Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2011

25. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011.

Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc v poslední čtvrti spatříme 23. června nad ránem nebo dopoledne. V neděli se dostává k Jupiteru a prochází asi 5° nad ním. Kvalitních snímků bylo za poslední dny k vidění mnoho na Astronomickém fóru a také v naší galerii od čtenářů, ale vyzdvihnout můžeme video Roberta Barsy - povšimněte si pohybu Měsíce na pozadí hvězd a změn barev v průběhu zatmění. Nezbývá než poděkovat za pěkný zážitek.

Planety viditelné okem: "dvojice hvězd" Porrima - Saturn je stále viditelná nad jihozápadem. Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny se od gammy Virginis zatím příliš nevzdálí.
Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno pod Plejádami, ale na začátku občanského soumraku bude obtížně viditelný v pouhých pěti stupních nad obzorem.

Aktivita Slunce má kolísavou úroveň. Po krátkém uklidnění došlo k dvěma silnějším erupcím a nyní se vše zase vrací k normálu. Na jak dlouho, to ukáže vývoj v aktivních oblastech, aktuálně natočených směrem k Zemi.
Aktuální výskyt skvrn na Slunci si můžete ověřit na snímku z družice SDO.

První NLC - noční svítící oblaka se pozorovatelům v České republice zjevila večer v den zatmění 15. června. Zatím šlo o slabý jev, ale další na sebe jistě nenechá dlouho čekat s tím, jak se blíží slunovrat. Astronomické léto začne letos 21. 6. v 19:16 SELČ.
O aktuální viditelnosti NLC by měly informovat naše stránky v aktualitách napravo nebo web Amatérské prohlídky oblohy, kde je možno objednat i APO alerty na mobil. Podrobněji si o NLC čtěte v článku z 23. týdne.

Přelety ISS jsou viditelné několikrát za noc. Např. v noci zatmění to byly až čtyři přelety, což je poměrně neobvyklé. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • K planetce Vesta se rychle blíží sonda Dawn. Momentálně dorazily snímky, které už rozlišením překonaly Hubbleův dalekohled.
  • V minulém týdnu byl zaznamenán start íránské nosné rakety Safir 2, která 15. června dopravila na oběžnou dráhu 15 kg satelit.
  • Čína plánuje v pondělí vypustit nosnou raketu Chang Zheng (Dlouhý pochod), která by měla vynést na geostacionární dráhu Chinasat 10.
  • 21. června se chystá ke startu z Bajkonuru raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-11M k ISS.
  • Minulý týden jsme mohli v JPL naposledy spatřit Curiosity (Mars Science Laboratory). Nový marsovský robot byl poté zabalen k přepravě na Kennedyho vesmírné středisko, kde má v listopadu startovat k rudé planetě. Podívejte se na zrychlené video ze závěrečných příprav.

Výročí

  • 22. června 1976 (35 let) odstartovala orbitální stanice Saljut 5. Byl to poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Saljut 5 zanikl řízeně v atmosféře nad Tichým oceánem 8. 8. 1977. Odkaz konstrukce Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul ruského segmentu (Zarja).

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 5


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »