26. vesmírný týden 2015

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 24. června. Po jeho sobotním setkání s Venuší a Jupiterem nás tento týden čeká setkání s planetou Saturn, kolem níž projde v noci z neděle na pondělí 28. / 29. června, kdy od sebe obě tělesa budou dělit asi dva stupně.

Planety:
Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) jsou dvěma výraznými večerními hvězdami, které jsou k sobě každým dnem blíž a blíž. Setkání nastane už příští týden na přelomu června a července.
Saturn (0,2 mag) je nejvýše kolem 22:30 SELČ. I přes malou výšku nad obzorem se občas sejdou podmínky, abychom viděli nejen prstenec, ale i například stín planety na prstenci, Cassiniho dělení v prstenci a nějaké ty světlé a tmavé pásy v atmosféře planety.

Aktivita Slunce je střední. Po kotouči putuje velká, okem viditelná skvrna. Aktivita v této oblasti se o víkendu zvedla na úroveň erupcí druhé nejvyšší kategorie (třída M). Slabší dvojerupce M2+M2,7 dokonce vyvolala nádhernou kruhovou CME, hmota z erupce tedy směřuje přímo k Zemi. Sledujte skvrnu přes filtry nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden přinesl oblaka viditelná například ze severní Moravy ráno 20. června. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

• Ohlédnutí za minulým týdnem zvládnete nejlépe s Kosmotýdeníkem, který se vrací k další komunikaci s modulem Philae, blízkému průletu kolem Saturnova měsíce Dione a připomíná start Dragona k ISS, který je nově odložen na neděli 28. června.
• Pokračuje snímkování Pluta a Charona, každým dnem je to zhruba o 1 milion km blíže... A detaily přibývají. Na palubě je i barevná kamera, ale tady si na detaily ještě počkáme. I tak je vidět rozdíl v barvě Pluta a Charona.

Výročí

• 24. června 1915 (100 let) se narodil anglický astrofyzik Fred Hoyle. S jeho jménem je spojena jeho původně ironická poznámka k tehdy nové teorii o vzniku vesmíru, kterou nazval „Big Bangem“ (Velký třesk). Později se jméno pro dnes uznávanou teorii ujalo. Dodejme ještě zajímavost, že nejvíce hrdý prý nebyl na to, jak se zasloužil v astrofyzice, ale na to, že slezl všech 280 vrcholů Skotska vyšších než 900 metrů. Vraťme se ale k Big Bangu: Hoyle takto nazval teorii o vzniku vesmíru proto, že česky to znamená něco jako „prázdný sud nejvíce duní“. Tím chtěl vyjádřit, že kolem nesmyslné teorie je mnoho povyku a že je tato teorie v podstatě velmi ubohá (zastával teorii stacionárního vesmíru). Big Bang byl poté do češtiny přeložen jako Velký třesk. Teorie Velkého třesku je dnes drtivou většinou vědců vnímána jako správná. Jedním z hlavních a klíčových důkazů je pozůstatek Velkého třesku – reliktní záření.
• 25. června 1905 (110 let) se narodil německo-americký astronom Rupert Wildt. Ze spektrálních pozorování Jupiteru odvodil, že v nitru planety je nejspíš kamenné a kovové jádro obalené plyny v kapalném a plynném stavu s převahou vodíku a hélia, jako ve hvězdách. Dále zde pozoroval metan a amoniak.
• 26. června 1730 (285 let) se narodil francouzský astronom Charles Messier, známý objevitel komet a tvůrce ještě známějšího katalogu vesmírných objektů. Protože některé objekty na obloze připomínaly kometu, raději je začal zanášet do katalogu. Některé objevil sám, jiné jeho přátelé a spolupracovníci. Katalog dnes čítá 110 objektů, ačkoli některé neprávem přehlédl a mohlo jich tak být i o několik více.
• 27. června 1995 (20 let) odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici Mir. Mise s označením STS-71 byla první, během níž letěl americký raketoplán k této ruské vesmírné stanici.

Výhled na příští týden

• Blízké setkání Venuše a Jupiteru
• Výročí: Lexellova kometa u Země
• Výročí: Giotto
• Výročí: Deep Impact u Tempel 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.