22. vesmírný týden 2022

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 30. května ve 13:30 SELČ. Jeho srpek bude ve středu 1. června jeden stupeň pod planetkou Ceres. Ta se bude jevit jako hvězdička 9. velikosti, takže je to spíše zajímavost.

Planety
Saturn (0,7 mag) stoupá ve čtyři ráno již 20° vysoko nad jihovýchodní obzor. Jupiter (−2,3 mag) minul Mars (0,6 mag) a obě planety jsou na konci noci 15° vysoko. Velmi nízko zůstává Venuše (−3,9 mag), která se dostává do výšky sotva 5° nad východoseverovýchodem.

Aktivita Slunce není úplně nízká, ačkoli zajímavé a velké oblasti se skvrnami nyní vymizely. Aktivní oblast AR3023 na jižní polokouli je nyní nejzajímavější co do velikosti skvrn i složitosti magnetického pole. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Rozpadající se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann uvolňuje do okolí své dráhy meteoroidy. Pokud by při některém návratu ke Slunci zůstaly podél její dráhy větší počty těchto částic, způsobené jejími neustálými rozpady, mohli bychom spatřit i meteorický roj, neboť tato kometa se přibližuje dráze Země. Předpovědi pro letošní rok hovoří o možné zvýšené aktivitě roje tau Herculid v noci z pondělí 30. 5. na úterý 31. 5. Jedno možné maximum je předpovídáno na 30. 5. v 19 SELČ, to je u nás ještě den. Další by mohlo připadnout na 31. 5. mezi 3:00 a 3:30. Dívat se ale můžeme kdykoliv, kdoví, třeba se objeví nečekaná vlečka částic. očeávané počty meteorů jsou střízlivě odhadnuto nízké. Kolem 10 meteorů za hodinu. Měly by být pomalé a létat mají tedy zdánlivě z Herkula, z místa nad květináčem, tvořícím jeho tělo.

Kosmonautika

Ve středu 25. 5. se do vesmíru vydala společně s dalšími družicemi v rámci mise Transporter 5 také další česká družice nazvaná Planetum 1. Vyslalo ji tedy stejnojmenné uskupení planetária a hvězdáren v Praze. Hlavním účelem je výuka a popularizace konstrukce a ovládání družic. Jejím českým konstruktérům gratulujeme a zveme vás do pražského planetária, kde si můžete prohlédnout ovládací centrum nebo se naučit v rámci workshopu družici přímo ovládat.

Soukromá kosmická loď Starliner má za sebou bezpilotní let k ISS, během něhož se opět vyskytly problémy, které bude nutné ještě prověřit, než bude loď dána do služby pro lety s astronauty. Hlavní je, že se podařilo dosáhnout spojení s ISS a loď poté úspěšně dosedla na základně White Sands v Novém Mexiku.

Na texaské základně SpaceX zvané Starbase (kosmodrom Boca Chica) se opět začínají připravovat na let sestavy SuperHeavy – Starship. Nyní se připravuje exemplář lodi S24 a rakety B7. Možná se na přelomu května a června dočkáme informace, zda dostane kosmodrom opět povolení k dalším letovým testům. V takovém případě by se výhledově sestava mohla podívat i do vesmíru a S24 by téměř obletěla Zemi. Zatím je k tomu dlouhá cesta, a tak probíhají alespoň tlakové zkoušky, jež by měly následovat statické zážehy.

Výročí

31. května 1912 (110 let) se narodil německý astronom žijící většinu života v USA Martin Schwarzschild. Jeho příjmení je známé především díky jeho otci, Karlu Schwarzschildovi, který řešil rovnice tehdy čerstvé obecné teorie relativity. Oblast černé díry uvnitř tzv. schwarzschildova poloměru je horizontem událostí. Neunikne odsud ani světlo. Jeho syn Martin je znám jako astrofyzik zabývající se stavbou a vývojem hvězd. Stál u zrodu myšlenky pozorování ze stratosférických balónů. Jeho týmu se takto povedlo potvrdit granulaci na Slunci jako důsledek konvektivních procesů v podpovrchových vrstvách Slunce. Dařilo se jim získávat i velmi ostré snímky vesmírných objektů, které předčil až Hubbleův vesmírný dalekohled.

1. června 2002 (20 let) se ČR stala první zemí světa s celostátní zákonnou úpravou týkající se světelného znečištění. Do již neplatného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, (zákon o ochraně ovzduší) byla včleněna „opatření ke snižování světelného znečištění ovzduší” (§ 1, odst. 1, písm. d) ve znění ze 14. 2. 2002. Konkrétní opatření měla být součástí zvláštního prováděcího předpisu, k jehož vydání ovšem nikdy nedošlo. Další novelizací zákona byly části týkající se světelného znečištění postupně rušeny a pozměňovány. Předmět úpravy zákona o ochraně ovzduší totiž s problematikou světelného znečištění nesouvisel a jeho nástroje nebyly na světelné zdroje aplikovatelné.

Od roku 2017, kdy se problematiky světelného znečištění ujalo (konečně) Ministerstvo životního prostředí, se událo sice hodně, ale pořád to k účinné obraně občanů nestačí. Byla ustavena meziresortní pracovní skupina dotčených ministerstev, Svazu měst a obcí a České astronomické společnosti jako odborného garanta. Byly zavedeny dotace pro obce na výměnu veřejného osvětlení se zvýhodněním za jeho šetrnou variantu k přírodě. Ministerstvo životního prostředí vydalo metodický pokyn k posuzování venkovního svícení v rámci procesu EIA. Především se ale nyní problematika světelného znečištění dostává do nového Stavebního zákona, vzniká prováděcí vyhláška a zároveň je před dokončením zcela nová Česká státní norma na omezování rušivého světla.

4. června 2002 (20 let) bylo objeveno těleso (50000) Quaoar. Jedná se o objekt, který podle většiny astronomů patří mezi trpasličí planety a čeká na potvrzení tohoto statusu od Mezinárodní astronomické unie. Problém je s jeho velikostí, která se odhaduje od 700 do 1100 km. Mělo by mít kulový tvar, a tedy měl by splňovat podmínku o tělese v hydrostatické rovnováze, které obíhá kolem Slunce, ale není na této dráze osamoceno. Quaoar má málo excentrickou dráhu a patří tedy do typických objektů Kuiperova pásu, které nekříží dráhu Neptunu a společně se jim říká cubewanos. Stejné dráhové parametry má totiž planetka 15760 Albion, neformálně zvaná Cubewano, protože po objevu měla dočasné označení 1992 QB1 (kjú-bí-van). Tehdy to bylo druhé těleso po Plutu objevené v Kuiperově pásu.

5. června 1922 (100 let) se narodil John Gatenby Bolton. Tento britsko-australský astronom se zasloužil o rozvoj radioastronomie. Společně s Gordonem Stanleyem a Brucem Slee objevili metodou interferometru přesnou polohu rádiového zdroje Cygnus A a později také Taurus A, Centaurus A a Hercules A. Zároveň potvrdili, že zdrojem nejsou běžné hvězdy. Cygnus A je galaxie 3C 405 s aktivním jádrem tvořeným supermasivní černou dírou. Taurus A je pulsar v Krabí mlhovině, Centaurus A je aktivní galaxie NGC 5128 a Hercules A je galaxie 3C 348. Později se Bolton podílel na interferometru v Owens Valley při Caltechu. Ten sloužil zároveň jako prototyp pro pozdější radioteleskopy Very Large Array. Potvrdili zde např. rádiovou emisi Jupiteru. Bolton se poté v Austrálii podílel na konstrukci velkého 64m radioteleskopu Parkes, přezdívaném The Dish (Anténa). Ten se stal vzorem pro pozdější 70m antény komunikační sítě DSN (Deep Space Network) zajišťující nepřetržitou komunikaci se sondami. V Parkes také, jako na jedné ze tří antén, přijímali TV signál Apolla 11 (jako jediní i závěr vycházky) a anténa hrála významnou roli v objevu kvasarů.

Výhled na příští týden 

• Lunar X
• výročí: Johann Gottfried Galle
• výročí: Eugene Parker
• výročí: Veněra 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).