21. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 23. 5. ve 13:11 SELČ.
Planety
Merkur (–2 mag) není pozorovatelný (prošel horní konjunkcí se Sluncem a je vidět v koronografu SOHO LASCO C3 jako jasný objekt s vodorovnými čárkami).
Venuše (–3,9 mag) je výrazným objektem nízko na večerní obloze. Přesune se z Býka do Blíženců a její úhlový odstup od Jupiteru se s níží z 22 na 15 stupňů.
Mars (1,3 mag) od nás zatím není pozorovatelný. Ráno je za svítání při severovýchodním obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je na večerní obloze výše než jasnější Venuše. Zajímavý úkaz si pro nás připravily měsíce Io a Europa na podvečerní čas 24. května. Slunce bude sice ještě nad obzorem, ale pokud se vám podaří Jupiter najít a měsíčky zachytit, budete překvapeni, jak si dávají jakoby pusinku. Prostě se krátce dotknou.
Saturn (0,9 mag) není u nás pozorovatelný. Již za dva týdny by ale mohl začít být vidět nízko na ranní obloze.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a není viditelný.
Neptun (8 mag) je ráno poblíž Saturnu a Marsu a také není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je nízká, ale stále je na povrchu aktivní oblast se skvrnami, která má potenciál i ke středně silným erupcím. Při těch víkendových došlo i k výronu plazmatu, který může způsobit zvýšenou geomagnetickou aktivitu, pokud nějaké elektrony dorazí i k Zemi. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Blízkozemní planetka 2026 JH2 se dostala i do médií. Jednak díky tomu, že 18. 5. proletí poměrně blízko k Zemi, asi 100 000 km, což už je asi třetina vzdálenosti k Měsíci, a potom jde o trochu větší těleso o rozměru asi 20 metrů. Podobné průlety jsou poměrně běžné, ale jedná se většinou o tělesa v řádu metrů. Planetka byla objevena jen několik dnů před průletem kolem Země, a dokonce by mohla být vidět velmi nízko nad obzorem na konci soumraku, ale pak rychle zmizí na jižní obloze. Efemerida naznačuje, že planetka se bude nacházet na konci nautického soumraku po 22. hodině poblíž galaxie M83 v souhvězdí Hydry a jasnost bude asi 12 mag. Přesnou polohu hledejte na webu NASA Horizons. 

Kosmonautika a sondy

15. května proběhl start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2 mise CRS-34. Kabina letí k ISS už pošesté a nese téměř 3 tuny nákladu včetně vědeckého vybavení. První stupeň přistál na přistávací ploše LZ-40 nedaleko startovní rampy SLC-40. Šlo o jeho šestou misi a přistání.

Na 19. květen je zatím plánován 12. testovací let Super Heavy Starship. Mise IFT-12 by měla otestovat start, rozdělení obou částí, přistání stupně Super Heavy do vln Mexického zálivu poblíž místa startu, vypuštění maket Starlinků, test motoru na přeletové dráze a přistání Starship do vln Indického oceánu. Půjde tedy o kopii předchozích testů ovšem s lodí a raketou s mnoha vylepšeními a z nové startovní věže OLM-2.

19. května má evropský nosič Vega-C vynést družici SMILE. Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny je určena ke studiu zemské magnetosféry.

Výročí

18. května 1711 (315 let) se narodil srbo-chorvatsko-italský astronom, všeobecně vzdělaný jezuita Ruđer Bošković. Vypracoval svou teorii atomů a v astronomii se zasloužil metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753.

19. května 1956 (70 let) se narodil Pavel Suchan, známý popularizátor, čestný člen České astronomické společnosti a tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Pavel je také hlavním iniciátorem jednání s jednotlivými ministerstvy s cílem snížit světlené znečištění a obecně vliv světla na přírodu a krajinu. Děti jej budou jistě znát díky jeho aktivitám kolem letu Krtka na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přednášky jsou zábavné a Pavel umí děti do povídání aktivně zapojit.

19. května 1961 (65 let) proletěla kolem Venuše sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě, která se úspěšně dostala na meziplanetární dráhu. Startovala dva měsíce před Gagarinem (12. 2. 1961) na raketě Molnija. Bohužel se krátce po navedení na dráhu k Venuši odmlčela, a tak jen víme z telemetrie, že proletěla asi 100 000 km od planety.

19. května 1971 (55 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 2. Společně se sesterskou Mars 3 přiletěla k Marsu v listopadu 1971 a pracovala na jeho oběžné dráze do srpna 1972. Přistávací pouzdro Mars 2 však nepřistálo úspěšně a neozvalo se. Na Marsu panovala celoplanetární bouře, takže ani podrobné snímky povrchu nebylo možné po příletu provádět. Podařilo se jí získat základní informace o planetě. Snímkovala 22 km vysoké sopky, zjistila výskyt atomárního vodíku a kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry, teploty na povrchu v rozmezí -110 až +13 °C. Podařilo se získat také informace o tlaku na povrchu, množství vodní páry a výšce ionosféry. Byla pořízena výšková a gravimetrická měření a také měření magnetického pole Marsu.

24. května 1981 (45 let) byl šťastnou shodou okolností objeven měsíc Neptunu Larissa. Skupina astronomů tehdy sledovala zákryt hvězdy Neptunem, což je příležitost k pozorování atmésféry nebo prstenců, když hvězda náhle blikla, protože ji zakryl neznámý měsíc Neptunu. Potvrzení jeho existence přišlo v roce 1989 při průletu sondy Voyager 2 kolem Neptunu.

Výhled na příští týden 

Měsíc v úplňku a přiblížení Venuše k Jupiteru na večerní obloze

Výročí: J.F.Kennedy projev Měsíc

Výročí: Richard Ch. Carrington

Výročí: Sally Ride(ová)

Výročí: Jan Kolář

Výročí: Mars 3, přistání na Marsu

Výročí: Surveyor 1, 1. americké měkké přistání na Měsíci

Výročí: Mariner 9