Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2018

22. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 30. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je nad severozápadem jasná Venuše a nad jihovýchodem Jupiter. Mars a Saturn zůstávají spíše ranními planetami. ISS dostala nové zásoby prostřednictvím nákladní lodi Cygnus. SpaceX už má za sebou v květnu dva starty a třetí je nachystán na tento týden. Před 160 lety byla objevena pěkná kometa Donati (1858).

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 29. května v 16:20 SELČ. Již v neděli 27. května se na své pouti oblohou potkává s planetou Jupiter. Jestliže s Jupiterem se potkává na vzdálenost asi tři stupně, potom setkání se Saturnem v noci na pátek 1. června bude ještě těsnější, asi kolem jednoho stupně a postupně k ránu se vzdálenost zmenší jen na půl stupně.

Planety:

Jupiter a Io Autor: Pavel Prokop
Jupiter a Io
Autor: Pavel Prokop
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−1,1 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 29. května ve 2:03 začíná zákryt Europy. 30. května probíhá přechod Europy – měsíc přechází 20:07 – 22:19, jeho stín 21:07 – 23:22. 31. května začíná zákryt Ganymedu, který skončí 1. 6. v 0:36. 1. června v 1:12 začne ještě zatmění Ganymedu a v 1:44 začíná zákryt Io. 1. června večer ve 23:03 začíná přechod Io (konec v 1:11) a přechod stínu Io 23:36 – 1:45. 2. června ve 22:53 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 29. května v 0:00 SELČ, 31. května v 1:40 a 21:30 a 2. června ve 23:10.

Aktivita Slunce je nízká, i když pohled na graf erupční aktivity i na povrch Slunce zaznamenal jisté změny. Skvrny jsou ale malé, protuberancí málo a erupce jen slabší. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Náhlá protuberance u Slunce. Autor: Hvězdárna Pardubice
Náhlá protuberance u Slunce.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Otevřená hvězdokupa M 39

M 39 v souhvězdí Cygnus Autor: Pavel Pintr
M 39 v souhvězdí Cygnus
Autor: Pavel Pintr
Dnes si připomeneme, že s nástupem krátkých letních nocí se již zlepšuje také viditelnost souhvězdí letního trojúhelníku a právě za zadní částí Labutě, tedy hvězdou Deneb můžeme snadno najít skupinku hvězd z Messiérova katalogu s číslem 39. Vzhledem k její jasnosti je viditelná na tmavé obloze již pouhým okem a v triedru se objeví jako skupina hvězd zabírající plochu asi půl stupně, tedy podobně, jako je velikost Měsíce v úplňku. Vzdálenost hvězdokupy odhadujeme na 800 světelných roků a stáří na o málo více než 200 miliónů let.

Kosmonautika

Start rakety Antares byl úspěšný a nákladní loď Cygnus je již připojena k ISS.

Z Kalifornie odstartoval Falcon 9 s pěti družicemi Iridium-NEXT a dvěma družicemi GRACE-FO, ale na Floridě už vrcholí přípravy ke startu dalšího Falconu 9 s družicí SES-12. Již jednou letěný první stupeň prodělal statický zážeh a protože jde o verzi Block 4, která už by potřetí letět nemohla, neočekává se ani přistání na mořské plošině. Start je v plánu 31. května kolem půl sedmé našeho času.

Výročí

28. května 1923 (95 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V letech 1961–62 založil první organizovanou síť pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Podle jeho vzoru byly budovány obdobné pozorovatelské sítě v NDR, Polsku, Jugoslávii apod. V roce 1964 byla pod jeho vedením dokončena dostavba druhé budovy hvězdárny, určené pro odborná pozorování.

2. června 1858 (160 let) objevil italský astronom Giovanni Battista Donati slavnou kometu Donati. V 19. století šlo o jednu z nejhezčích komet vedle Velké komety z roku 1811 nebo komet z roku 1861 a 1882. V září 1858 zjasnila k −1 mag. Perihelu dosáhla 30. září, 9. října byla pouze 0,5 AU od Země. Díky tomu ukázala nádherný prachový ohon délky až 60° a snad i tenké iontové ohony, jak je vidno z nesčetného množství kreseb a dokonce i jedné pokusné fotografii.

2. června 1983 (35 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 15. Sonda byla na podzim téhož roku navedena společně se sesterskou Veněrou 16 na polární dráhu kolem Venuše. Poté po dobu osmi měsíců snímkovala severní polokouli od pólu po šířku 30°. Radarové detailní obrazy byly perfektní a překonala je až mise Magellan.

2. června 2003 (15 let) odstartovala evropská sonda Mars Express. Na palubě bylo také přistávací pouzdro Beagle 2, ale to se po sestupu do atmosféry Marsu na Vánoce 2003 už neozvalo. Umělá družice Marsu však funguje bez problémů a stále zvládá snímkovat planetu a podle potřeby i přenos dat z vozítek na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • otevřená hvězdokupa M 39
  • Výročí: Ivan Hubený
  • Výročí: Veněra 16
  • Výročí: Explorer 49
  • Výročí: Spirit k Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bohumil Maleček, Donati, Veněra 15, Mars express, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »