Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2018

24. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 13. června 2018 ve 22:15 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše a Jupiter už je nad jihem. Saturn se dá rozumně pozorovat již kolem půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Začne sezóna nočních svítících oblak? Na ISS proběhla výměna posádek, očekává se další výstup kosmonautů ven ze stanice a po úspěšných amerických i čínských startech tu máme v plánu start rakety Sojuz z Plesecku. New Horizons se opět probudila z hibernace a Curiosity hlásí uhlíkaté molekuly z Marsu. Před 55 lety startovala do vesmíru první žena.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 13. června ve 21:43 SELČ. V sobotu se vynoří srpek na večerní obloze hned pod Jesličkami, poblíž kterých už je i Venuše, která v jejich těsné blízkosti projde v dalším týdnu.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem. Planeta je osvětlena ze tří čtvrtin a kotouček už má 14“, takže je ještě vhodná doba k fotografování oblačnosti v její atmosféře.
Jupiter (−2,4 mag) je nad jihem již za soumraku. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže je pozorovatelný už kolem půlnoci. Celou noc zůstává nízko, podobně jako Mars (−1,6 mag), který už má téměř 18“ velký kotouček a vidět je nejlépe až za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08. 14. června v 0:44 vstupuje na kotouč měsíc Europa. 15. června ve 23:39 končí zatmění měsíce Europa. 16. června ve 23:43 začíná zákryt Io. V neděli 17. června opět přechází Io a jeho stín – měsíc 21:02 až 23:10, stín od 21:53 do 0:02.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 12. června ve 21:25, 14. června ve 23:05 a 17. června v 0:40 (všechny časy SELČ).

Aktivita Slunce je nízká. Povrch se vyčistil a jen nějaké ty protuberance v h-alfě ukazují, že se něco děje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka

Každý rok, obvykle od 10. června se večer nad severozápadem a ráno nad severovýchodem objevují stříbřité až modravé oblaky vysoko v atmosféře. Jako poslední tak zůstávají osvětleny i dlouho po západu Slunce a svými typickými, často vlnkovitými, strukturami jsou na první pohled odlišitelné od běžných oblak v našich šířkách. Většinou se nejvíce objevují hodinu po západu Slunce nebo před jeho východem, ale když jsou hodně rozsáhlá, jsou vidět už krátce po západu Slunce a mohou dosahovat i do zenitu. Potom jsou déle v noci vidět podél celého severního obzoru. Další informace v našem starším článku a aktuální snímky na ukazy.astro.cz.

Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno. Autor: Martin Gembec
Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno.
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-09 s Prokopjevem, Auñónovou a Gerstem dorazila úspěšně k ISS. Mezitím se A. Feustel a R. Arnold chystají k dalšímu výstupu ze stanice. V případě úspěchu se Feustel dostane do první desítky v délce pobytu ve volném kosmu (nyní už má na kontě 48 hodin a 28 minut).

SpaceX má na kontě další úspěšný start. Falcon 9 vynesl družici SES-12 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Čína vypustila pomocí rakety CZ-3A meteorologickou družici Fengyun-2H.

V týdnu měl startovat Pegasus-XL s družicí ICON z podvěsu letounu. Start byl však zrušen na neurčito a letadlo L-1011 se vrací na Vandenbergovu základnu. V neděli 17. června má startovat ruská raketa Sojuz 2-1b z Plesecku s družicí Glonass-M.

NASA v týdnu oznámila, že Curiosity objevila na povrchu Marsu látky obsahující uhlík. Ty mohou samozřejmě vznikat i anorganickou cestou, ale pro vědce je lákavou možností, že za jejich vznikem stojí dávné mikroorganismy, protože v dané lokalitě byla kdysi tekoucí voda.

Sonda New Horizons směřuje k menší planetce z Kuiperova pásu, tělesu 2014 MU69. Nyní, asi půl roku před průletem, se probudila z hibernace. Samotný nejtěsnější průlet je očekáván 1. ledna 2019. Ještě předtím proběhne v Senegalu další pokus o zachycení zákrytu hvězdy touto planetkou. Pořád není zcela jasné, jaký má tvar a zda náhodou nemá nějakého průvodce.

Výročí

14. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 5 s Valerijem Bykovským a 16. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 6. Na jeho palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Na oběžné dráze došlo k setkání obou lodí na relativně malou vzdálenost a i když let Těreškovové neprobíhal hladce, z hlediska rozvoje kosmonautiky šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.

Výhled na příští týden 

  • Venuše u Jesliček
  • Výročí: Sally Rideová
  • Výročí: Max Wolf
  • Výročí: Jim Christy
  • Výročí: Zdeněk Kopal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 5, Valentina Těrešková, Vostok 6, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »