24. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 12. 6. do 18. 6. 2017. Měsíc je po úplňku a bude v poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. Saturn je 15. června v opozici. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se opět snížila. Pomalu si budeme moci prohlédnout kometu Johnson bez svitu Měsíce. Blíží se sezóna nočních svítících oblak. očekáváme start nákladní lodi Progress MS-06 a na jednou letěném prvním stupni Falconu 9 by měla startovat družice BulgariaSat-1.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 17. června v 13:33 SELČ.
Planety: Jupiter (–2,2 mag) je vidět už od soumraku nad jihem až jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) jsou v tabulce níže.
Saturn (0 mag) je vidět celou noc, protože 15. června bude v opozici. Jeho výška nad obzorem však není moc velká.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun, za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,2 mag).
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 12. 6. | 23:35 | 12. 6. | Europa přechod měsíce zač. 22:58 Io přechod měsíce zač. 23:23 Io přechod stínu zač. (0:33) |
|
| 15. 6. | 21:05 | 13. 6. | Io zákryt zač. 20:36 Io zatmění konec 24:00 |
|
| 17. 6. | 22:45 | 14. 6. | Io přechod stínu 19:02 – 21:12 Europa zatmění konec 22:25 Ganymed zatmění 22:32 – (0:46) |
|
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je velmi nízká a bohužel i skvrny už pomalu zmizely. Zvýšení aktivity polárních září mají nyní na svědomí jen rychlejší částice slunečního větru. Na severu je ale světlo a tak to není ani tam moc zajímavé. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.
Kometa C/2015 V2 (Johnson) se nyní pohybuje na pomezí Pastýře a Panny, zhruba mezi Arcturem a Spicou. Ke konci týdne již jejímu spatření nebude vadit Měsíc. Přibližnou polohu každý den po setmění ukazuje orientační mapka pro zbytek června.
Pozorování č. 43: Saturn v opozici se Sluncem (15. 6. 2017)
Ve čtvrtek 15. června 2017 se planeta Saturn ocitne v tzv. opozici se Sluncem. Tímto označením se nazývá seskupení Slunce, Země a planety, v tomto případě Saturnu, do jedné přímky. Planeta, často označovaná jako nejkrásnější oběžnice v naší sluneční soustavě, se tak dostane na obloze na opačnou stranu, než bude Slunce. Současně také dosáhne na své dráze nejbližšího bodu k Zemi (1352,8 mil. km), z čehož následně pramení i největší zdánlivý průměr na oboze (16,4"), nejvyššíjasnost (0,0 mag) a nejlepší pozorovací podmínky. Její mohutnost však ještě zvětšuje známý prstenec, který se k nám právě letos natáčí v maximálním náklonu a jeho rozměry jsou 41,6" krát 18,6".
Planeta bude nad obzorem prakticky po celou krátkou noc. S ohledem na extrémně nízkou deklinaci (–22°) bude vycházet se soumrakem (kolem 21. hod SELČ) a zapadat ráno za svítání (kolem 4. hod SELČ). Nejvýše nad jihem pak Saturn bude procházet kolem místní půlnoci (tedy v 1 hodinu SELČ). Bude to pouhých 18° nad obzorem.
Pozorování č. 44: Kometa C/2015 V2 (Johnson) (15. 6. 2017)
Kometa objevená 3. listopadu 2015 Jessem A. Johnsonem (Catalina Sky Survey) by měla v čase kolem poloviny června 2017 být nejlépe pozorovatelná ze severní polokoule. Promítat se bude do souhvězdí Pastýře a Panny a její jasnost umožňuje spatření i větším triedrem. Vhodnější pro její sledování ale bude použít velký dalekohled, kde lépe vynikne. Přísluním by měla na své dráze projít 12. 6. 2017. Nejblíže Zemi se vlasatice ovšem přiblížila o několik dnů dříve (5. 6.) a to na vzdálenost 0,811 au.
S hledáním komety můžete začínat vždy již po soumraku, což bohužel nyní, v období blížícího se letního slunovratu, znamená až krátce před místní půlnocí. Zajímavá konstelace, především pro astrofotografy, nastane ze soboty na neděli 17./18. června, kdy se C/2015 V2 bude kolem půlnoci pohybovat v blízkosti galaxií NGC 5560 (12,4 mag), 5566 (11,5 mag) a 5569 (13,9 mag).
Pozorování č. 45: Planetka 6 Hebe v opozici (17. 6. 2017)
Nejpříznivější podmínky pro sledování planetky Hebe v letošním roce nastávají po polovině června, kdy se dostává do opozice se Sluncem. Promítat se bude do severní části souhvězdí Lva a kolem půlnoci místního času ji nalezneme 65° nad jižním obzorem.
(6) Hebe je velká planetka hlavního pásu. Objevil ji jako šestý podobný objekt 1. července 1847 Karl Ludwig Hencke. Pojmenována byla po řecké bohyni věčné mladosti Hébé. Planetka má oběžnou dobu 1379,76 dnů, její hlavní poloosa eliptické oběžné dráhy měří 2,425 au a rozměry objektu jsou 205×185×170 km. Astronomové také ze změn světelné křivky vytvořili její trojrozměrný model.
Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.
Kosmonautika
- Indie představila nový nosič GSLV Mk. III, která vynesla družici GSAT-19. Neobvyklé na celém startu bylo, že raketa pracovala nad plán a družici urychlila trochu více, než měla.
- Také ruská raketa Proton se vrátila do služby. Stalo se tak opět po delší odmlce způsobené problémy s nosičem. Ovšem tentokrát šlo vše opět podle plánu a družice Echostar 21 už je na plánované dráze.
- V tomto týdnu očekáváme především start nákladní lodi Progress MS-06 (14. června) a družice BulgariaSat (17. června, na již jednou letěném prvním stupni Falconu 9).
Výročí
- 12. června 1967 (50 let) odstartovala k Venuši sonda Veněra 4. V říjnu téhož roku úspěšně vysílala data o atmosféře Venuše, než byla velkým tlakem zničena asi 25 km nad povrchem.
- 14. června 1967 (50 let) odstartovala k Venuši sonda Mariner 5. Byla postavena jako záloha Marineru 4, který ovšem uspěl při svém letu k Marsu. Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši. Při průletu kolem planety v říjnu téhož roku ověřil měření Veněry 4 o tom, že atmosféra je hodně horká a hustší, než se čekalo.
- 16. června 1977 (40 let) zemřel německý a po válce americký raketový konstruktér Wernher von Braun. Pro Hitlera zkonstruoval útočné rakety V1 a V2. Na základě těcto prací poté, co se vzdal američanům, vyvinul rakety, které vynesly první americkou družici, astronauta i obří raketu Saturn V, která donesla Apollo na povrch Měsíce.
Výhled na příští týden
- 100 pozorování: Letní slunovrat a noční svítící oblaka
- 100 pozorování: Denní zákryt Aldebarana Měsícem
- Výročí: Ladislav Schmied
- Výročí: Martin Lewis Perl
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
