Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2015

23. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 3. června 2015 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 6. do 7. 6. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Probíhají výhodné večerní přelety ISS. Blíží se sezóna NLC. NASA opět plánuje vyzkoušet nafukovací tepelný štít.

Obloha

Měsíc je v úplňku v úterý 2. června. V pondělí dochází k jeho velmi těsnému přiblížení k planetě Saturn na přibližně jeden stupeň.

Planety:
Venuše (-4,3 mag) je výraznou večernicí nad západem. Blíží se k ní zleva také Jupiter (-1,9 mag). Velká červená skvrna (GRS) bude nejlépe vidět 5. 6. (přechod ve 21:30 SELČ středem kotoučku) a v neděli 7. 6. (přechod ve 23:10). Z úkazů jupiterových měsíců doporučujeme 4. června přechod stínu Europy (20:39 - 23:32 SELČ) a 6. června přechod měsíce Kallisto (18:39 - 23:30).
Saturn (0 mag) je vidět celou noc. Kulminuje kolem půlnoci ve výšce 21°.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Stává se, že je vidět jen jednu skvrnu, jako například o minulém víkendu. Pomocí h-alfa dalekohledu se dalo spatřit více, např. velmi dlouhý filament, táhnoucí se přes polovinu slunečního disku, jak jej zachytil např. náš čtenář Marián Mičúch. Na vývoj skvrn se můžeme dívat na aktuálním snímku SDO.

Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Poprvé byly spatřeny ve Skotsku. U nás musíme ještě počkat. Pokud by byla spatřena od nás ještě v tomto týdnu, šlo by patrně o rekord, protože běžně se objevovala až v druhém červnovém týdnu. O tomto úkazu se loni nejvíce mluvilo 4. července 2014, kdy nastal nejkrásnější úkaz možná celé historie pozorování NLC v tomto století.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer i po půlnoci. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

Výročí

  • 1. června 1990 (25 let) odstartovala německá rentgenová observatoř ROSAT. Družicový dalekohled, na němž se podílela také Velká Británie a USA je považována za průkopníka rentgenové astronomie. Známý je její nástupce, rentgenový dalekohled Chandra.
  • 3. června 1965 (50 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 4 s Jamesem McDivittem a Edem Whitem. Nejprve zkoušeli manévry na oběžné dráze, když se snažili přiblížit k vyhořelému stupni nosné rakety, ale hlavní cíl mise byl první americký výstup do volného kosmu. Ten uskutečnil Ed White 3. června 1965. Výstup proběhl narozdíl od Leonova bez problémů. White se pohyboval na konci 7,5 m dlouhého lana. Pohyb si usnadňoval pomocí kyslíkové pistole, pohyb ani orientace mu nečinily žádné potíže. Doba pohybu ve volném prostoru byla naplánovaná na 14 minut, White se však vrátil na palubu po 22 minutách výstupu. Gemini 4 se vrátila na Zemi po čtyřech dnech letu, 7. června 1965.
  • 4. června 1895 (120 let) se narodil český astrofotograf Josef Klepešta. Stál u zrodu České astronomické společnosti, je nositelem Nušlovy ceny i čestný člen ČAS. Jeho slavnou fotografii bolidu u M 31 asi není třeba připomínat.

Výhled na příští týden

  • návrat části posádky z ISS
  • Výročí: Veněra 9
  • Výročí: Luna 6
  • Výročí: Giovanni Domenico Cassini
  • Výročí: Abū al-Wafā' Būzjānī

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gemini 4, ROSAT, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »