Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2011

23. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden 6. 6. do 12. 6. 2011.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihem až jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Začne sezóna NLC i v ČR?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá do první čtvrti, která nastane v noci na čtvrtek 9. června. Pokud jste ještě nezaznamenali fotografie půlnočního částečného zatmění ze severní polární oblasti, potom se rozhodně podívejte např. do galerie Spaceweather.com. Další zatmění nás čeká v příštím týdnu.

Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Saturn 2. 6. 2011, Stellarium a Cartes du Ciel
Planety viditelné okem: Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny má ideální období večerní viditelnosti. Už za soumraku je vidět poměrně vysoko nad jihojihozápadem. Hned vedle Saturnu je hvězda Porrima (Gamma Virginis), která se díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu pohodlně vejde do zorného pole dalekohledu. Nedaleko Saturnu nalezneme snadno ještě jinou hvězdičku - měsíc Titan. Ve větším dalekohledu se pak vynoří další měsíčky.
Další planety se nachází poblíž Slunce. Zlepšuje se viditelnost Jupiteru. Dokud se nezvětší sklon ekliptiky vůči obzoru, je viditelnost Marsu obtížná. Venuše se pomalu úhlově blíží ke Slunci a Merkur (-2,0 mag) tento týden vstoupí do zorného pole korónografu SOHO.

Aktivita Slunce byla vysoká, došlo i k výronu hmoty směrem k Zemi, který způsobil v noci na neděli středně silnou geomagnetickou bouři. Na polární záři viditelnou od nás musíme stále čekat. Aktuálně se na Slunci vyskytuje velký počet aktivních oblastí, ale jejich aktivita je nižší. Skvrny si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z družice SDO. Pěkný snímek Slunce v čáře H-alfa pořídil Petr Novák.

Začíná sezóna NLC - nočních svítících oblak. Není možné předpovědět, kdy a zda se objeví i u nás nízko nad severozápadním až severovýchodním obzorem. Za jasných večerů je dobré tuto oblast začít monitorovat. Výhodu mají ti, kdo bydlí severněji, proto byla oblaka zaznamenána nejprve v Irsku či ve Skotsku. Podobně by za několik dní mohla vypadat u nás.
Protože jsou to mezosférická oblaka z ledových krystalků ve výškách asi 80 km, lze je pozorovat jako světlá i v době, kdy ostatní oblaka jsou už tmavá. Od vysoké oblačnosti se odlišují především tím, že se téměř nepohybují, pouze v řádu minut si všimneme jejich posunu a v řádu desítek sekund pak pozorujeme změny struktury. Typický pro ně bývá vlnkovitý tvar.
Nejkrásnější úkaz nastal večer 14. července 2009. Oblaka tehdy pokryla velký kus oblohy a vykazovala nádherné struktury. Fotografie z úkazu jsou na Astronomickém-fóru, pěkná videa pořídil David Kraft.

Přelety ISS jsou viditelné v brzkých ranních hodinách. Viditelnost stanice se postupně začne překlápět v dalším týdnu i do večerních hodin. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Raketoplán Endeavour úspěšně přistál na Floridě ve středu 1. června.
    Galerie fotografií z přistání.
  • Minulý týden jsme se zmínili o oficiálním konci Spirit. Její sesterské vozítko Opportunity však nekončí a nadále brázdí pláně Meridianum na Marsu. Podává nyní fantastické výkony a denně ujelo až 150 metrů. Před několika dny překročilo třicátý ujetý kilometr. O jeho životnosti vypovídá také např. fakt, že je to už pět let, co se podařilo vyprostit Opportunity zapadlou do pískové duny (Purgatory dune, 4. 6. 2005). Vozítko je nyní vzdušnou čarou jen asi 3 km od hrany velikého kráteru Endeavour. Poslední tři ujeté kilometry zvládla Opportunity za 56 solů (marsovských dnů = 24,5h), což je neuvěřitelný výkon sedm let starého vozítka v mrazivé a nehostinné pustině.
  • 7. června má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-FG s lodí Sojuz TMA-02M. Vynese na stanici ISS část dlouhodobé posádky č. 26. Poté zůstane u ISS až do listopadu 2011.
  • Z americké základny Vandebergh se 9. června očekává start rakety Delta 2 s argentinskou družicí SAC-D/Aquarius.

Výročí

  • 10. června 1901 (110 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce.
    Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sestavil významný objevitel planetek pomocí internetu - Stefan Kürti.
  • 6. června 1971 (40 let) odstartoval ke stanici Saljut 1 Sojuz 11 s kosmonauty Dobrovolským, Pacajevem a Volkovem. Tato posádka však neměla štěstí a při návratu kvůli předčasnému úniku vzduchu z kabiny zahynula.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Antonín Bečvář, Sojuz 11


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »