Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2021

25. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 23. června 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 6. do 27. 6. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer září nízko nad severozápadem Venuše a slabý Mars projde Jesličkami. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 dopravila trojici kosmonautů na stanici Tiangong 3. Na ISS probíhá instalace nového fotovoltaického panelu. Před 45 roky byla vypuštěna stanice Saljut 5 založená na vojenském projektu Almaz. 

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 24. června ve 20:40 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem výrazná Venuše (−3,8 mag) a ne o mnoho výše je slabý Mars (1,8 mag) – ten ale tento týden prochází přímo přes hvězdokupu Jesličky (M44), tak to zkuste spatřit. Ráno kolem čtvrté hodiny je už více než 20° nad jihem Saturn (0,5 mag) a nedaleko od něj jasnější Jupiter, který je dokonce už 25° vysoko. Nad jihovýchodem na pomezí Vodnáře a Ryb je také Neptun (7,9 mag), který je viditelný jen v dalekohledu.  

Mars v Jesličkách 23. června 2021 v simulaci Stellaria
Mars v Jesličkách 23. června 2021 v simulaci Stellaria

Aktivita Slunce je nízká. Potěšila nás jen krásná skvrna ve staré málo aktivní oblasti. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Slunce je nyní nejvýše na obloze. 21. června v 5:32 SELČ nastává letní slunovrat.

Kosmonautika

Ve čtvrtek 17. června nad ránem našeho času úspěšně odstartovala raketa CZ-2F s kosmickou lodí Shenzhou-12 (Šen-čou 12). Ve stejný den dopoledne našeho času se připojila k orbitální stanici Tiangong-3 a trojice kosmonautů mohla začít obývat její základní modul Tianhe.

Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu za účelem instalace nového pole fotovoltaických panelů. Astronauti Shane Kimbrough a Thomas Pesquet měli na pilno, protože při prvním výstupu se nepovedlo splnit všechny úkoly. Na 27. června v 18:25 SELČ je v plánu odpojení nákladní lodi Cygnus.

Raketa Falcon 9 ve čtvrtek 17. června úspěšně vynesla telekomunikační družici GPS III-05. Během přenosu jsme mohli živě sledovat opravdu povedené záběry z přistání prvního stupně rakety.

V pátek 18. června vynesla čínská raketa CZ-2C tři družice Yaogan sledující námořní plavidla.

V úterý 15. června vynesla raketa Minotaur I armádní družici NROL-111.

13. června byla z podvěsu letounu uvolněna raketa Pagasus XL, která vynesla vojenskou družici TacRL-2.

V plánu je nyní také start rakety Launcher One, která podobně jako Pegasus také startuje z podvěsu letadla. Pokus má nastat 23. června pod taktovkou firmy Virgin Orbit.

24. června je v plánu start mnoha družic na raketě Falcon 9 v rámci mise Transporter-2. Start je v plánu ve 21:00 SELČ.

Výročí

22. června 1976 (45 let) byla vynesena orbitální stanice Saljut 5. Šlo o poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Saljut 5 zanikl řízeně v atmosféře nad Tichým oceánem 8. 8. 1977. Odkaz konstrukce lodi TKS z projektu Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul Zarja v ruském segmentu.

Výhled na příští týden 

  • Merkur v největší západní elongaci (vhodné pozorování na denní obloze)
  • výročí: marsovský meteorit Nakhla
  • výročí: Ludmila Pajdušáková
  • výročí: Sojuz 11 přistání, nehoda
  • výročí: Josif Samuilovič Šklovskij

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 5, Fred Hoyle, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »