Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2018

22. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 30. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je nad severozápadem jasná Venuše a nad jihovýchodem Jupiter. Mars a Saturn zůstávají spíše ranními planetami. ISS dostala nové zásoby prostřednictvím nákladní lodi Cygnus. SpaceX už má za sebou v květnu dva starty a třetí je nachystán na tento týden. Před 160 lety byla objevena pěkná kometa Donati (1858).

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 29. května v 16:20 SELČ. Již v neděli 27. května se na své pouti oblohou potkává s planetou Jupiter. Jestliže s Jupiterem se potkává na vzdálenost asi tři stupně, potom setkání se Saturnem v noci na pátek 1. června bude ještě těsnější, asi kolem jednoho stupně a postupně k ránu se vzdálenost zmenší jen na půl stupně.

Planety:

Jupiter a Io Autor: Pavel Prokop
Jupiter a Io
Autor: Pavel Prokop
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−1,1 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 29. května ve 2:03 začíná zákryt Europy. 30. května probíhá přechod Europy – měsíc přechází 20:07 – 22:19, jeho stín 21:07 – 23:22. 31. května začíná zákryt Ganymedu, který skončí 1. 6. v 0:36. 1. června v 1:12 začne ještě zatmění Ganymedu a v 1:44 začíná zákryt Io. 1. června večer ve 23:03 začíná přechod Io (konec v 1:11) a přechod stínu Io 23:36 – 1:45. 2. června ve 22:53 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 29. května v 0:00 SELČ, 31. května v 1:40 a 21:30 a 2. června ve 23:10.

Aktivita Slunce je nízká, i když pohled na graf erupční aktivity i na povrch Slunce zaznamenal jisté změny. Skvrny jsou ale malé, protuberancí málo a erupce jen slabší. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Náhlá protuberance u Slunce. Autor: Hvězdárna Pardubice
Náhlá protuberance u Slunce.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Otevřená hvězdokupa M 39

M 39 v souhvězdí Cygnus Autor: Pavel Pintr
M 39 v souhvězdí Cygnus
Autor: Pavel Pintr
Dnes si připomeneme, že s nástupem krátkých letních nocí se již zlepšuje také viditelnost souhvězdí letního trojúhelníku a právě za zadní částí Labutě, tedy hvězdou Deneb můžeme snadno najít skupinku hvězd z Messiérova katalogu s číslem 39. Vzhledem k její jasnosti je viditelná na tmavé obloze již pouhým okem a v triedru se objeví jako skupina hvězd zabírající plochu asi půl stupně, tedy podobně, jako je velikost Měsíce v úplňku. Vzdálenost hvězdokupy odhadujeme na 800 světelných roků a stáří na o málo více než 200 miliónů let.

Kosmonautika

Start rakety Antares byl úspěšný a nákladní loď Cygnus je již připojena k ISS.

Z Kalifornie odstartoval Falcon 9 s pěti družicemi Iridium-NEXT a dvěma družicemi GRACE-FO, ale na Floridě už vrcholí přípravy ke startu dalšího Falconu 9 s družicí SES-12. Již jednou letěný první stupeň prodělal statický zážeh a protože jde o verzi Block 4, která už by potřetí letět nemohla, neočekává se ani přistání na mořské plošině. Start je v plánu 31. května kolem půl sedmé našeho času.

Výročí

28. května 1923 (95 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V letech 1961–62 založil první organizovanou síť pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Podle jeho vzoru byly budovány obdobné pozorovatelské sítě v NDR, Polsku, Jugoslávii apod. V roce 1964 byla pod jeho vedením dokončena dostavba druhé budovy hvězdárny, určené pro odborná pozorování.

2. června 1858 (160 let) objevil italský astronom Giovanni Battista Donati slavnou kometu Donati. V 19. století šlo o jednu z nejhezčích komet vedle Velké komety z roku 1811 nebo komet z roku 1861 a 1882. V září 1858 zjasnila k −1 mag. Perihelu dosáhla 30. září, 9. října byla pouze 0,5 AU od Země. Díky tomu ukázala nádherný prachový ohon délky až 60° a snad i tenké iontové ohony, jak je vidno z nesčetného množství kreseb a dokonce i jedné pokusné fotografii.

2. června 1983 (35 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 15. Sonda byla na podzim téhož roku navedena společně se sesterskou Veněrou 16 na polární dráhu kolem Venuše. Poté po dobu osmi měsíců snímkovala severní polokouli od pólu po šířku 30°. Radarové detailní obrazy byly perfektní a překonala je až mise Magellan.

2. června 2003 (15 let) odstartovala evropská sonda Mars Express. Na palubě bylo také přistávací pouzdro Beagle 2, ale to se po sestupu do atmosféry Marsu na Vánoce 2003 už neozvalo. Umělá družice Marsu však funguje bez problémů a stále zvládá snímkovat planetu a podle potřeby i přenos dat z vozítek na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • otevřená hvězdokupa M 39
  • Výročí: Ivan Hubený
  • Výročí: Veněra 16
  • Výročí: Explorer 49
  • Výročí: Spirit k Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Bohumil Maleček, Donati, Veněra 15, Mars express, Vesmírný týden


43. vesmírný týden 2018

43. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »