Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 19. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. června ve 3:08 SELČ. V noci z neděle 16. na pondělí 17. června se bude nacházet v těsné blízkosti Spiky, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Panny.

Planety
Na ranní obloze můžeme pozorovat Saturn (1,1 mag) a Mars (1 mag). Najdeme je ale jen za svítání nízko nad jihovýchodním obzorem. V zorném poli koronografu LASCO C3  je vidět dvojice jasných objektů s čárkami okolo (vznikají v detektoru přetokem signálu do sousedních pixelů). Delší čárky má Venuše a přidává se k ní i Merkur. Obě vnitřní planety prošly zdánlivě za Sluncem, ale pozorování večer bude téměř nemožné, protože v naší zeměpisné šířce zapadají téměř současně se Sluncem.

Aktivita Slunce je dočasně trochu nižší, pokud jde o erupce, protože skvrn je mnoho. A jedna aktivní oblast AR3712 doslova překotně vyrostla na jižní polokouli a nyní je poblíž středu slunečního kotouče. Magnetické pole zde je komplexní a mohlo by docházet i k nejsilnějším erupcím. Skvrna nyní bude směřovat k západnímu okraji, jak se Slunce za týden pootočí. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, se náhle objevila v celé své kráse v noci z 13. na 14. června. (Ve skutečnosti byla vidět už 12. 6., ale u nás nebylo jasno). Stejný jev se nyní může opakovat kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

Dalším atmosférickým úkazem, který neunikl i oku astronomů jsou halové jevy. Na obloze se totiž objevily kromě malého hala i ne tak časté úkazy jako je cirkumhorizontální oblouk nebo dotykové oblouky malého hala a parhelický kruh. Asi nejlépe se to povedlo nasnímat Richardu Kaperovi. Více fotografií NLC a halových jevů najdete na webu ukazy.astro.cz.

Kosmonautika a sondy

Sonda Voyager 1 již předává i vědecká data a prakticky se vrátila do běžného provozu. Sondy Voyager nadále fungují už téměř 47 roků a přežily i svého hlavního iniciátora, vědeckého pracovníka a pozdějšího ředitele JPL. Ed Stone nás navždy opustil 9. června 2024.

Pokračuje mise sondy Chang’e 6. Očekáváme její přelet k Zemi a plánované přistání návratového modulu 25. června.

Mise kosmické lodi Starliner na ISS se blíží ke konci. Plánovaný termín přistání byl ale posunut na 22. června. Uvidíme, zda je za tím přezkum jejího stavu po únicích hélia, nebo jen plán.

Výročí

17. června 1849 (175 let) se narodil jihoafrický astronom W. R. Finlay. Známý je jako objevitel komety 15P/Finlay a také byl jeden z prvních, kdo si všiml známé Velké komety z roku 1882.

18. června 1799 (225 let) se narodil anglický obchodník a astronom William Lassell. Ačkoli je znám jako pozorovatel planet a objevitel Neptunova měsíce Triton, jeho přínos spočívá především v inovativním způsobu umístění dalekohledu na ekvatoriální montáž. Pozoruhodné je také zrcadlo jeho 24" dalekohledu, který nejenže byl na montáži schopné sledovat hvězdy, ale zrcadlo bylo navíc vyleštěno pomocí stroje poháněného párou, a to s takovou přesností, jak je obvyklé až v pozdější době při strojové výrobě zrcadel. V roce 1846, několik dnů po objevu planety Neptun, jej Lassel pozoroval také a brzy u něho spatřil také prstenec a o několik dnů později ještě měsíc Triton. Jak se později ukázalo (v r. 1852), jakmile vylepšil podepření zrcadla, prstenec Neptunu zmizel, zato Triton zůstal. Prstenec byl v očích Lassela sice jen optická vada, ale jak víme ze současnosti, Neptun slabé prstence přeci jen má. William Lassel si také brzy uvědomil omezující faktory oblohy, která se mu nabízela na ostrovech a své největší dalekohledy tedy používal na Maltě uprostřed Středozemního moře. To mu přineslo nejen mnoho jasných nocí, ale také lepší viditelnost jižněji položených objektů.

18. června 2009 (15 let) odstartovala sonda určená k detailnímu snímkování měsíčního povrchu, Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).

21. června 2004 (20 let) vykonal komerční miniraketoplán SpaceShipOne první let do výšky více než 100 km. Pilot Mike Melwill se tak stal astronautem.

Výhled na příští týden 

  • Ideální období k pozorování 13P/Olbers
  • Výročí: Carolyn Shoemaker
  • Výročí: Saljut 3
  • Výročí: Lyman Spitzer

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Spaceshipone, LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter, W. R. Finlay, William Lassell, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »