Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2013

22. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 29. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 29. května 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6.

Měsíc je po úplňku. Večer pokračuje setkání tří planet. Saturn je vidět celou noc. Zajímavě vypadá kometa PanSTARRS. ISS překlápí ranní přelety na oblohu předpůlnoční.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 31. května v poslední čtvrti. Druhou polovinu týdne bude možné využít ke krátkému pohledu na tmavší nebe bez měsíčního svitu.

 

Merkur, Venuše a Jupiter. Autor: Petr Horálek
Merkur, Venuše a Jupiter.
Autor: Petr Horálek
Planety:
Večer se na severozápadě pokračují v rošádě planety Jupiter, Venuše a Merkur. Nejzajímavější úkaz zhatilo 26. května počasí, ale i nadále budou blízko sebe. Koncem května vytvoří přímku, kdy dole bude Jupiter (-1,9 mag) nad ním Venuše (-3,9 mag) a nejvýše Merkur (-0,3 mag). Rozestup bude přibližně 3 až 4 stupně.

Saturn (0,3 mag) je viditelný téměř celou noc. Nyní se nachází v Panně asi 13° východně od hvězdy Spica.

Slunce již není tak aktivní. Možná se to změní, až se některé aktivní oblasti z odvrácené polokoule natočí opět k Zemi. Možná nás překvapí aktivní oblasti nacházející se nyní u středu kotouče. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) vypadá velice zajímavě. S tím, jak Země 27. května prochází rovinou její dráhy, vidíme prachové částice v její dráze velice zvýrazněny a výsledkem je pohled na protichvost dlouhý asi 8 stupňů.

V týdnu jsem dostal upozornění na začínající sezónu NLC. U nás jsem zvyklý je hledat až od první dekády června, ale jeden nikdy neví. V případě problému s tímto odkazem zkuste tento odkaz přímo na obrázek.

Přelety ISS jsou nyní k vidění v brzkých ranních hodinách. Pro nás, co neradi ráno, je tu dobrá zpráva, že od víkendu se to začne překlápět přes půlnoc na pozdní večerní hodiny. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Opportunity pokračuje na jih k malému výstupku valu kráteru Endeavour nazvanému Sutherland Point. Každý marsovský den (sol) nyní vozítko urazí 50 - 100 metrů. Za poslední marsovský rok se sice posunula jen asi 150 metrů jižněji, ale nyní bude již postup velice rychlý. Pěkný snímek nejbližšího okolí i cíle kousek na jih pořídila navigační kamera.
    Curiosity pokračuje ve výzkumu hornin pomocí vrtáku i laseru.
     

Výročí:

  • 2. června 2003 (10 let) odstartovala evropská sonda Mars Express. Na palubě bylo také přistávací pouzdro Beagle 2, ale to se po sestupu do atmosféry Marsu na Vánovce 2003 už neozvalo. Umělá družice Marsu však funguje bez problémů a stále zvládá snímkovat planetu i přenášet data z povrchu, pokud by to bylo potřeba.
     
  • 2. června 1983 (30 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 15. Sonda byla na podzim téhož roku navedena společně se sesterskou Veněrou 16 na polární dráhu kolem Venuše. Poté po dobu osmi měsíců snímkovala severní polokouli od pólu po šířku 30°.
     
  • 2. června 1858 (155 let) objevil italský astronom Giovanni Battista Donati slavnou kometu Donati. V 19. století šlo o jednu z nejhezčích komet vedle Velké komety z roku 1811 nebo komet z roku 1861 a 1882. V září 1858 zjasnila k -1 mag. Perihelu dosáhla 30. září, 9. října byla pouze 0,5 AU od Země. Díky tomu ukázala nádherný prachový ohon délky až 60° a snad i tenké iontové ohony, jak je vidno z nesčetného množství kreseb a dokonce i jedné pokusné fotografii.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety
  • Výročí: Veněra 16

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars express, Donati, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »