Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2022

24. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 15. června 2022 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 6. do 19. 6. 2022. Měsíc bude v úplňku. V noci na čtvrtek zakrývá hvězdu ve Střelci. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. NASA si zaplatila další mise Crew Dragonu až do roku 2030. SLS je opět na rampě připravena k dalším testům. Také Super Heavy pokročila, už má všech 33 motorů. Ke startu se chystá raketa Astra rocket 3.3 a Terran-1. 

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 14. června ve 13:52 SELČ. O víkendu bude procházet na obloze zdánlivě pod planetou Saturn. Zákryt hvězdy tau Sgr (3,3 mag) můžeme očekávat v noci na čtvrtek. Pozorovatelný by měl být výstup hvězdy za Měsícem těsně po úplňku, který se odehraje 16. 6. zhruba kolem 0:05 SELČ.

Planety
Nejlepší doba k pozorování začíná už po třetí hodině ráno, ale fotografovat je lze i kolem čtvrté, kdy už se blíží východ Slunce. Saturn (0,7 mag) je ve čtyři asi 24° vysoko téměř nad jižním obzorem. Jupiter (−2,3 mag) a Mars (0,6 mag) jsou již ve výšce asi 20° nad jihovýchodem a nízko nad obzorem, asi 6° nad VJV je Venuše (−3,9 mag). Nad obzor už leze i Merkur (asi 0,5 mag). Tato planeta bude zřejmě snazší na pozorování na denní obloze, pokud správně odstíníme sluneční kotouč.

Aktivita Slunce je nízká. Skupiny skvrn se o víkendu vyskytovaly především v severovýchodním kvadrantu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmotýdeník se vrací k situaci s americkými kosmickými loděmi Crew Dragon a Starliner. NASA totiž dokoupila další mise Crew Dragonu až do roku 2030 (celkem 14 misí)  a u Starlineru, pokud bude létat, je zatím v plánu šest misí na ISS v rámci pravidelné výměny posádek.

Raketa SLS se opět vrátila na rampu LC-39B. Zde by měla být koncem týdne plněna palivem v rámci dalšího testu mobilní vypouštěcí plošiny, rampy i samotné rakety.

Elon Musk publikoval snímek všech 33 motorů Raptor druhé generace namontovaných na spodku nosiče Super Heavy. Dá se tedy očekávat, že proběhnou kryogenické zkoušky stupně a pokud bude vše v pořádku, pak asi i plnění palivem a nějaké statické zážehy motorů. Možná jen jednoho, možná jednotlivě všech. To ukáží až další týdny.

Ke startu je připravena Astra rocket 3.3. Tentokrát by měla startovat z Floridy a vynese dvojici 3U cubesatů TROPICS (NASA) – malých družic tvaru tří kostiček o rozměru 10 cm, které jsou vybaveny 12 kanálovým skenovacím mikrovlnným radiometrem pracujícím v oblasti od 91,7 do 204,8 GHz.

Společnost Relativity Space chystá ke startu svůj nosič Terran-1. Tato raketa je zajímavým nosičem střední kategorie mezi Falconem 9 a Electronem. Na nízkou oběžnou dráhu má nosnost 1,5 tuny. V budoucnu se počítá s větší a znovupoužitelnou raketou Terran-R. Nosič má tištěné nádrže a revoluční je rovněž fakt, že motory jsou na kapalný metan a kyslík.

Výročí

14. června 1967 (55 let) odstartovala k Venuši sonda Mariner 5. Byla postavena jako záloha Marineru 4, který ovšem uspěl při svém letu k Marsu. Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši. Při průletu kolem planety 19. října 1967, jen den po Veněře 4, prováděl výzkum atmosféry planety. Měření byla provedena od výšky 35 km nad povrchem a vyplynulo z nich, že atmosféru tvoří téměř výlučně oxid uhličitý.

16. června 1977 (45 let) zemřel německý a po válce americký raketový konstruktér Wernher von Braun. Jeho tým pro nacisty vytvořil raketu V2. Na základě těchto prací poté, co se vzdal Američanům, vyvinuli rakety, které vynesly první americkou družici, astronauta i obří raketu Saturn V, která donesla Apollo na povrch Měsíce.

17. června 1802 (220 let) se narodil německo-francouzský astronom Hermann Goldschmidt. Pro astronomii jej nadchl Urbain Le Verrier, který předpověděl polohu planety Neptun. Goldschmidt objevil 14 planetek, z nichž jako první byla (21) Lutetia, kterou při své cestě ke kometě 67P vyfotografovala sonda Rosetta. Kromě Ceres a Vesty jde o největší těleso fotografované z kosmické sondy v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce s planetami na ranní obloze
  • výročí: William A. Bradfield
  • výročí: Ewen Whitaker
  • výročí: Ladislav Schmied
  • výročí: Martin Lewis Perl
  • výročí: Brian P. Roman

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přelety ISS, Hermann Goldschmidt, Mariner 5, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »