Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 20. června 2018 ve 23:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 20. června ve 12:51 SELČ. V neděli 24. června po 20. hodině se za neosvětlenou stranu Měsíce schová hvězda gama Librae. Výstup zpoza osvětlené strany se odehraje zhruba ve 21 hodin letního času. Měsíc však bude relativně nízko a Slunce bude zapadat až při konci úkazu, takže nejde o lehké pozorování.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem. V těchto dnech mine Jesličky, tedy otevřenou hvězdokupu M 44 v Rakovi. Nejblíže bude 19. a 20. června, kdy bude od hvězdokupy půl stupně.
Jupiter (−2,4 mag) je nyní večer nad jihem. Saturn (0 mag) je vidět od soumraku do svítání. Do opozice se dostane 27. června. Mars (−1,8 mag) je viditelný v druhé polovině noci. Má už velký kotouček, ale moc detailů nečekejme, kvůli malé výšce a prachové bouři, co ohrozila i Opportunity.
Úkazy Jupiterových měsíců: 17. června od 21:02 do 23:10 SELČ přechází Io a jeho stín (21:53 – 0:02). 18. června přechází stín Ganymedu (23:00 – 0:43). 22. června ve 22:07 začíná zákryt Europy.  
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 19. června ve 2:20 a 22:10, 21. června ve 23:50 a 24. června v 1:30.

Aktivita Slunce je nízká a ani skvrny se na povrchu nevyskytly. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka se nad Evropou objevila. Jejich fotografie jsou např. v galerii Spaceweather.com a na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání severozápadní či severovýchodní obzor.

Kosmonautika

Sonda Hayabusa 2 je už méně než 300 km od planetky Ryugu a pozvolna (v podstatě rychlostí lidské chůze) se přibližuje. Začínají být vidět první detaily na povrchu. Sledujte aktualizovaný článek Kosmonautixu.

S napětím budeme sledovat, jak se vyvine osud vozítka Opportunity na povrchu Marsu. Zasáhla jej rozsáhlá prachová bouře. Prakticky ze dne na den zde došlo k výraznému poklesu slunečního svitu, skoro se dá říct, že ze dne se stala noc. Vozítko závislé na solárních panelech proto pouze zkouší, zda se situace zlepšila a technici věří, že baterie vydrží, než bude moci být dobita.

Rusové úspěšně vypustili raketu Sojuz 2-1b s družicí navigačního systému GLONASS.

Zajímavý pohled na Zemi od Měsíce poslala retranslační sonda mise Chang’e 4.

Rozrůst se má i čínský navigační systém. 20. června je v plánu start rakety CZ-3B se dvěma navigačními družicemi Beidou.

Na Novém Zélandu se ke startu chystá raketa Electron. Přesný den startu je zatím neznámý.

Výročí

18. června 1983 (35 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Bylo to na palubě raketoplánu Challenger (let STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.

21. června 1863 (155 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. Katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.

22. června 1978 (40 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.

Výhled na příští týden 

  • Kulová hvězdokupa M 54
  • Výročí: Sojuz 30, první Polák
  • Výročí: SEASAT
  • Výročí: Georg E. Hale
  • Výročí: Tunguzská katastrofa
  • Výročí: MIMOSA

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sally Ride, Max Wolf, Charon, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »