22. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 5. do 6. 6. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad severozápadem jasná Venuše a o něco výše slabší Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce byla zvýšená, nový týden přinese možná uklidnění. Na Marsu pokračuje v práci trojice vozítek i helikoptéra. Připomínáme viditelnost vláčků družic Starlink. Startovaly i družice OneWeb, ale ty jsou hrozbou spíše pro citlivější přístroje observatoří. Čínská nákladní loď Tianzhou-2 se spojila s orbitální stanicí Tiangong-3. Před deseti lety skončila éra raketoplánů.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 2. května v 9:24 SELČ. Bude tedy viditelný v druhé polovině noci a dopoledne. Začátkem týdne si jej jistě všimneme v konjunkci se Saturnem a Jupiterem, ale musíme si na to přivstat alespoň před 4. hodinou ranní.
Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem poměrně výrazná Venuše (−3,8 mag). Období její nejlepší viditelnosti zřejmě spadá do okolí 22. hodiny. Po půl jedenácté nás jistě zaujme i Mars (1,7 mag) nedaleko Castora s Polluxem v Blížencích. Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,6 mag) v Kozorohu a Jupiter (−2,5 mag) ve Vodnáři. Za svítání jsou obě planety asi 19 stupňů vysoko nad obzorem.
Aktivita Slunce byla po celý týden zvýšená. Pěkné aktivní oblasti se skvrnami a erupční aktivita nás provázely až do víkendu. Nyní marně vyhlížíme další. Změní se to? Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Mezi astronomické jevy sice noční svítící oblaka (NLC) neřadíme, ale začala jejich sezóna, tak se případně dívejte později večer nebo nad ránem k severu. Halové jevy také nejsou typicky astronomický zjev, ale je to právě naše doména, že se čatěji díváme i nahoru. Níže uvedený snímek Petra Mazance ukazuje mimořádně vzácné halové jevy, a tak jej stojí za to více propagovat. Podrobnosti k fotografii v naší galerii.
Autor: Petr Mazanec
Kosmonautika
Pozorování oblohy v letních měsících zpestřuje řada družic. Ještě nikdy v historii se ale nestalo, aby jich bylo okem viditelných více než 500 (ještě dva roky zpět dokonce jen kolem 200). Letos je ale na obloze jen okem viditelných Starlinků více než 1600. Pokud tedy spatříte letět tiše oblohou řadu teček, vězte, že jde o další a další várky telekomunikačních družic, které z nízké oběžné dráhy šíří družicový internet (poslední várka 60 Starlinků startovala 26. května). Vypadá to, že se tím můžeme kochat, můžeme z toho mít mrazení, můžeme z toho být znechuceni, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat (slovy klasika). Alespoň tak na celou problematiku nahlíží v Americe. Čest výjimkám, kteří s tím bojují, podobně, jako se nám astronomům asi směje řada lidí, když bojujeme za ekonomické a ekologické svícení. A ostatní země se postupně přidají, nebo už přidaly. Například Velká Británie zachránila projekt OneWeb, jehož družice naštěstí pro amatéry létají mnohem výše a nejsou tedy vidět pouhým okem. Jejich dalších 36 družic startovalo v pátek. Obě družicové sítě jsou však velkým problémem pro observatoře, jejichž citlivé přístroje stopy družic saturují a snižují pozorovací možnosti nebo čas. Na začátku je uvedeno, že družic už je okem viditelných skoro 2000. Za několik let to může být desetinásobek. Nic nenasvědčuje opaku.
Autor: Antonín Hušek
Čínská orbitální stanice Tiangong-3 se dočkala první návštěvy. Nákladní loď Tianzhou-2 dorazila v neděli 30. 5. Vynesla ji 29. května raketa CZ-7.
Výročí
1. června 2011 (10 let) skončila poslední mise STS-134 raketoplánu Endeavour. Blížil se konec éry těchto úžasných strojů.
3. června 1966 (55 let) odstartovala loď Gemini 9A s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat. Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena, proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor… Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal. (Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v „křesílku“ při letech raketoplánu).
6. června 1436 (585 let) se narodil v Itálii působící německý astronom a matematik Regiomontanus, vlastním jménem Johannes Müller. Jeho rozsáhlá překladatelská činnost se zaměřila především na rovinnou a sférickou tigonometrii a astronomii Ptolemaiova učení. Měl velký vliv na renesanční astronomy i astrology a na učitele Koperníka.
6. června 1971 (50 let) odstartovala ke stanici Saljut 1 kosmická loď Sojuz 11 s kosmonauty Dobrovolským, Pacajevem a Volkovem. Tato posádka však neměla štěstí a při návratu kvůli předčasnému úniku vzduchu z kabiny zahynula.
Výhled na příští týden
- Částečné zatmění Slunce 10. 6., v Arktidě prstencové
- výročí: Antonín Bečvář
- výročí: Zdeněk Sekanina
- výročí: James Clerk Maxwell
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
