Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2019

23. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 5. června 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6. 2019. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Mars je vidět večer už jen velmi nízko nad severozápadem a bude se k němu ještě blížit relativně jasný Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nad ránem je nízko i Saturn. Dvojpřechod Ganymedu a Io nastane ve středu 5. června nad ránem. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Sojuz prokázal, že start za bouřky zvládá a uspěla i raketa Proton. Před 200 lety se narodil John Adams, který se snažil předpovědět polohu neznámé planety (Neptunu).

Obloha

Měsíc bude v novu 3. června ve 12:02 a bude dorůstat do první čtvrti, která nastane v pondělí 10. června v 7:59 SELČ. Vzhledem k nízké deklinaci bude téměř nepozorovatelný. Vidět by mohl být z počátku týdne kolem východu Slunce.

Planety:
Mars (1,8 mag) už je večer jen nízko nad severozápadem. Nyní se k němu bude úhlově od Slunce blížit Merkur (cca −0,5 mag). Je možné jej zkusit vyhledat před západem Slunce na denní obloze, nebo triedrem za soumraku. Jupiter (−2,6 mag) je vidět celou noc. Nad ránem je nízko nad jihem Saturn (0,2 mag).
Ve středu 5. června přechází měsíce Ganymed a Io s jejich stíny. Stín Ganymedu od 1:34 do 3:54, měsíc Ganymed přechází od 2:12, stín Io od 2:29 do 4:41 a měsíc Io od 2:38 do 4:49 SELČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Možná se něco změní s příchodem aktivní oblasti z odvrácené polokoule. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Rusko 27. května úspěšně vypustilo z Plesecku družici Glonass-M pomocí rakety Sojuz 2-1b. Při vzletu, podle tohoto záběru, do rakety udeřil blesk. Úspěšný byl i start rakety Proton-M s družicí Yamal 601.

Ačkoli statický zážeh soukromé rakety Omega proběhl úspěšně, ke konci se začala tavit tryska.

Oleg Kononěnko a Alexej Ovčinin provedli 29. května poměrně mediálně sledovaný výstup z kosmické stanice.

Podle Kosmonautix.cz a dalších zdrojů je možné, že projekt Stratolaunch skončí dříve, než začal. Poté, co zemřel zakladatel Paul Alan, je problém s financováním a popoháněním projektu dopředu. Podařilo se však dokončit největší letadlo světa, které mělo k vynášení nákladů sloužit.

V tomto týdnu se očekává odpojení Dragonu od ISS a jeho přistání v Tichém oceánu (3. června). Dále 5. 6. má z lodi ve Žlutém moři odstartovat raketa CZ-11 WEY s družicemi Jilin-1, CAS-6 aj.

Výročí

5. června 1819 (200 let) se narodil anglický matematik a astronom John Coach Adams. Známý je díky příběhu předpovězení polohy tehdy neznámé planety Neptun. Když byl totiž koncem 18. století objeven Uran, z jeho poloh bylo patrné, že není přesně tam, kde má být. Z gravitačního působení neznámého tělesa se snažili o předpověď polohy neznámé planety Angličan Adams a Francouz Le Verrier. Právě předpověď Le Verriera byla nakonec natolik přesná, že na jejím základě planetu snadno vyhledali poblíž předpovězené pozice na berlínské hvězdárně roku 1846.

Výhled na příští týden 

  • Jupiter v opozici

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Coach Adams, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »