Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2020

21. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 20. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši a snad se nám vedle ní podaří vidět i Merkur. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, níže nad obzorem je také Mars. Těšili jsme se na komety ATLAS a SWAN – jak dopadly? Část čínské rakety zanikla neřízeně nad Atlantikem. Po odkladu odstartoval vojenský miniraketoplán a posunul se start dalších Starlinků. Před 215 lety se narodil objevitel komet de Vico a před 110 lety prošla Země ohonem Halleyovy komety.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 22. května v 19:39 SELČ. Měsíc bude průvodcem Merkuru a Venuše v neděli 24. května na večerní soumrakové obloze.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je vidět večer a dojde k její konjunkci s planetou Merkur (kolem −0,5 mag), největší přiblížení na necelý stupeň nastane 22. května během dne. Ráno jsou vidět planety Mars (0,1 mag), Saturn (0,5 mag) a Jupiter (−2,5 mag). Dvě největší planety už jsou od sebe úhlově méně než pět stupňů a za svítání svítí téměř nad jižním obzorem. Rudá planeta je zatím velice nízko na jihovýchodě.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Komety budou určitě zajímavým cílem i v tomto týdnu, protože nebude na obloze zářit Měsíc. Připomeňme, že nadějná kometa C/2019 Y4 (ATLAS) se v dubnu rozpadla a nyní se z ní stala velmi zajímavá sbírka kometárních jader mířící stále blíže ke Slunci. Aktuálně vytváří protáhlý oblak, v němž jedno jadérko je relativně jasné a vytvořilo krátký ohůnek a některá ho při pohledu ze Země jakoby předcházejí. Celé to vypadá jako kometa v kometě., což je mimořádně zajímavý úkaz sám o sobě. Stálicí a nyní nejhezčí kometou naší oblohy je C/2017 T2 (PanSTARRS), která je při jasnosti asi 8 mag triedrem nejlépe viditelná. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) je nyní nedaleko a slábne – obě komety najdeme ve Velké medvědici – T2 se přiblíží dvojici galaxií M81, 82 (nejlépe o víkendu) a Y1 vletí do Velkého vozu (21. 5. se velmi přiblíží hvězdě Dubhe). Velmi nadějnou kometou byla a možná i zůstává C/2020 F8 (SWAN). Můžeme o ní říci, že je nejjasnější kometou na obloze (asi 6 až 7 mag) a bohužel je za svítání jen velmi nízko nad severovýchodem. Kometa zatím zeslábla a ztratila krásný iontový ohon, ale začíná být alespoň viditelná. Dalo by se říct každým dnem lépe. Pokud ji uvidíte přes dalekohled, budete ale možná jedněmi z mála, tak nenápadná na obloze je. K pěknému zážitku jí nyní může pomoci jen další neočekávané zjasnění. Aktuální vývoj komet můžete sledovat na stránce Gideona van Buitenena a fotografie komety SWAN na Spaceweather.com.

Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) ve 3:00 SELČ, v mapě vyznačeny i pozice slábnoucí komety C/2019 Y4 (ATLAS)
Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) ve 3:00 SELČ, v mapě vyznačeny i pozice slábnoucí komety C/2019 Y4 (ATLAS)

Kosmonautika

11. května zanikl nad Atlantikem asi 30 metrů dlouhý a 5 m široký centrální stupeň čínské rakety CZ-5B, který pomohl vynést chystanou novou čínskou kosmickou loď. Nyní nekontrolovaně zanikl ani ne čtvrt hodiny po průletu nad New Yorkem. Čína 12. května úspěšně vypustila dvojici družic Xingyun-2 01 a 02 pomocí rakety KZ-1A, přičemž start byl věnován zdravotníkům z Wuchanu a jedna družice také nese jméno tohoto města.

Start Falconu 9 s 60 družicemi Starlink byl odložen. Nejprve kvůli posunu startu Atlasu V a nyní kvůli tropické bouři nedaleko Floridy. Předpokládaný nový termín startu je 19. května v 9:10 SELČ.

Z japonské Tanegašimy má startovat 20. května v 19:30 SELČ raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-9 k ISS.

22. 5. v 8:45 má startovat z Plesecku raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat a družicí Tundra č. 4.

S napětím budeme sledovat přípravy na start pilotované kosmické lodi CrewDragon, chystaný na 27. května. Astronauti Bob Behnken a Doug Hurley už jsou v karanténě.

Výročí

19. května 1805 (215 let) se narodil italský astronom Francesco de Vico. Je známý především jako objevitel nebo spoluobjevitel komet, z nichž si nejspíš vybavíme především periodickou 122P.

19. května 1910 (110 let) prošla Země ohonem Halleyovy komety. Mnozí lidé zneužili podobně jako dnes této situace k předpovědi konce světa, nebo alespoň předpokládané otravy pozemského ovzduší kyanidem, který byl v té době v okolí komet znám. Je třeba vzít v úvahu, že podobně jako dnes dokázala takto zmanipulovat masy jen úzká skupina lidí, zatímco většina odborné veřejnosti asi jen kroutila hlavou.

20. května 1825 (195 let) se narodil americký astronom George Phillips Bond, syn Williama Cranch Bonda, prvního ředitele Harvardské observatoře. Otec a syn na observatoři využívali 15palcový refraktor. Pozorování věnovali detailnímu zkoumání planet, Slunce i vzdáleným objektům, jakými byly například mlhovina M 42 v Orionu, galaxie M 31 v Andromedě nebo kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu. Bondovi také započali s astrofotografií (první fotografii-daguerotypii hvězdy Vegy pořídil jeho otec v roce 1850), která se ukázala jako vhodný způsob měření jasností hvězd. George Bond pořizoval i kvalitní kresby. Vynikající je například jeho záznam komety Donati z roku 1858, nebo Velké mlhoviny v Orionu.

Výhled na příští týden 

  • start Američanů v CrewDragonu
  • Výročí: Daniel Barringer
  • Výročí: Frank Drake

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Halleyova kometa, George Phillips Bond, De Vico, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »