Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2018

22. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 30. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je nad severozápadem jasná Venuše a nad jihovýchodem Jupiter. Mars a Saturn zůstávají spíše ranními planetami. ISS dostala nové zásoby prostřednictvím nákladní lodi Cygnus. SpaceX už má za sebou v květnu dva starty a třetí je nachystán na tento týden. Před 160 lety byla objevena pěkná kometa Donati (1858).

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 29. května v 16:20 SELČ. Již v neděli 27. května se na své pouti oblohou potkává s planetou Jupiter. Jestliže s Jupiterem se potkává na vzdálenost asi tři stupně, potom setkání se Saturnem v noci na pátek 1. června bude ještě těsnější, asi kolem jednoho stupně a postupně k ránu se vzdálenost zmenší jen na půl stupně.

Planety:

Jupiter a Io Autor: Pavel Prokop
Jupiter a Io
Autor: Pavel Prokop
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−1,1 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 29. května ve 2:03 začíná zákryt Europy. 30. května probíhá přechod Europy – měsíc přechází 20:07 – 22:19, jeho stín 21:07 – 23:22. 31. května začíná zákryt Ganymedu, který skončí 1. 6. v 0:36. 1. června v 1:12 začne ještě zatmění Ganymedu a v 1:44 začíná zákryt Io. 1. června večer ve 23:03 začíná přechod Io (konec v 1:11) a přechod stínu Io 23:36 – 1:45. 2. června ve 22:53 končí zatmění Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 29. května v 0:00 SELČ, 31. května v 1:40 a 21:30 a 2. června ve 23:10.

Aktivita Slunce je nízká, i když pohled na graf erupční aktivity i na povrch Slunce zaznamenal jisté změny. Skvrny jsou ale malé, protuberancí málo a erupce jen slabší. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Náhlá protuberance u Slunce. Autor: Hvězdárna Pardubice
Náhlá protuberance u Slunce.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Otevřená hvězdokupa M 39

M 39 v souhvězdí Cygnus Autor: Pavel Pintr
M 39 v souhvězdí Cygnus
Autor: Pavel Pintr
Dnes si připomeneme, že s nástupem krátkých letních nocí se již zlepšuje také viditelnost souhvězdí letního trojúhelníku a právě za zadní částí Labutě, tedy hvězdou Deneb můžeme snadno najít skupinku hvězd z Messiérova katalogu s číslem 39. Vzhledem k její jasnosti je viditelná na tmavé obloze již pouhým okem a v triedru se objeví jako skupina hvězd zabírající plochu asi půl stupně, tedy podobně, jako je velikost Měsíce v úplňku. Vzdálenost hvězdokupy odhadujeme na 800 světelných roků a stáří na o málo více než 200 miliónů let.

Kosmonautika

Start rakety Antares byl úspěšný a nákladní loď Cygnus je již připojena k ISS.

Z Kalifornie odstartoval Falcon 9 s pěti družicemi Iridium-NEXT a dvěma družicemi GRACE-FO, ale na Floridě už vrcholí přípravy ke startu dalšího Falconu 9 s družicí SES-12. Již jednou letěný první stupeň prodělal statický zážeh a protože jde o verzi Block 4, která už by potřetí letět nemohla, neočekává se ani přistání na mořské plošině. Start je v plánu 31. května kolem půl sedmé našeho času.

Výročí

28. května 1923 (95 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V letech 1961–62 založil první organizovanou síť pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Podle jeho vzoru byly budovány obdobné pozorovatelské sítě v NDR, Polsku, Jugoslávii apod. V roce 1964 byla pod jeho vedením dokončena dostavba druhé budovy hvězdárny, určené pro odborná pozorování.

2. června 1858 (160 let) objevil italský astronom Giovanni Battista Donati slavnou kometu Donati. V 19. století šlo o jednu z nejhezčích komet vedle Velké komety z roku 1811 nebo komet z roku 1861 a 1882. V září 1858 zjasnila k −1 mag. Perihelu dosáhla 30. září, 9. října byla pouze 0,5 AU od Země. Díky tomu ukázala nádherný prachový ohon délky až 60° a snad i tenké iontové ohony, jak je vidno z nesčetného množství kreseb a dokonce i jedné pokusné fotografii.

2. června 1983 (35 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 15. Sonda byla na podzim téhož roku navedena společně se sesterskou Veněrou 16 na polární dráhu kolem Venuše. Poté po dobu osmi měsíců snímkovala severní polokouli od pólu po šířku 30°. Radarové detailní obrazy byly perfektní a překonala je až mise Magellan.

2. června 2003 (15 let) odstartovala evropská sonda Mars Express. Na palubě bylo také přistávací pouzdro Beagle 2, ale to se po sestupu do atmosféry Marsu na Vánoce 2003 už neozvalo. Umělá družice Marsu však funguje bez problémů a stále zvládá snímkovat planetu a podle potřeby i přenos dat z vozítek na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • otevřená hvězdokupa M 39
  • Výročí: Ivan Hubený
  • Výročí: Veněra 16
  • Výročí: Explorer 49
  • Výročí: Spirit k Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bohumil Maleček, Donati, Veněra 15, Mars express, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »