Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 27. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 30. května v 5:30 SELČ. Dorůstající srpek je tedy na večerní obloze a ve středu 27. května bude velmi blízko hvězdokupy Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka.

Planety:

Venuše a Merkur a Pražský hrad Autor: Ales Pavelka
Venuše a Merkur a Pražský hrad
Autor: Ales Pavelka
Venuše (−4 mag) je vidět večer velmi nízko nad severozápadem. Už i Merkur (asi −0,5 mag) je tento týden výše, ale ten je zase o poznání slabší. Venušin nádherný srpek má smysl vyhledat přes den. Mars (0,1 mag), Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,4 mag) můžeme pozorovat nejlépe ráno za svítání.

Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem dá vidět nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometu C/2020 F8 (SWAN) můžeme definitivně zařadit mezi další kometární zklamání letošního jara. Kometa je sice viditelná nízko nad severem, ale chce to na ni tmavší lokalitu a průzračnou oblohu. Tato kometa byla pěkná alespoň na začátku května. Bohužel k dalšímu zjasnění nedošlo a dost možná se rozpadá. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která minula Dubhe ve Velkém vozu už také řádně zeslábla a tak jedinou zajímavou kometou asi zůstává C/2017 T2 (PanSTARRS), jejíž prachový ohon je stále dobře fotografovatelný.

Družice Starlink jsou nejnápadnější, pokud tvoří vláčky hvězd rozprostřené různě daleko od sebe. Poslední vypuštěné družice z konce dubna mají ranní přelety a večer se dají vidět starší vláčky ze startu č. 2, 3 a 4. Start sedmého vláčku byl odložen nejprve kvůli odkladu startu rakety Atlas V, pak kvůli hrozbě tropické bouře a nakonec proto, že by se mořská přistávací plošina nestihla otočit do přístavu s přistátým stupněm. Prioritou je totiž přistání stupně z očekávané pilotované mise. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above, pro rychlou představu může posloužit i webová stránka Jamese Darpiniana.

Kosmonautika

Dlouho očekávaný okamžik je tady. Pokud do toho nevstoupí počasí, nebo technická závada, měli bychom se ve středu 27. 5. ve 22:33 SELČ dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovaným CrewDragonem na špici. Astronauti Douglas Hurley a Robert Behnken by měli zažít úžasnou jízdu na křídlech sokola, ideálně zakončenou hladkým dosažením oběžné dráhy a oden později i orbitální stanice ISS. Poslední mise raketoplánu se uskutečnila v červenci 2011 a v raketoplánu Atlantis u toho byl i Doug Hurley. Doufejme, že vše vyjde podle plánu. Pokud vás zajímá pohled do historie i budoucnosti americké kosmonautiky, zkuste ve středu večer od 21:30 komentovaný online přenos iQLANDIE. Další přenos startu bude tou dobou vysílat také MALL.TV. Textový online přenos již běží na portálu Kosmonautix.cz. Počítat musíme i s odkladem. Např. první předpověď počasí ze soboty dává na středu jen 40% šanci a záložní termín je 30. května.

V pátek 22. června odstartovala z Plesecka raketa Sojuz 2-1b s družicí systému Tundra, určeného k sledování nepřátelských balistických raket.

Ve středu 20. května odstartovala japonská raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-9 k Mezinárodní vesmírné stanici. Připojení je v plánu v pondělí 25. května.

Výročí

25. května 1860 (160 let) se narodil americký geolog Daniel Barringer. Jeho jménem bývá nazýván meteorický kráter o průměru 1,5 km v americké Arizoně, neboť byl první, kdo upozornil na jeho meteorický původ. Barringer se dověděl o stopách železa v kráteru a proto ustanovil těžební společnost, která zde v letech 1903 až 1905 hledala železo. Protože se však veškerá hmota tělesa dopadem vypařila, Barringer žádné těžebně zajímavé množství železa nenašel.

28. května 1930 (90 let) se narodil americký astronom Frank Drake. V roce 1960 provedl v rámci projektu OZMA pokus o naslouchání mimozemským civilizacím. Je autorem tzv. Drakeovy rovnice určující počet možných mimozemských civilizací. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jež nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany.

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a Venuše v dolní konjunkci
  • Výročí: ROSAT
  • Výročí: Gemini 4
  • Výročí: Josef Klepešta

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Daniel Barringer, Frank Drake, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »