Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2011

22. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 30. 5. do 5. 6. 2011.

Měsíc je v novu. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Přistává raketoplán, nad ránem je vidět ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc je v novu ve středu 1. června. Částečné zatmění Slunce bude viditelné z Arktidy a mimo jiné také na Islandu. Většina ČR se již neponoří do astronomické noci, lépe na tom jsou již jen na jihu území, kde ještě Slunce bude klesat více než 18° pod obzor a astronomická noc zde nastane.

Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jižním obzorem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází na ranní obloze. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru, ostatní jsou úhlově příliš blízko Slunci.

Aktivita Slunce se o minulém víkendu výrazně zvýšila. Může za to aktivní oblast č. 11 226, která se vynořila na východním okraji Slunce a je zde vidět mnoho skvrn. Silné erupce nejsou vyloučeny.
Viditelnost Plejád v koronografu SOHO vystřídaly pro tento týden sestry Hyády včetně nějjasnější hvězdy v Býku - Aldebaranu. Prohlédnout si můžete také Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Přelety ISS jsou po delší době viditelné v brzkých ranních hodinách. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice a případně i družice NanoSail-D, která nyní může vydávat pravidelné záblesky. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Liberec Kolín
Jihlava Pardubice Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Prostějov Olomouc
Zlín Opava Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek Ostrava Frýdek-Místek

 

Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Krteček s Drew Feustelem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)
Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour se loučí s pobytem v kosmu. V pondělí před šestou ranní našeho času se oddělil od ISS a přistání je v plánu na středu 1. června po půl deváté našeho času. Společně s Drew Feustelem se se stanicí rozloučil i Krteček.
    Prohlédněte si vybrané neobvyklé pohledy na ISS a raketoplán pohledem astronauta při kosmické vycházce: Endeavour naposledy u ISS, robotické paže, laboratoře a raketoplán, část stanice s ATV 2 a Sojuzem, Kupola s astronauty uvnitř.
    Podrobné zpravodajství z průběhu letu.
  • NASA oficiálně oznámila, že končí misi vozítka Spirit. To se odmlčelo již 22. května 2010, ale stále tu byla naděje, že se znovu ozve, jakmile se dostatečně nabijí jeho baterie po marsovské zimě. Spirit však mlčí. NASA plánuje již jen ojedinělé pokusy pomocí pozemské sítě radioteleskopů (DSN) ve vhodných okamžicích.

Výročí

  • 30. května 1971 (40 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 13. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.
  • 30. května 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).
  • 3. června 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 9 s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat. Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena, proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor... Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal. (Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v "křesílku" při letech raketoplánu).

Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 9, Surveyor 1, Gemini 9


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »