Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2019

22. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 29. května 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6. 2019. Měsíc směřuje od poslední čtvrti k novu. Mars je vidět večer jen velmi nízko. Zhruba od půlnoci je dobře vidět Jupiter a nad ránem Saturn. Na přechody měsíců Jupiteru bude bohatá noc na středu 29. května. Slunce je opět velmi málo aktivní. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX odstartovala a budí rozpaky mezi astronomy. Úspěšný start si připsala Indie a neúspěšný naopak Čína. Před 100 lety proběhlo úplné zatmění Slunce, při němž Sir Eddington zachytil snímky hvězd, které potvrdily ohyb světla v gravitačním poli Slunce, jak předpověděl Einstein několik let před tím.

Obloha

Měsíc ubývá k novu, protože poslední čtvrť připadá na neděli 26. května v 18:34 SELČ. Vzhledem k nízké deklinaci bude téměř nepozorovatelný. Vidět by mohl být z počátku týdne kolem východu Slunce.

Saturn Autor: Pavel Prokop
Saturn
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Mars (1,8 mag) už je večer jen nízko nad severozápadem. Jupiter (−2,6 mag) vychází už kolem 22. hodiny, ale nejlépe je vidět v druhé polovině noci. K němu se nad ránem přidává Saturn (0,4 mag).
V noci na středu 29. 5. se na Jupiteru odehraje zajímavá dvojice přechodů Ganymedu a Io. Nejprve ještě 28. 5. ve 23:54 končí přechod stínu měsíce Ganymedu, zatímco měsíc skončí přechod až 29. 5. v 1:05 SELČ. Potom v 0:35 začíná přechod stínu Io, který skončí ve 2:47. Přechod měsíce Io skončí ve 3:05. 30. 5. v 0:12 končí zákryt Io. 1. 6. v 0:46 končí přechod stínu Europy a v 1:14 i přechod měsíčku.

Aktivita Slunce je opět velmi nízká. Skvrny zmizely a asi to nebude lepší ani během týdne, na odvrácené straně se také aktivita příliš neodehrává. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Falcon 9 společnosti SpaceX vynesl úspěšně první várku družic konstelace Starlink. K radosti fanoušků kosmonautiky, že další start se podařil a asi i radosti laických pozorovatelů, že na obloze je k vidění řada teček pohybujících se oblohou, se přidává zděšení astronomů a vůbec milovníků tmavé oblohy při představě, že pozorování oblohy bude narušovat neustálé sunutí se teček různými místy oblohy, a to hlavně, až bude konstelace tisíců družic hotova. Pohroma to může být hlavně při širokoúhlém fotografování oblohy. Vypadá to, že nejrozporuplnější projekt odehrávající se na nízké oběžné dráze byl právě spuštěn a zdaleka není jediný plánovaný.
Pokud chcete družice pozorovat, dokud jsou ještě docela pohromadě jako šňůrka teček, tak si vyčkejte na některý z přeletů, které probíhají celou noc, např. dnes z neděle na pondělí je průlet kolem nadhlavníku v čase zhruba 23:39. Předpovědi zkuste třeba zde.

Ve středu 22. května proběhl úspěšný start indické rakety PSLV s radarovou družicí RISAT-2B. Naopak čtvrteční start čínské rakety CZ-3B neproběhl úspěšně pro chybu 3. stupně.

V týdnu by měly proběhnout dva starty raket z Ruska. Nejprve 27. května je v plánu start rakety Sojuz 2-1b z Plesecku s družicí Glonass-M. Poté 30. května má z Bajkonuru odstartovat Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M s telekomunikační družicí Jamal-601.

Výročí

28. května 1959 (60 let) se z letu nad hranici 100 km do vesmíru poprvé úspěšně vrátila dvojice opičích pasažérů Able a Miss Baker. Byly to obtížné začátky, při kterých bohužel zahynulo několik opic, ať už pro selhání raket, nebo padákových systémů. Let dvojice Able a Baker je prvním, kde došlo k úspěšnému přistání. Bohužel Able musel být 3 dny na to operován pro zanícení z jedné elektrody a po operaci uhynul. Baker se dožila požehnaného věku 27 let. Able je dnes vystaven v muzeu kosmonautiky ve Washingtonu.

29. května 1919 (100 let) nastalo úplné zatmění Slunce, při němž sir Eddington pořídil fotografie hvězd v okolí Slunce. Snímky dokázaly platnost Einsteinovy obecné teorie relativity uvěřejněné o čtyři roky dříve. Gravitace Slunce ohýbá světelný paprsek hvězdy natolik, že se při zatmění promítá kousek jinam, než když tam Slunce není přítomno.

29. května 1974 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 22. Sonda po dobu více než roku snímkovala povrch Měsíce z různých výšek.

Výhled na příští týden 

  • setkání Měsíce a Marsu
  • Výročí: John Coach Adams

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění 1919, Luna 22, Opice Able a Miss Baker, Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »