Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2023

24. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 7. června 2023 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 6. do 18. 6. 2023. Měsíc mění fázi k novu, vidět je ráno a potká se tam s Jupiterem. Nad ránem je dobře vidět také Saturn, večer jsou blízko sebe Mars a Venuše, která navíc prochází poblíž Jesliček. Začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak. Skončila úspěšná mise české minidružice VZLUSAT-1. Astronauti na ISS rozvinuli další fotovoltaický panel iROSA a ULA otestovala hlavní motory rakety Vulcan. Před 60 lety proběhl druhý simultánní let dvou kosmických lodí, Vostok 5 a 6, přičemž na palubě Vostoku 6 byla první žena v kosmu Valentina Těreškovová.

Obloha

Simulace setkání Měsíce a Jupiteru 14. 6. 2023 za svítání v programu SkyExplorer libereckého iQPLANETÁRIA. Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Simulace setkání Měsíce a Jupiteru 14. 6. 2023 za svítání v programu SkyExplorer libereckého iQPLANETÁRIA.
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Měsíc bude v novu v neděli 18. června v 6:37 SELČ. K jeho konjunkci s Jupiterem dojde 14. června dopoledne. Hezký pohled na obě tělesa bude již za svítání, ale nejblíže budou až po sedmé ráno. Jupiter by tedy mohl být viditelný asi půl stupně pod srpkem Měsíce, pokud bude průzračně modrá obloha.

Saturn 3. 6. 2023 Autor: Roman Hujer
Saturn 3. 6. 2023
Autor: Roman Hujer
Planety
Planety Venuše (−4,5 mag) a Mars (1,7 mag) jsou večer od sebe jen asi 6 stupňů. Venuše navíc prochází těsně kolem M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Ráno svítá již po třetí hodině a Saturn (0,9 mag) je v té době již solidních téměř 20° nad jihovýchodem. Poblíž je také slabý Neptun (7,9 mag) a těsně nad obzorem je jasný Jupiter (−2,1 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená, povrch zdobily spíše menší skvrny a očekáváme natočení větších, které jsou nyní na odvrácené polokouli. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Jejich výskyt byl zatím výsadou severnějších oblastí, ale nyní by již měly být vidět i od nás, jakmile zesílí. Pozorovat je můžeme nad ránem kolem třetí hodiny a také večer po 22. hodině.

Svítící oblaka NLC Autor: Petr Beníček
Svítící oblaka NLC
Autor: Petr Beníček

Kosmonautika

VZLUSAT-1 Autor: VZLÚ
VZLUSAT-1
Autor: VZLÚ
6. června 2023 zanikla v atmosféře česká družice VZLUSAT-1. Přestože šlo hlavně o testování technologií a učení se, jak postavit a provozovat družici, mise skončila rekordním úspěchem. Šlo totiž o nejdéle pracující českou družici (start 23. 6. 2017) a druhou nejdéle pracující družici kategorie 2U CubeSat na světě (velikost (20×10×10 cm). Úspěšným nástupcem je družice VZLUSAT-2, která byla vypuštěna pomocí rakety Falcon-9 13. ledna 2022.

V pátek 9. června provedli astronauti Steve Bowen a Woody Hoburg výstup do volného kosmu. Hlavním úkolem bylo rozvinout rolovací fotovoltaický panel iROSA 1A. Pro Bowena šlo o devátý, pro Hoburga o první EVA (ExtraVehicular Activity).

ULA provedla úspěšně dvousekundový testovací zážeh motorů BE-4 rakety Vulcan. Mezitím probíhá vyšetřování nehody při testování horního stupně Centaur 5, který je vylepšený oproti jednomotorové verzi létající na raketách Atlas V. Nový stupeň má větší průměr, což umožňuje nést větší nádrže na kapalný kyslík a vodík a dva motory Aerojet Rocketdyne RL10.

Výročí

Poštovní známka s Valentinou Těreškovovou měla hodnotu 10 kopějek Autor: Wikimedia Commons
Poštovní známka s Valentinou Těreškovovou měla hodnotu 10 kopějek
Autor: Wikimedia Commons
14. června 1963 (60 let) byla vynesena na oběžnou dráhu kolem Země kosmická loď Vostok 5 s Valerijem Bykovským na palubě. Loď uskutečnila 81 oběhů Země a po téměř 119 hodinách letu přistál Bykovskij zpět na Zemi. Jednalo se o nejdelší let lodi s jedním kosmonautem v historii.

16. června 1888 (135 let) se narodil ruský matematik, geofyzik a meteorolog Alexandr Fridman. Jeho rodinu tvořili z matčiny strany uměleci Vojáčkovi žijící v Petrohradu. Při propočítávání Einsteinových rovnic obecné relativity mu vycházelo, že vesmír není stacionární, ale že se buď rozpíná nebo smršťuje. Do rovnic přidal kosmologickou konstantu a své stanovisko sepsal v článku O křivosti prostoru světa, který roku 1922 poslal do německého Časopisu pro fyziku (Zeitschrift für Physik). Einstein Fridmanovo tvrzení nejprve odmítl a uznal až později, kdy o statickém modelu vývoje vesmíru hovořil jako o největším omylu svého života.

16. června 1963 (60 let) odstartovala raketa s kosmickou lodí Vostok 6. Na palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Ačkoli let neprobíhal hladce a Těreškovová se ani necítila nejlépe, z hlediska propagandy šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.

Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck. Autor: Wikimedia Commons
Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck.
Autor: Wikimedia Commons
18. června 1983 (40 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Letěla v raketoplánu Challenger (mise STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v konjunkci s Venuší a Marsem
  • výročí: Max Wolf
  • výročí: Jim Christy objevil Charon

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sally Ride, Alexandr Fridman, Vostok 6, Vostok 5, Valerij Bykovský, Valentina Těrešková, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »