21. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti tuto neděli 22. května ve 20:43 SELČ. Přesouvá se nízko na jihovýchodní obloze pod planetami Saturnem a Jupiterem. V konjunkci s Marsem a Jupiterem bude ve středu 25. května. Na jeho těsnou konjunkci s Venuší v pátek 27. května ráno se vyplatí přivstat, pokud bude hezky. Méně než stupeň od horního cípu srpku bude Venuše ještě v šest.
Planety
Jedinou planetou viditelnou za dostatečné tmy je Saturn (0,8 mag), který je ve tři ráno asi 10° nad jihovýchodem. O hodinu později již vystoupá na celkem rozumných 18°. Začíná být zajímavý pro astrofotografy. Mars (0,7 mag) a Jupiter (−2,2 mag) se blíží do vzájemné konjunkce. V neděli 29. 5. budou asi půl stupně od sebe. Ve čtyři ráno jsou 10° vysoko. Extrémně nízko, asi 3° se tou dobou krčí Venuše (−4 mag).
Aktivita Slunce je zvýšená. Erupce dosahovaly jen střední kategorie M, a to i přesto, že na povrchu jsme mohli pozorovat velmi hezkou skupinu skvrn v aktivní oblasti s potenciálem i k těm nejsilnějším erupcím kategorie X. Velká skupina skvrn, která se zde nachází se bude přesouvat k západnímu okraji. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Autor: Tadeáš Valent
Velmi detailní snímky nám přináší sonda Solar Orbiter Evropské vesmírné agentury (ESA). Sonda se 26. března dostala na své dráze do dalšího přísluní, asi 50 mil. km od Slunce, tedy blíže než obíhá planeta Merkur. Detaily o březnovém průletu a měřeních přinesl Kosmotýdeník.
Kosmonautika
Událostí týdne je nepochybně bezpilotní test kosmické lodi Starliner. Její start proběhl 20. května. Raketa Atlas V vykonala svou práci bezproblémově. Samotná kosmická loď se pak měla navést na stabilní oběžnou dráhu pomocí vlastních motorů. Dva z nich však krátce po zážehu opět vyhasly. Další pracovaly bez problémů. Další průběh letu byl už bezproblémový, a tak se loď v noci na sobotu 21. 5. konečně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici. Zůstane připojena 5 dní a pak se má vrátit zpět na Zemi. Pro USA je to výborná příležitost mít k dispozici dvě různé soukromé lodi pro dopravu astronautů na ISS. Crew Dragony společnosti společnosti SpaceX to zvládají úspěšně již dva roky. Nyní se k nim má šanci přidat Starliner od Boeingu „na křídlech“ raket United Launch Alliance (ULA = Boeing + Lockheed Martin) – v současnosti Atlas V a v blízké budoucnosti Vulcan.
Autor: Twitter/Samantha Cristoforetti
Během pěti dnů, mezi 13. a 18. květnem byly vypuštěny tři rakety Falcon 9 se Starlinky. Nyní nás čeká i pro české příznivce zajímavý start mise Transporter-5, protože pod aerodynamickým krytem rakety se skrývá i schránka s malou družicí Planetum-1 a skleněným Hurvínkem na palubě. Start rakety Falcon 9 je v plánu 25. května ve 20:27 SELČ z rampy SLC-40 na Floridě a tamtéž (na přistávacím stanovišti LZ-1) by měl pak dosednout i první stupeň rakety. Družice Planetum-1 bude snímat zemský povrch, sama sebe orientovat v prostoru a hlavně bude sloužit pro všeobecnou popularizaci a výuku. Její řídící centrum budou moci navštěvovat školní exkurze a budou se tam pořádat i workshopy.
Výročí
24. května 1962 (60 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Astronaut byl během letu natolik ponořen do plnění úkolů a sledování okolí, že před závěrečným krokem, kterým bylo zorientování kabiny pro návrat, mu nezbylo dost času. Po celý let navíc zlobil orientační systém, a tak mu nezbylo ani dost paliva. Nakonec přistál 350 km od plánované oblasti a v záchranném člunu musel čekat na záchranu.
Výhled na příští týden
- Měsíc v konjunkci s Ceres
- výročí: Martin Schwarzschild
- výročí: zákon o světelném znečištění v ČR
- výročí: (50 000) Quaoar, objev
- výročí: John Gatenby Bolton
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
