25. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 20. června ve 12:51 SELČ. V neděli 24. června po 20. hodině se za neosvětlenou stranu Měsíce schová hvězda gama Librae. Výstup zpoza osvětlené strany se odehraje zhruba ve 21 hodin letního času. Měsíc však bude relativně nízko a Slunce bude zapadat až při konci úkazu, takže nejde o lehké pozorování.
Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem. V těchto dnech mine Jesličky, tedy otevřenou hvězdokupu M 44 v Rakovi. Nejblíže bude 19. a 20. června, kdy bude od hvězdokupy půl stupně.
Jupiter (−2,4 mag) je nyní večer nad jihem. Saturn (0 mag) je vidět od soumraku do svítání. Do opozice se dostane 27. června. Mars (−1,8 mag) je viditelný v druhé polovině noci. Má už velký kotouček, ale moc detailů nečekejme, kvůli malé výšce a prachové bouři, co ohrozila i Opportunity.
Úkazy Jupiterových měsíců: 17. června od 21:02 do 23:10 SELČ přechází Io a jeho stín (21:53 – 0:02). 18. června přechází stín Ganymedu (23:00 – 0:43). 22. června ve 22:07 začíná zákryt Europy.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 19. června ve 2:20 a 22:10, 21. června ve 23:50 a 24. června v 1:30.
Aktivita Slunce je nízká a ani skvrny se na povrchu nevyskytly. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Noční svítící oblaka se nad Evropou objevila. Jejich fotografie jsou např. v galerii Spaceweather.com a na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání severozápadní či severovýchodní obzor.
Kosmonautika
Sonda Hayabusa 2 je už méně než 300 km od planetky Ryugu a pozvolna (v podstatě rychlostí lidské chůze) se přibližuje. Začínají být vidět první detaily na povrchu. Sledujte aktualizovaný článek Kosmonautixu.
S napětím budeme sledovat, jak se vyvine osud vozítka Opportunity na povrchu Marsu. Zasáhla jej rozsáhlá prachová bouře. Prakticky ze dne na den zde došlo k výraznému poklesu slunečního svitu, skoro se dá říct, že ze dne se stala noc. Vozítko závislé na solárních panelech proto pouze zkouší, zda se situace zlepšila a technici věří, že baterie vydrží, než bude moci být dobita.
Rusové úspěšně vypustili raketu Sojuz 2-1b s družicí navigačního systému GLONASS.
Zajímavý pohled na Zemi od Měsíce poslala retranslační sonda mise Chang’e 4.
Rozrůst se má i čínský navigační systém. 20. června je v plánu start rakety CZ-3B se dvěma navigačními družicemi Beidou.
Na Novém Zélandu se ke startu chystá raketa Electron. Přesný den startu je zatím neznámý.
Výročí
18. června 1983 (35 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Bylo to na palubě raketoplánu Challenger (let STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.
21. června 1863 (155 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. Katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.
22. června 1978 (40 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.
Výhled na příští týden
- Kulová hvězdokupa M 54
- Výročí: Sojuz 30, první Polák
- Výročí: SEASAT
- Výročí: Georg E. Hale
- Výročí: Tunguzská katastrofa
- Výročí: MIMOSA
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
