25. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti až v pondělí 26. června v 9:50 SELČ. Jeho dorůstající srpek se protáhne kolem jasné Venuše (21. 6.) a o den později 22. 6. bude nejblíže Marsu. V neděli 25. 6. večer po 20. hodině bude na rozhraní světla a stínu nejlépe viditelný útvar LunarX.

Planety
Venuše (−4,6 mag) a Mars (1,7 mag) se na večerní obloze jeví méně než 5° od sebe. Ráno je dobře vidět Saturn (0,9 mag) a níže nad jihovýchodním obzorem je také slabý Neptun (7,9 mag) a těsně nad obzorem je jasný Jupiter (−2,2 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená. Skvrn je na povrchu poměrně dost, aktivita erupční je však nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) sice pokračuje, ale z ČR jsme jejich výskyt zatím nezaznamenali. Pozorovat je můžeme nad ránem kolem třetí hodiny a také večer po 22. hodině.

21. června v 16:57 SELČ nastává letní slunovrat. Slunce dosáhne na obloze nejvyššího bodu své dráhy a nastává nejkratší noc. Pro astronomy u nás je to vlastně dobrá zpráva, že noc se zase začne prodlužovat a až Slunce klesne níže, než 18° pod obzor, nastane opět tmavá astronomická noc. Na to si ale ještě nějaký ten týden musíme počkat. Hezký slunovrat všem.

Kosmonautika

Firma Axiom vezme v rámci další soukromé mise k ISS na palubu i švédského astronauta. V této souvislosti jsme se v týdnu dozvěděli, že nabídka na let byla učiněna i České republice. Ta má v seznamu záložních astronautů ESA pilota Aleše Svobodu, takže čistě teoreticky nic nebrání v tom jej na stanici v budoucnu vyslat. Nyní se bude muset domluvit stát se soukromým sektorem, jak případný let pojmout a kdo bude kolik financovat. Přínos by to mělo jak pro firmy v kosmickém průmyslu, tak pro motivaci lidí u nás, že věnovat se technickým oborům má smysl. Peníze na let vynaložené by se pravděpodobně mnohonásobně vrátily v budoucnu.

Mezitím na ISS proběhl úspěšně výstup do volného kosmu, při němž američtí astronauti rozvinuli další panel nových fotovoltaických článků iROSA. Výstup do volného kosmu nyní čeká ruské kosmonauty (22. 6.).

Pokud jste sledovali v noci z 12. na 13. června start Falconu 9 z Kalifornie na misi Transporter 8, potom jste byli přímými svědky již 200. úspěšného přistání prvního stupně Falconu 9. Tato raketa se stala skutečně revolučním prvkem, který dělá vrásky nejedné kosmické agentuře, pokud jde o konkurenceschopnost. Cena za vynesení 1 kg výrazně klesla, což má zásadní vliv na možnosti, jak dostat na oběžnou dráhu malou družici – například na misi Transporter stojí start 275 000 $ (6 000 000 Kč) při hmotnosti do 50 kg a pak 6000 $ za každý další kg. Negativním důsledkem zlevnění je, že nízká oběžná dráha je nyní zaplněna velkým množstvím družic, především sítě Starlink, které narušují astronomická pozorování.

Další Falcon 9 startuje již v noci na pondělí. Na palubě je indonéská telekomunikační družice Satria. Start bude Živě a česky komentován na Youtube kanálu Kosmonautix od 23:50 SELČ. První stupeň č. 1067 poletí již po dvanácté. Falcon 9 se Starlinky má startovat z Kalifornie 22. 6 a z Floridy 24. 6.

Sonda BepiColombo opět prolétá kolem Merkuru. Jde o další gravitační manévr na jejichž konci je plánované usazení sondy na oběžnou dráhu planety 5. 12. 2025.

Výročí

21. června 1863 (160 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. Katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.

22. června 1978 (45 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.

Výhled na příští týden 

• Merkur v horní konjunkci se Sluncem
• výročí: Sojuz 30, druhý socialistický kosmonaut z Polska
• výročí: SEASAT
• výročí: Georg E. Hale
• výročí: bolid nad Tunguzkou
• výročí: MIMOSA

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).