Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2013

25. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6.

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše a Saturn. Ráno kometa Lemmon u M31. Pokračuje sezóna NLC. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 23. června v úplňku. Večer je viditelný poblíž jižního obzoru. Ve středu 19. 6. prochází 5° od Saturnu.

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica směrem vlevo. Jupiter je úhlově blízko Slunci, viditelný je v korónografu SOHO: LASCO C3 a LASCO C2.

Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden málem nastala situace, kdy bylo zcela beze skvrn. Zajímavé je, že podobná situace nastala i loni v červnu. Tehdy, stejně jako letos, bylo relativní číslo slunečních skvrn na hodnotě 15, zatímco ještě před měsícem jsme tu měli množství velkých skvrnek a relativní číslo bylo až 210, což je mimochodem maximum za poslední rok. Nenechme se tedy mást a počkejme si na opětovné navýšení aktivity, jak nám to ostatně začalo Slunce ukazovat už o víkendu. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Minulý týden byl ovšem na výskyt jasných oblak viditelných z ČR dosti chudý. Třeba se to ale zlepší v tomto týdnu, zvláště při pěkném počasí, jaké očekáváme. V tom případě vyhlížejte NLC po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Na ranní obloze lze ještě bez svitu Měsíce pozorovat kometu Lemmon, kterak prochází nedaleko galaxie M31 v Andromedě.

Přelety ISS končí počátkem týdne. Následovat budou přelety přes sluneční kotouč ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu 15. června došlo k připojení nákladní lodi ATV-4 (Albert Einstein) k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Stalo se tak po 10 dnech od startu. Předtím muselo dojít k přeskupení, aby byl dokovací port na modulu Zvezda volný. Odpojil se tak Progress M-19M, ten, který měl v dubnu problém s naváděcí anténou systému KURS. V pondělí 17. června dojde k otevření nákladní lodi a poté bude ihned započato s jejím vykládáním. Po týdnu bude muset být ATV-4 znovu preventivně uzavřena. Pokud by došlo k problému při výstupu do kosmického prostoru, který je plánován na 24. června, k lodi by se nešlo dostat přes servisní modul Zvezda. Tato nákladní loď přibezla vůbec největší množství zásob od doby, co ATV na ISS létají. Astronauti budou muset vynosit celkem 201 balíčků s nákladem a naložit 145 s odpadky. Kromě nákladu veze ATV také palivo, díky němuž je schopna zvyšovat dráhu stanice, která se postupně snižuje bržděním o řídkou atmosféru.
     
  • Čína vyslala do vesmíru další tříčlennou posádku. Loď ShenZhou 10 odstartovala 10. června a k orbitální stanici TianGong 1 se připojila ve čtvrtek 13. června.
     

Výročí:

  • 18. června 1983 (30 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Bylo to na palubě raketoplánu Challenger (let STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.
     
  • 21. června 1863 (150 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.
     
  • 22. června 1978 (35 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.
     

Výhled na příští týden:

  • Návrat ShenZhou 10
  • Výročí: SEASAT 1
  • Výročí: Georg Hale
  • Výročí: Tunguzka 1908

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Charon, Jim Christy, Max Wolf, Sally Ride, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »