Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2021

25. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 23. června 2021 ve 22:30 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 6. do 27. 6. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer září nízko nad severozápadem Venuše a slabý Mars projde Jesličkami. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 dopravila trojici kosmonautů na stanici Tiangong 3. Na ISS probíhá instalace nového fotovoltaického panelu. Před 45 roky byla vypuštěna stanice Saljut 5 založená na vojenském projektu Almaz. 

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 24. června ve 20:40 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem výrazná Venuše (−3,8 mag) a ne o mnoho výše je slabý Mars (1,8 mag) – ten ale tento týden prochází přímo přes hvězdokupu Jesličky (M44), tak to zkuste spatřit. Ráno kolem čtvrté hodiny je už více než 20° nad jihem Saturn (0,5 mag) a nedaleko od něj jasnější Jupiter, který je dokonce už 25° vysoko. Nad jihovýchodem na pomezí Vodnáře a Ryb je také Neptun (7,9 mag), který je viditelný jen v dalekohledu.  

Mars v Jesličkách 23. června 2021 v simulaci Stellaria
Mars v Jesličkách 23. června 2021 v simulaci Stellaria

Aktivita Slunce je nízká. Potěšila nás jen krásná skvrna ve staré málo aktivní oblasti. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Slunce je nyní nejvýše na obloze. 21. června v 5:32 SELČ nastává letní slunovrat.

Kosmonautika

Ve čtvrtek 17. června nad ránem našeho času úspěšně odstartovala raketa CZ-2F s kosmickou lodí Shenzhou-12 (Šen-čou 12). Ve stejný den dopoledne našeho času se připojila k orbitální stanici Tiangong-3 a trojice kosmonautů mohla začít obývat její základní modul Tianhe.

Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu za účelem instalace nového pole fotovoltaických panelů. Astronauti Shane Kimbrough a Thomas Pesquet měli na pilno, protože při prvním výstupu se nepovedlo splnit všechny úkoly. Na 27. června v 18:25 SELČ je v plánu odpojení nákladní lodi Cygnus.

Raketa Falcon 9 ve čtvrtek 17. června úspěšně vynesla telekomunikační družici GPS III-05. Během přenosu jsme mohli živě sledovat opravdu povedené záběry z přistání prvního stupně rakety.

V pátek 18. června vynesla čínská raketa CZ-2C tři družice Yaogan sledující námořní plavidla.

V úterý 15. června vynesla raketa Minotaur I armádní družici NROL-111.

13. června byla z podvěsu letounu uvolněna raketa Pagasus XL, která vynesla vojenskou družici TacRL-2.

V plánu je nyní také start rakety Launcher One, která podobně jako Pegasus také startuje z podvěsu letadla. Pokus má nastat 23. června pod taktovkou firmy Virgin Orbit.

24. června je v plánu start mnoha družic na raketě Falcon 9 v rámci mise Transporter-2. Start je v plánu ve 21:00 SELČ.

Výročí

22. června 1976 (45 let) byla vynesena orbitální stanice Saljut 5. Šlo o poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Saljut 5 zanikl řízeně v atmosféře nad Tichým oceánem 8. 8. 1977. Odkaz konstrukce lodi TKS z projektu Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul Zarja v ruském segmentu.

Výhled na příští týden 

  • Merkur v největší západní elongaci (vhodné pozorování na denní obloze)
  • výročí: marsovský meteorit Nakhla
  • výročí: Ludmila Pajdušáková
  • výročí: Sojuz 11 přistání, nehoda
  • výročí: Josif Samuilovič Šklovskij

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 5, Fred Hoyle, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »