22. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 27. 5. do 2. 6. 2019. Měsíc směřuje od poslední čtvrti k novu. Mars je vidět večer jen velmi nízko. Zhruba od půlnoci je dobře vidět Jupiter a nad ránem Saturn. Na přechody měsíců Jupiteru bude bohatá noc na středu 29. května. Slunce je opět velmi málo aktivní. Mise Starlink 1 společnosti SpaceX odstartovala a budí rozpaky mezi astronomy. Úspěšný start si připsala Indie a neúspěšný naopak Čína. Před 100 lety proběhlo úplné zatmění Slunce, při němž Sir Eddington zachytil snímky hvězd, které potvrdily ohyb světla v gravitačním poli Slunce, jak předpověděl Einstein několik let před tím.
Obloha
Měsíc ubývá k novu, protože poslední čtvrť připadá na neděli 26. května v 18:34 SELČ. Vzhledem k nízké deklinaci bude téměř nepozorovatelný. Vidět by mohl být z počátku týdne kolem východu Slunce.
Autor: Pavel Prokop
Mars (1,8 mag) už je večer jen nízko nad severozápadem. Jupiter (−2,6 mag) vychází už kolem 22. hodiny, ale nejlépe je vidět v druhé polovině noci. K němu se nad ránem přidává Saturn (0,4 mag).
V noci na středu 29. 5. se na Jupiteru odehraje zajímavá dvojice přechodů Ganymedu a Io. Nejprve ještě 28. 5. ve 23:54 končí přechod stínu měsíce Ganymedu, zatímco měsíc skončí přechod až 29. 5. v 1:05 SELČ. Potom v 0:35 začíná přechod stínu Io, který skončí ve 2:47. Přechod měsíce Io skončí ve 3:05. 30. 5. v 0:12 končí zákryt Io. 1. 6. v 0:46 končí přechod stínu Europy a v 1:14 i přechod měsíčku.
Aktivita Slunce je opět velmi nízká. Skvrny zmizely a asi to nebude lepší ani během týdne, na odvrácené straně se také aktivita příliš neodehrává. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Falcon 9 společnosti SpaceX vynesl úspěšně první várku družic konstelace Starlink. K radosti fanoušků kosmonautiky, že další start se podařil a asi i radosti laických pozorovatelů, že na obloze je k vidění řada teček pohybujících se oblohou, se přidává zděšení astronomů a vůbec milovníků tmavé oblohy při představě, že pozorování oblohy bude narušovat neustálé sunutí se teček různými místy oblohy, a to hlavně, až bude konstelace tisíců družic hotova. Pohroma to může být hlavně při širokoúhlém fotografování oblohy. Vypadá to, že nejrozporuplnější projekt odehrávající se na nízké oběžné dráze byl právě spuštěn a zdaleka není jediný plánovaný.
Pokud chcete družice pozorovat, dokud jsou ještě docela pohromadě jako šňůrka teček, tak si vyčkejte na některý z přeletů, které probíhají celou noc, např. dnes z neděle na pondělí je průlet kolem nadhlavníku v čase zhruba 23:39. Předpovědi zkuste třeba zde.
Ve středu 22. května proběhl úspěšný start indické rakety PSLV s radarovou družicí RISAT-2B. Naopak čtvrteční start čínské rakety CZ-3B neproběhl úspěšně pro chybu 3. stupně.
V týdnu by měly proběhnout dva starty raket z Ruska. Nejprve 27. května je v plánu start rakety Sojuz 2-1b z Plesecku s družicí Glonass-M. Poté 30. května má z Bajkonuru odstartovat Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M s telekomunikační družicí Jamal-601.
Výročí
28. května 1959 (60 let) se z letu nad hranici 100 km do vesmíru poprvé úspěšně vrátila dvojice opičích pasažérů Able a Miss Baker. Byly to obtížné začátky, při kterých bohužel zahynulo několik opic, ať už pro selhání raket, nebo padákových systémů. Let dvojice Able a Baker je prvním, kde došlo k úspěšnému přistání. Bohužel Able musel být 3 dny na to operován pro zanícení z jedné elektrody a po operaci uhynul. Baker se dožila požehnaného věku 27 let. Able je dnes vystaven v muzeu kosmonautiky ve Washingtonu.
29. května 1919 (100 let) nastalo úplné zatmění Slunce, při němž sir Eddington pořídil fotografie hvězd v okolí Slunce. Snímky dokázaly platnost Einsteinovy obecné teorie relativity uvěřejněné o čtyři roky dříve. Gravitace Slunce ohýbá světelný paprsek hvězdy natolik, že se při zatmění promítá kousek jinam, než když tam Slunce není přítomno.
29. května 1974 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 22. Sonda po dobu více než roku snímkovala povrch Měsíce z různých výšek.
Výhled na příští týden
- setkání Měsíce a Marsu
- Výročí: John Coach Adams
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
