Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2022

24. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 15. června 2022 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 6. do 19. 6. 2022. Měsíc bude v úplňku. V noci na čtvrtek zakrývá hvězdu ve Střelci. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. NASA si zaplatila další mise Crew Dragonu až do roku 2030. SLS je opět na rampě připravena k dalším testům. Také Super Heavy pokročila, už má všech 33 motorů. Ke startu se chystá raketa Astra rocket 3.3 a Terran-1. 

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 14. června ve 13:52 SELČ. O víkendu bude procházet na obloze zdánlivě pod planetou Saturn. Zákryt hvězdy tau Sgr (3,3 mag) můžeme očekávat v noci na čtvrtek. Pozorovatelný by měl být výstup hvězdy za Měsícem těsně po úplňku, který se odehraje 16. 6. zhruba kolem 0:05 SELČ.

Planety
Nejlepší doba k pozorování začíná už po třetí hodině ráno, ale fotografovat je lze i kolem čtvrté, kdy už se blíží východ Slunce. Saturn (0,7 mag) je ve čtyři asi 24° vysoko téměř nad jižním obzorem. Jupiter (−2,3 mag) a Mars (0,6 mag) jsou již ve výšce asi 20° nad jihovýchodem a nízko nad obzorem, asi 6° nad VJV je Venuše (−3,9 mag). Nad obzor už leze i Merkur (asi 0,5 mag). Tato planeta bude zřejmě snazší na pozorování na denní obloze, pokud správně odstíníme sluneční kotouč.

Aktivita Slunce je nízká. Skupiny skvrn se o víkendu vyskytovaly především v severovýchodním kvadrantu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmotýdeník se vrací k situaci s americkými kosmickými loděmi Crew Dragon a Starliner. NASA totiž dokoupila další mise Crew Dragonu až do roku 2030 (celkem 14 misí)  a u Starlineru, pokud bude létat, je zatím v plánu šest misí na ISS v rámci pravidelné výměny posádek.

Raketa SLS se opět vrátila na rampu LC-39B. Zde by měla být koncem týdne plněna palivem v rámci dalšího testu mobilní vypouštěcí plošiny, rampy i samotné rakety.

Elon Musk publikoval snímek všech 33 motorů Raptor druhé generace namontovaných na spodku nosiče Super Heavy. Dá se tedy očekávat, že proběhnou kryogenické zkoušky stupně a pokud bude vše v pořádku, pak asi i plnění palivem a nějaké statické zážehy motorů. Možná jen jednoho, možná jednotlivě všech. To ukáží až další týdny.

Ke startu je připravena Astra rocket 3.3. Tentokrát by měla startovat z Floridy a vynese dvojici 3U cubesatů TROPICS (NASA) – malých družic tvaru tří kostiček o rozměru 10 cm, které jsou vybaveny 12 kanálovým skenovacím mikrovlnným radiometrem pracujícím v oblasti od 91,7 do 204,8 GHz.

Společnost Relativity Space chystá ke startu svůj nosič Terran-1. Tato raketa je zajímavým nosičem střední kategorie mezi Falconem 9 a Electronem. Na nízkou oběžnou dráhu má nosnost 1,5 tuny. V budoucnu se počítá s větší a znovupoužitelnou raketou Terran-R. Nosič má tištěné nádrže a revoluční je rovněž fakt, že motory jsou na kapalný metan a kyslík.

Výročí

14. června 1967 (55 let) odstartovala k Venuši sonda Mariner 5. Byla postavena jako záloha Marineru 4, který ovšem uspěl při svém letu k Marsu. Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši. Při průletu kolem planety 19. října 1967, jen den po Veněře 4, prováděl výzkum atmosféry planety. Měření byla provedena od výšky 35 km nad povrchem a vyplynulo z nich, že atmosféru tvoří téměř výlučně oxid uhličitý.

16. června 1977 (45 let) zemřel německý a po válce americký raketový konstruktér Wernher von Braun. Jeho tým pro nacisty vytvořil raketu V2. Na základě těchto prací poté, co se vzdal Američanům, vyvinuli rakety, které vynesly první americkou družici, astronauta i obří raketu Saturn V, která donesla Apollo na povrch Měsíce.

17. června 1802 (220 let) se narodil německo-francouzský astronom Hermann Goldschmidt. Pro astronomii jej nadchl Urbain Le Verrier, který předpověděl polohu planety Neptun. Goldschmidt objevil 14 planetek, z nichž jako první byla (21) Lutetia, kterou při své cestě ke kometě 67P vyfotografovala sonda Rosetta. Kromě Ceres a Vesty jde o největší těleso fotografované z kosmické sondy v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce s planetami na ranní obloze
  • výročí: William A. Bradfield
  • výročí: Ewen Whitaker
  • výročí: Ladislav Schmied
  • výročí: Martin Lewis Perl
  • výročí: Brian P. Roman

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přelety ISS, Hermann Goldschmidt, Mariner 5, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2022

25. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 6. do 26. 6. 2022. Nastává letní slunovrat, začíná astronomické léto. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází kolem hvězdokupy IC 4665. Uskutečnily se tři starty Falconu 9 ve dvou dnech. Očekáváme také start rakety Ariane 5 a možná i Electronu s technologickou družicí na dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil britský astronom zabývající se Měsícem Ewen Whitaker a 95 let uplynulo od narození známého amatérského objevitele komet Williama Bradfielda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »