresby. Vynikající je například jeho záznam komety Donati z roku 1858, nebo Velké mlhoviny v Orionu.

Výhled na příští týden 

  • start Američanů v CrewDragonu
  • Výročí: Daniel Barringer
  • Výročí: Frank Drake

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Halleyova kometa, George Phillips Bond, De Vico, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »