Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2018

24. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 13. června 2018 ve 22:15 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše a Jupiter už je nad jihem. Saturn se dá rozumně pozorovat již kolem půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Začne sezóna nočních svítících oblak? Na ISS proběhla výměna posádek, očekává se další výstup kosmonautů ven ze stanice a po úspěšných amerických i čínských startech tu máme v plánu start rakety Sojuz z Plesecku. New Horizons se opět probudila z hibernace a Curiosity hlásí uhlíkaté molekuly z Marsu. Před 55 lety startovala do vesmíru první žena.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 13. června ve 21:43 SELČ. V sobotu se vynoří srpek na večerní obloze hned pod Jesličkami, poblíž kterých už je i Venuše, která v jejich těsné blízkosti projde v dalším týdnu.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem. Planeta je osvětlena ze tří čtvrtin a kotouček už má 14“, takže je ještě vhodná doba k fotografování oblačnosti v její atmosféře.
Jupiter (−2,4 mag) je nad jihem již za soumraku. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže je pozorovatelný už kolem půlnoci. Celou noc zůstává nízko, podobně jako Mars (−1,6 mag), který už má téměř 18“ velký kotouček a vidět je nejlépe až za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08. 14. června v 0:44 vstupuje na kotouč měsíc Europa. 15. června ve 23:39 končí zatmění měsíce Europa. 16. června ve 23:43 začíná zákryt Io. V neděli 17. června opět přechází Io a jeho stín – měsíc 21:02 až 23:10, stín od 21:53 do 0:02.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 12. června ve 21:25, 14. června ve 23:05 a 17. června v 0:40 (všechny časy SELČ).

Aktivita Slunce je nízká. Povrch se vyčistil a jen nějaké ty protuberance v h-alfě ukazují, že se něco děje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka

Každý rok, obvykle od 10. června se večer nad severozápadem a ráno nad severovýchodem objevují stříbřité až modravé oblaky vysoko v atmosféře. Jako poslední tak zůstávají osvětleny i dlouho po západu Slunce a svými typickými, často vlnkovitými, strukturami jsou na první pohled odlišitelné od běžných oblak v našich šířkách. Většinou se nejvíce objevují hodinu po západu Slunce nebo před jeho východem, ale když jsou hodně rozsáhlá, jsou vidět už krátce po západu Slunce a mohou dosahovat i do zenitu. Potom jsou déle v noci vidět podél celého severního obzoru. Další informace v našem starším článku a aktuální snímky na ukazy.astro.cz.

Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno. Autor: Martin Gembec
Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno.
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-09 s Prokopjevem, Auñónovou a Gerstem dorazila úspěšně k ISS. Mezitím se A. Feustel a R. Arnold chystají k dalšímu výstupu ze stanice. V případě úspěchu se Feustel dostane do první desítky v délce pobytu ve volném kosmu (nyní už má na kontě 48 hodin a 28 minut).

SpaceX má na kontě další úspěšný start. Falcon 9 vynesl družici SES-12 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Čína vypustila pomocí rakety CZ-3A meteorologickou družici Fengyun-2H.

V týdnu měl startovat Pegasus-XL s družicí ICON z podvěsu letounu. Start byl však zrušen na neurčito a letadlo L-1011 se vrací na Vandenbergovu základnu. V neděli 17. června má startovat ruská raketa Sojuz 2-1b z Plesecku s družicí Glonass-M.

NASA v týdnu oznámila, že Curiosity objevila na povrchu Marsu látky obsahující uhlík. Ty mohou samozřejmě vznikat i anorganickou cestou, ale pro vědce je lákavou možností, že za jejich vznikem stojí dávné mikroorganismy, protože v dané lokalitě byla kdysi tekoucí voda.

Sonda New Horizons směřuje k menší planetce z Kuiperova pásu, tělesu 2014 MU69. Nyní, asi půl roku před průletem, se probudila z hibernace. Samotný nejtěsnější průlet je očekáván 1. ledna 2019. Ještě předtím proběhne v Senegalu další pokus o zachycení zákrytu hvězdy touto planetkou. Pořád není zcela jasné, jaký má tvar a zda náhodou nemá nějakého průvodce.

Výročí

14. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 5 s Valerijem Bykovským a 16. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 6. Na jeho palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Na oběžné dráze došlo k setkání obou lodí na relativně malou vzdálenost a i když let Těreškovové neprobíhal hladce, z hlediska rozvoje kosmonautiky šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.

Výhled na příští týden 

  • Venuše u Jesliček
  • Výročí: Sally Rideová
  • Výročí: Max Wolf
  • Výročí: Jim Christy
  • Výročí: Zdeněk Kopal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 5, Valentina Těrešková, Vostok 6, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »