21. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši a snad se nám vedle ní podaří vidět i Merkur. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, níže nad obzorem je také Mars. Těšili jsme se na komety ATLAS a SWAN – jak dopadly? Část čínské rakety zanikla neřízeně nad Atlantikem. Po odkladu odstartoval vojenský miniraketoplán a posunul se start dalších Starlinků. Před 215 lety se narodil objevitel komet de Vico a před 110 lety prošla Země ohonem Halleyovy komety.
Obloha
Měsíc bude v novu v pátek 22. května v 19:39 SELČ. Měsíc bude průvodcem Merkuru a Venuše v neděli 24. května na večerní soumrakové obloze.
Planety:
Venuše (−4,3 mag) je vidět večer a dojde k její konjunkci s planetou Merkur (kolem −0,5 mag), největší přiblížení na necelý stupeň nastane 22. května během dne. Ráno jsou vidět planety Mars (0,1 mag), Saturn (0,5 mag) a Jupiter (−2,5 mag). Dvě největší planety už jsou od sebe úhlově méně než pět stupňů a za svítání svítí téměř nad jižním obzorem. Rudá planeta je zatím velice nízko na jihovýchodě.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.
Komety budou určitě zajímavým cílem i v tomto týdnu, protože nebude na obloze zářit Měsíc. Připomeňme, že nadějná kometa C/2019 Y4 (ATLAS) se v dubnu rozpadla a nyní se z ní stala velmi zajímavá sbírka kometárních jader mířící stále blíže ke Slunci. Aktuálně vytváří protáhlý oblak, v němž jedno jadérko je relativně jasné a vytvořilo krátký ohůnek a některá ho při pohledu ze Země jakoby předcházejí. Celé to vypadá jako kometa v kometě., což je mimořádně zajímavý úkaz sám o sobě. Stálicí a nyní nejhezčí kometou naší oblohy je C/2017 T2 (PanSTARRS), která je při jasnosti asi 8 mag triedrem nejlépe viditelná. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) je nyní nedaleko a slábne – obě komety najdeme ve Velké medvědici – T2 se přiblíží dvojici galaxií M81, 82 (nejlépe o víkendu) a Y1 vletí do Velkého vozu (21. 5. se velmi přiblíží hvězdě Dubhe). Velmi nadějnou kometou byla a možná i zůstává C/2020 F8 (SWAN). Můžeme o ní říci, že je nejjasnější kometou na obloze (asi 6 až 7 mag) a bohužel je za svítání jen velmi nízko nad severovýchodem. Kometa zatím zeslábla a ztratila krásný iontový ohon, ale začíná být alespoň viditelná. Dalo by se říct každým dnem lépe. Pokud ji uvidíte přes dalekohled, budete ale možná jedněmi z mála, tak nenápadná na obloze je. K pěknému zážitku jí nyní může pomoci jen další neočekávané zjasnění. Aktuální vývoj komet můžete sledovat na stránce Gideona van Buitenena a fotografie komety SWAN na Spaceweather.com.
Kosmonautika
11. května zanikl nad Atlantikem asi 30 metrů dlouhý a 5 m široký centrální stupeň čínské rakety CZ-5B, který pomohl vynést chystanou novou čínskou kosmickou loď. Nyní nekontrolovaně zanikl ani ne čtvrt hodiny po průletu nad New Yorkem. Čína 12. května úspěšně vypustila dvojici družic Xingyun-2 01 a 02 pomocí rakety KZ-1A, přičemž start byl věnován zdravotníkům z Wuchanu a jedna družice také nese jméno tohoto města.
Start Falconu 9 s 60 družicemi Starlink byl odložen. Nejprve kvůli posunu startu Atlasu V a nyní kvůli tropické bouři nedaleko Floridy. Předpokládaný nový termín startu je 19. května v 9:10 SELČ.
Z japonské Tanegašimy má startovat 20. května v 19:30 SELČ raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-9 k ISS.
22. 5. v 8:45 má startovat z Plesecku raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat a družicí Tundra č. 4.
S napětím budeme sledovat přípravy na start pilotované kosmické lodi CrewDragon, chystaný na 27. května. Astronauti Bob Behnken a Doug Hurley už jsou v karanténě.
Výročí
19. května 1805 (215 let) se narodil italský astronom Francesco de Vico. Je známý především jako objevitel nebo spoluobjevitel komet, z nichž si nejspíš vybavíme především periodickou 122P.
19. května 1910 (110 let) prošla Země ohonem Halleyovy komety. Mnozí lidé zneužili podobně jako dnes této situace k předpovědi konce světa, nebo alespoň předpokládané otravy pozemského ovzduší kyanidem, který byl v té době v okolí komet znám. Je třeba vzít v úvahu, že podobně jako dnes dokázala takto zmanipulovat masy jen úzká skupina lidí, zatímco většina odborné veřejnosti asi jen kroutila hlavou.
20. května 1825 (195 let) se narodil americký astronom George Phillips Bond, syn Williama Cranch Bonda, prvního ředitele Harvardské observatoře. Otec a syn na observatoři využívali 15palcový refraktor. Pozorování věnovali detailnímu zkoumání planet, Slunce i vzdáleným objektům, jakými byly například mlhovina M 42 v Orionu, galaxie M 31 v Andromedě nebo kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu. Bondovi také započali s astrofotografií (první fotografii-daguerotypii hvězdy Vegy pořídil jeho otec v roce 1850), která se ukázala jako vhodný způsob měření jasností hvězd. George Bond pořizoval i kvalitní kresby. Vynikající je například jeho záznam komety Donati z roku 1858, nebo Velké mlhoviny v Orionu.
Výhled na příští týden
- start Američanů v CrewDragonu
- Výročí: Daniel Barringer
- Výročí: Frank Drake
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
