Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2011

24. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011.

Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v noci ze středy na čtvrtek, kdy zároveň nastává jedno z nejlepších úplných zatmění Měsíce posledních let. Prochází totiž poblíž středu zemského stínu, škoda jen, že bude nevysoko nad obzorem. Více si přečtěte v tiskové zprávě o zatmění.

Planety viditelné okem: Před půlnocí je viditelný Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny. Hvězda Porrima (Gamma Virginis) je nápadným průvodcem planety už třetí týden v řadě, neboť Saturn je v zastávce své zdánlivé kličky na obloze a začne se pomalinku vracet k východu. Díky vzdálenosti asi čtvrt stupně od Saturnu se stále pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu.
Jupiter (-2,2 mag) na pomezí Berana a Ryb je viditelný při svítání nízko nad východem.
Merkur (-2,2 mag) prochází jako jasná hvězdička nad Slunce a je k vidění v korónografu SOHO.

Aktivita Slunce se po krásné erupci z minulého týdne opět sklidnila. Na videu ze sondy SDO si můžete velký výron hmoty opět vychutnat. Část unikla ve formě CME (mířila mimo Zemi), většina však efektně popadala zpět na povrch Slunce. Odkazujeme video s komentářem, nebo klikněte pravým tlačítkem myši na následující odkaz a zvolte uložení na disk.
Aktuální výskyt skvrn na Slunci si můžete ověřit na snímku z družice SDO.

Začíná sezóna NLC - nočních svítících oblak. Zatím však nebyly z našeho území pozorovány. O úkazu budou pravděpodobně včas informovat naše stránky v aktualitách napravo nebo web Amatérské prohlídky oblohy, kde je možno objednat i APO alerty na mobil. Podrobněji k NLC se zmiňujeme v článku z minulého týdne.

Přelety ISS jsou viditelné v brzkých ranních a postupně i ve večerních hodinách. Přinášíme opět tabulku přeletů stanice. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Hitem minulého týdne se pravděpodobně staly záběry vesmírné stanice s připojeným raketoplánem Endeavour, které pořídil Paolo Nespoli při svém návratu na Zem v lodi Sojuz. Všechny snímky najdete v galerii NASA.
  • S ISS se 9. června spojil Sojuz TMA-02M s novou trojicí dlouhodobé posádky č. 26. U ISS zůstane jako záchranná loď do listopadu. Video z přiblížení a spojení.
  • Z americké základny Vandebergh odstartovala 10. června raketa Delta 2 s družicemi SAC-D a Aquarius k výzkumu změn v oceánech. Fotografie ze startu.

Výročí

  • 13. června 1831 (180 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu - elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie. Podrobněji o tomto třetím velikánovi fyziky čtěte česky nebo anglicky.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, James Clerk Maxwell


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »