Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2013

25. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6.

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše a Saturn. Ráno kometa Lemmon u M31. Pokračuje sezóna NLC. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 23. června v úplňku. Večer je viditelný poblíž jižního obzoru. Ve středu 19. 6. prochází 5° od Saturnu.

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica směrem vlevo. Jupiter je úhlově blízko Slunci, viditelný je v korónografu SOHO: LASCO C3 a LASCO C2.

Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden málem nastala situace, kdy bylo zcela beze skvrn. Zajímavé je, že podobná situace nastala i loni v červnu. Tehdy, stejně jako letos, bylo relativní číslo slunečních skvrn na hodnotě 15, zatímco ještě před měsícem jsme tu měli množství velkých skvrnek a relativní číslo bylo až 210, což je mimochodem maximum za poslední rok. Nenechme se tedy mást a počkejme si na opětovné navýšení aktivity, jak nám to ostatně začalo Slunce ukazovat už o víkendu. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Minulý týden byl ovšem na výskyt jasných oblak viditelných z ČR dosti chudý. Třeba se to ale zlepší v tomto týdnu, zvláště při pěkném počasí, jaké očekáváme. V tom případě vyhlížejte NLC po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Na ranní obloze lze ještě bez svitu Měsíce pozorovat kometu Lemmon, kterak prochází nedaleko galaxie M31 v Andromedě.

Přelety ISS končí počátkem týdne. Následovat budou přelety přes sluneční kotouč ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu 15. června došlo k připojení nákladní lodi ATV-4 (Albert Einstein) k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Stalo se tak po 10 dnech od startu. Předtím muselo dojít k přeskupení, aby byl dokovací port na modulu Zvezda volný. Odpojil se tak Progress M-19M, ten, který měl v dubnu problém s naváděcí anténou systému KURS. V pondělí 17. června dojde k otevření nákladní lodi a poté bude ihned započato s jejím vykládáním. Po týdnu bude muset být ATV-4 znovu preventivně uzavřena. Pokud by došlo k problému při výstupu do kosmického prostoru, který je plánován na 24. června, k lodi by se nešlo dostat přes servisní modul Zvezda. Tato nákladní loď přibezla vůbec největší množství zásob od doby, co ATV na ISS létají. Astronauti budou muset vynosit celkem 201 balíčků s nákladem a naložit 145 s odpadky. Kromě nákladu veze ATV také palivo, díky němuž je schopna zvyšovat dráhu stanice, která se postupně snižuje bržděním o řídkou atmosféru.
     
  • Čína vyslala do vesmíru další tříčlennou posádku. Loď ShenZhou 10 odstartovala 10. června a k orbitální stanici TianGong 1 se připojila ve čtvrtek 13. června.
     

Výročí:

  • 18. června 1983 (30 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Bylo to na palubě raketoplánu Challenger (let STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.
     
  • 21. června 1863 (150 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.
     
  • 22. června 1978 (35 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.
     

Výhled na příští týden:

  • Návrat ShenZhou 10
  • Výročí: SEASAT 1
  • Výročí: Georg Hale
  • Výročí: Tunguzka 1908

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Charon, Jim Christy, Max Wolf, Sally Ride, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »