Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2019

22. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 29. května 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6. 2019. Měsíc směřuje od poslední čtvrti k novu. Mars je vidět večer jen velmi nízko. Zhruba od půlnoci je dobře vidět Jupiter a nad ránem Saturn. Na přechody měsíců Jupiteru bude bohatá noc na středu 29. května. Slunce je opět velmi málo aktivní. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX odstartovala a budí rozpaky mezi astronomy. Úspěšný start si připsala Indie a neúspěšný naopak Čína. Před 100 lety proběhlo úplné zatmění Slunce, při němž Sir Eddington zachytil snímky hvězd, které potvrdily ohyb světla v gravitačním poli Slunce, jak předpověděl Einstein několik let před tím.

Obloha

Měsíc ubývá k novu, protože poslední čtvrť připadá na neděli 26. května v 18:34 SELČ. Vzhledem k nízké deklinaci bude téměř nepozorovatelný. Vidět by mohl být z počátku týdne kolem východu Slunce.

Saturn Autor: Pavel Prokop
Saturn
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Mars (1,8 mag) už je večer jen nízko nad severozápadem. Jupiter (−2,6 mag) vychází už kolem 22. hodiny, ale nejlépe je vidět v druhé polovině noci. K němu se nad ránem přidává Saturn (0,4 mag).
V noci na středu 29. 5. se na Jupiteru odehraje zajímavá dvojice přechodů Ganymedu a Io. Nejprve ještě 28. 5. ve 23:54 končí přechod stínu měsíce Ganymedu, zatímco měsíc skončí přechod až 29. 5. v 1:05 SELČ. Potom v 0:35 začíná přechod stínu Io, který skončí ve 2:47. Přechod měsíce Io skončí ve 3:05. 30. 5. v 0:12 končí zákryt Io. 1. 6. v 0:46 končí přechod stínu Europy a v 1:14 i přechod měsíčku.

Aktivita Slunce je opět velmi nízká. Skvrny zmizely a asi to nebude lepší ani během týdne, na odvrácené straně se také aktivita příliš neodehrává. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Falcon 9 společnosti SpaceX vynesl úspěšně první várku družic konstelace Starlink. K radosti fanoušků kosmonautiky, že další start se podařil a asi i radosti laických pozorovatelů, že na obloze je k vidění řada teček pohybujících se oblohou, se přidává zděšení astronomů a vůbec milovníků tmavé oblohy při představě, že pozorování oblohy bude narušovat neustálé sunutí se teček různými místy oblohy, a to hlavně, až bude konstelace tisíců družic hotova. Pohroma to může být hlavně při širokoúhlém fotografování oblohy. Vypadá to, že nejrozporuplnější projekt odehrávající se na nízké oběžné dráze byl právě spuštěn a zdaleka není jediný plánovaný.
Pokud chcete družice pozorovat, dokud jsou ještě docela pohromadě jako šňůrka teček, tak si vyčkejte na některý z přeletů, které probíhají celou noc, např. dnes z neděle na pondělí je průlet kolem nadhlavníku v čase zhruba 23:39. Předpovědi zkuste třeba zde.

Ve středu 22. května proběhl úspěšný start indické rakety PSLV s radarovou družicí RISAT-2B. Naopak čtvrteční start čínské rakety CZ-3B neproběhl úspěšně pro chybu 3. stupně.

V týdnu by měly proběhnout dva starty raket z Ruska. Nejprve 27. května je v plánu start rakety Sojuz 2-1b z Plesecku s družicí Glonass-M. Poté 30. května má z Bajkonuru odstartovat Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M s telekomunikační družicí Jamal-601.

Výročí

28. května 1959 (60 let) se z letu nad hranici 100 km do vesmíru poprvé úspěšně vrátila dvojice opičích pasažérů Able a Miss Baker. Byly to obtížné začátky, při kterých bohužel zahynulo několik opic, ať už pro selhání raket, nebo padákových systémů. Let dvojice Able a Baker je prvním, kde došlo k úspěšnému přistání. Bohužel Able musel být 3 dny na to operován pro zanícení z jedné elektrody a po operaci uhynul. Baker se dožila požehnaného věku 27 let. Able je dnes vystaven v muzeu kosmonautiky ve Washingtonu.

29. května 1919 (100 let) nastalo úplné zatmění Slunce, při němž sir Eddington pořídil fotografie hvězd v okolí Slunce. Snímky dokázaly platnost Einsteinovy obecné teorie relativity uvěřejněné o čtyři roky dříve. Gravitace Slunce ohýbá světelný paprsek hvězdy natolik, že se při zatmění promítá kousek jinam, než když tam Slunce není přítomno.

29. května 1974 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 22. Sonda po dobu více než roku snímkovala povrch Měsíce z různých výšek.

Výhled na příští týden 

  • setkání Měsíce a Marsu
  • Výročí: John Coach Adams

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění 1919, Luna 22, Opice Able a Miss Baker, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »