Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2018

23. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 6. června 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše, Jupiter už je skoro nad jihem a Saturn se dá rozumně pozorovat již od půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Na ISS dochází k výměně posádek a velitelem se stává Andrew Feustel. Očekáváme start americké a čínské rakety. Před 15 lety startovalo k Marsu vozítko Spirit.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 6. června ve 20:32 SELČ.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je nad jihem již kolem 23. hodiny. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže o půlnoci je už vidět a nad jihem je po 2. hodině ranní. Mars (−1,3 mag) je nízko a nejlepší podmínky k pozorování jsou za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 6. června večer začíná přechod Europy. Měsíc 22:25 – 0:37, stín 23:43 – 1:59. 9. června v 0:48 začíná přechod Io a v 1:30 i jeho stínu. 9. června ve 21:56 začíná zákryt Io a zatmění Io končí v 0:48. 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 5. června v 0:45, 7. června ve 2:25 a 22:15 a 9. června ve 23:55.

Aktivita Slunce je nízká. Zpestřením byla skupinka skvrn, která ale pomalu mizí u okraje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Kulová hvězdokupa M 62

Minule nám nástup letní oblohy signalizovalo souhvězdí Labutě s otevřenou hvězdokupou M 39. Dnes se podíváme na typický objekt v okolí středu Mléčné dráhy, kulovou hvězdokupu. Objekt Messiérova katalogu s číslem 62 je opravdu nízko na pomezí Střelce a Štíra a snadno se hledá od jasné hvězdy Antares (u níž je mimochodem známá a jasná kulová hvězdokupa M 4 i slabší NGC 6144). Od alfy Štíra tedy vyrazíme doleva dolů k hvězdě tau Scorpii a epsilon Sco a od nich doleva na vrcholu trojúhelníku se nám do zorného pole triedru vloudí mlhavá skvrnka objektu M 62. Kupa je hustá ke středu a má menší rozměry. Uvádí se u ní vzdálenost 22 200 světelných roků. Poprvé ji zaznamenal Charles Messier 7. června 1771, ale potože nezaznamenal její přesnou pozici, uvádí se až její znovuobjevené pozorování z roku 1779.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-07 se měla v neděli oddělit od Mezinárodní vesmírné stanice a přistát na Zemi. Na palubě se vrací Anton Škaplerov (Rus), Scott Tingle (USA) a Norišige Kanai (Jap). Velení na stanici přebírá Andrew Feustel. Dění na ISS si astronauti zpestřili také hrou na hudební nástroje. Start dalšího Sojuzu MS-09 už je v plánu tuto středu (ve 13:12:41 SELČ). Na jeho palubě budou Sergej Prokopjev z Ruska, Serena Auñónová z USA a Alexander Gerst z Německa.

V týdnu jsme se museli rozloučit s Alanem Beanem, dalším z mužů, který chodil po povrchu Měsíce a užíval si gymnastiku na Skylabu.

SpaceX stále odkládala start Falconu 9 s družicí SES-12. Důvodem bylo nejen počasí, ale i problém s ventilem na druhém stupni rakety. Nejbližší termín startu je nyní 4. června. Čas startu bude zřejmě někdy kolem půl sedmé ráno našeho času.

Čína vypustila pomocí rakety CZ-2D družici Gaofen-6. Start proběhl 2. června v 6:13 SELČ. Jde o další z řady družic určených na dálkový průzkum Země, přičemž „gao fen“ znamená vysoké rozlišení, což družice splňuje, neboť kamery mají ohniska od dvou do 16 metrů a snímají v mnoha kanálech spektra i plnobarevně. Další raketa CZ-3A se chystá ke startu naplánovaném na 5. červen s družicí Fengyun-2H.

Výročí

7. června 1983 (35 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 16. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 15 a Veněru 16. Startovaly krátce po sobě v rozmezí pěti dní a díky tomu, že obě svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly (stejně jako u dvojice Veněra 13 a 14 o dva roky dříve).

10. června 1973 (45 let) odstartovala k Měsíci radioastronomická družice Explorer 49. Zde se usadila na oběžnou dráhu a rozvinula velmi dlouhé antény. Jedna o délce 229 metrů směřovala k Měsíci, další o délce 183 metrů od Měsíce a 37m dipól byl umístěn kolmo na ně. Družice měřila rádiové záření planet, Slunce a naší Galaxie na frekvencích 25 kHz až 13,1 MHz. Díky anténám šlo asi o nejdelší družici vůbec.

10. června 2003 (15 let) odstartovala raketa Delta 2 s marsovským vozítkem Spirit. Známá mise dvojčat programu Mars Exploration Rover byla, jak víme, velmi úspěšná. Spirit v kráteru Gusev fungoval od ledna 2004 do března 2010. Ačkoli vědci předpokládali životnost 90 dnů na Marsu (solů), vozítko se naposledy ozvalo až během solu 2208. Dokázalo najet několik kilometrů a vyšplhat do kopců. Nakonec ale zapadlo do navátého písku a jednoho dne umlklo docela. Přesto přineslo nesmírně důležité objevy dokazující minulost Marsu jako vlhké planety s hustší atmosférou a tekutou vodou na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Noční svítící oblaka
  • Výročí: Vostok 5, Valerij Bykovskij
  • Výročí: Vostok 6, Valentina Těreškovová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 16, Spirit, Explorer 49, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »