Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2018

23. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 6. června 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše, Jupiter už je skoro nad jihem a Saturn se dá rozumně pozorovat již od půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Na ISS dochází k výměně posádek a velitelem se stává Andrew Feustel. Očekáváme start americké a čínské rakety. Před 15 lety startovalo k Marsu vozítko Spirit.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 6. června ve 20:32 SELČ.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je nad jihem již kolem 23. hodiny. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže o půlnoci je už vidět a nad jihem je po 2. hodině ranní. Mars (−1,3 mag) je nízko a nejlepší podmínky k pozorování jsou za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 6. června večer začíná přechod Europy. Měsíc 22:25 – 0:37, stín 23:43 – 1:59. 9. června v 0:48 začíná přechod Io a v 1:30 i jeho stínu. 9. června ve 21:56 začíná zákryt Io a zatmění Io končí v 0:48. 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. června v 0:45, 7. června ve 2:25 a 22:15 a 9. června ve 23:55.

Aktivita Slunce je nízká. Zpestřením byla skupinka skvrn, která ale pomalu mizí u okraje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Kulová hvězdokupa M 62

Minule nám nástup letní oblohy signalizovalo souhvězdí Labutě s otevřenou hvězdokupou M 39. Dnes se podíváme na typický objekt v okolí středu Mléčné dráhy, kulovou hvězdokupu. Objekt Messiérova katalogu s číslem 62 je opravdu nízko na pomezí Střelce a Štíra a snadno se hledá od jasné hvězdy Antares (u níž je mimochodem známá a jasná kulová hvězdokupa M 4 i slabší NGC 6144). Od alfy Štíra tedy vyrazíme doleva dolů k hvězdě tau Scorpii a epsilon Sco a od nich doleva na vrcholu trojúhelníku se nám do zorného pole triedru vloudí mlhavá skvrnka objektu M 62. Kupa je hustá ke středu a má menší rozměry. Uvádí se u ní vzdálenost 22 200 světelných roků. Poprvé ji zaznamenal Charles Messier 7. června 1771, ale potože nezaznamenal její přesnou pozici, uvádí se až její znovuobjevené pozorování z roku 1779.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-07 se měla v neděli oddělit od Mezinárodní vesmírné stanice a přistát na Zemi. Na palubě se vrací Anton Škaplerov (Rus), Scott Tingle (USA) a Norišige Kanai (Jap). Velení na stanici přebírá Andrew Feustel. Dění na ISS si astronauti zpestřili také hrou na hudební nástroje. Start dalšího Sojuzu MS-09 už je v plánu tuto středu (ve 13:12:41 SELČ). Na jeho palubě budou Sergej Prokopjev z Ruska, Serena Auñónová z USA a Alexander Gerst z Německa.

V týdnu jsme se museli rozloučit s Alanem Beanem, dalším z mužů, který chodil po povrchu Měsíce a užíval si gymnastiku na Skylabu.

SpaceX stále odkládala start Falconu 9 s družicí SES-12. Důvodem bylo nejen počasí, ale i problém s ventilem na druhém stupni rakety. Nejbližší termín startu je nyní 4. června. Čas startu bude zřejmě někdy kolem půl sedmé ráno našeho času.

Čína vypustila pomocí rakety CZ-2D družici Gaofen-6. Start proběhl 2. června v 6:13 SELČ. Jde o další z řady družic určených na dálkový průzkum Země, přičemž „gao fen“ znamená vysoké rozlišení, což družice splňuje, neboť kamery mají ohniska od dvou do 16 metrů a snímají v mnoha kanálech spektra i plnobarevně. Další raketa CZ-3A se chystá ke startu naplánovaném na 5. červen s družicí Fengyun-2H.

Výročí

7. června 1983 (35 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 16. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 15 a Veněru 16. Startovaly krátce po sobě v rozmezí pěti dní a díky tomu, že obě svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly (stejně jako u dvojice Veněra 13 a 14 o dva roky dříve).

10. června 1973 (45 let) odstartovala k Měsíci radioastronomická družice Explorer 49. Zde se usadila na oběžnou dráhu a rozvinula velmi dlouhé antény. Jedna o délce 229 metrů směřovala k Měsíci, další o délce 183 metrů od Měsíce a 37m dipól byl umístěn kolmo na ně. Družice měřila rádiové záření planet, Slunce a naší Galaxie na frekvencích 25 kHz až 13,1 MHz. Díky anténám šlo asi o nejdelší družici vůbec.

10. června 2003 (15 let) odstartovala raketa Delta 2 s marsovským vozítkem Spirit. Známá mise dvojčat programu Mars Exploration Rover byla, jak víme, velmi úspěšná. Spirit v kráteru Gusev fungoval od ledna 2004 do března 2010. Ačkoli vědci předpokládali životnost 90 dnů na Marsu (solů), vozítko se naposledy ozvalo až během solu 2208. Dokázalo najet několik kilometrů a vyšplhat do kopců. Nakonec ale zapadlo do navátého písku a jednoho dne umlklo docela. Přesto přineslo nesmírně důležité objevy dokazující minulost Marsu jako vlhké planety s hustší atmosférou a tekutou vodou na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Noční svítící oblaka
  • Výročí: Vostok 5, Valerij Bykovskij
  • Výročí: Vostok 6, Valentina Těreškovová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 16, Spirit, Explorer 49, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

trpasličí planeta Ceres a galaxie M100

Newton 150/750 + ZWO kamera ASI 178MC

Další informace »