Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2013

26. vesmírný týden 2013

 Mapa oblohy 26. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6.

Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše a Saturn. Pokračuje sezóna NLC. Přistává čínská loď ShenZhou 10.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 30. června v poslední čtvrti.

 

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica. Jupiter je úhlově blízko Slunci viditelný v korónografu SOHO: LASCO C3.

Aktivita Slunce je nevyrovnaná. Skvrny se vyskytují převážně na jižní polokouli a zde docházelo i k ojedinělým erupcím třídy M. Pokud by maximum výskytu skvrn na jižní polokouli přišlo po maximu výskytu na té severní, mohlo by maximum sluneční aktivity mít dva vrcholky, podobně jako ta minulá. Potom bychom ještě to nejlepší mohli očekávat. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Minulý týden byl ovšem na výskyt NLC zatím nejchudší. V případě vyjasnění je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne. Nelze proto vyloučit přelety přes sluneční kotouč. Podrobněji si můžete přelety zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Loď ShenZhou 10 se odpojí od čínské orbitální stanice Tiangong 1 a tříčlenná posádka přistane zpět na Zemi. Zajímavý přelet stanice a lodi zaznamenal známý francouzský lovec podobných úkazů Thierry Legault.
     

Výročí:

  • 27. června 1978 (35 let) odstartovala družice SEASAT. Jednalo se o první satelit určený k výzkumu oceánů. Prohlížel si je pomocí radaru. Sledovala se výška vln, vítr a změny povrchu oceánů. Po 105 dnech však jeho činnost ukončil zkrat.
     
  • 29. června 1868 (145 let) se narodil významný americký astronom Georg E. Hale. Za svůj život prošel několika známými observatořemi (například Yerkes, Mount Wilson nebo Palomar). Na Mt. Wilsonu spolu se Shapleyem a Hubblem položili základy moderní astronomie. Později byl po něm pojmenován velký pětimetrový dalekohled na Palomaru. Ten byl do postavení šestimetru na Kavkazu dlouhá léta největším na světě (a narozdíl od sovětského dobře fungoval a přinesl mnoho objevů).
     
  • 30. června 1908 (105 let) se nad Sibiří událo něco, co zůstává i po sto letech trochu tajemnou událostí, která však nejspíš znamená dopad největší planetky v moderních dějinách lidstva. Tzv. tunguzská katastrofa by určitě znamenala velkou nepříjemnost, kdyby s velkým štěstím nesrovnala se zemí jen velké plochy lesa téměř neobydlené sibiřské tajgy. Důkazem budiž nedávná čeljabinská událost, kdy menší asteroid vybuch vysoko nad zemí. A to i zde bylo štěstím, že k explozi došlo relativně vysoko. Alespoň tak máme představu, co dopad takové planetky znamená.
     

Výhled na příští týden:

  • Země nejdál od Slunce
  • Výročí: Nozomi
  • Výročí: Henrietta Leavittová
  • Výročí: Lysithea (objev měsíčku)
  • Výročí: start Opportunity

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tunguzka, Georg Hale, SEASAT, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »