Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2018

26. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 27. června 2018 ve 23:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je večer nad severozápadem, Jupiter nad jihozápadem a Saturn se objevuje na jihovýchodě a 27. 6. je v opozici. Do východní elongace postupuje Merkur. Mars je vidět hlavně v druhé polovině noci. Planetka Ryugu už je vidět detailně. Curiosity také zaznamenala nástup prachové bouře na Marsu. Před 110 lety došlo nad sibiřskou oblastí Tunguska ke známé explozi po dopadu planetky nebo kometárního jádra.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 28. června v 6:53 SELČ. 27. června bude poblíž Saturnu. Na přelomu 28. a 29. června se bude nasouvat přes hvězdu 3,7 mag omikron Sagittarii.

Planety:
Venuše (−4,1 mag) je po západu Slunce nad severozápadním obzorem. O něco níže je dokonce Merkur (cca −0,2 mag), ale bude viditelný s obtížemi. Jupiter (−2,3 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0 mag) je vidět na jihovýchodě a 27. června bude v opozici se Sluncem. Mars (−2 mag) je viditelný v druhé polovině noci. Kotouček je poměrně jasný a velký, ale zastřený prachovou bouří.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. června přechází Io, měsíc 22:50 – 0:58, stín 23:48 – 1:57 (časy v SELČ). 25. června ve 23:00 začíná přechod Ganymedu (končí 0:41). Téhož večera, 25. 6. ve 23:07 končí zatmění Io. 30. června v 0:30 začíná zákryt Europy. 1. července večer přechází stín Europy, končí ve 23:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 24. června ve 21:20, 26. června ve 23:00, 29. června v 0:35 a 1. července ve 22:05.

Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu se vyskytly skvrny s mírně zvýšenou aktivitou. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka potěšila nejednoho pozorovatele. Vyskytla se opakovaně, nejprve 18. a poté ještě lépe 22. června. Fotografie najdete např. na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Opozice Saturnu
27. června je planeta s prstenci v opozici. V té chvíli se jeví prstence jasnější, než několik týdnů před nebo po opozici. Může za to opoziční efekt, kdy na prstenci nevznikají stíny od drobných částic a tak se jejich povrch jeví mimořádně jasný. Podobně můžeme i my v bodě naproti Slunci pozorovat kolem svého stínu zjasnění. Nejlépe je to patrné tam, kde se stíny jeví velmi tmavé, např. na fotografiích z Měsíce.

Opoziční (též Seelingerův) efekt zjasnění Saturnova prstence Autor: NASA/JPL/Christopher Go
Opoziční (též Seelingerův) efekt zjasnění Saturnova prstence
Autor: NASA/JPL/Christopher Go

Kulová hvězdokupa M 54
Messier 54 je pěkná kulová hvězdokupa, nacházející se asi 87 tisíc světelných roků od nás. Patří mezi ty, které obsahují opravdu hodně hvězd a nebýt její malé výšky nad obzorem a velké vzdálenosti od nás, patřila by k nejhezčím, podobně, jako známá M 13. Vyhledává se snadno. Stačí si najít nejspodnější hvězdu tzv. čajové konvice ve Střelci, což je zeta Sagitarii a od ní už stačí jen poskočit kousek (asi 1,5°) doprava dolů.

Střelec a Štír ve Stellariu s vyznačenou polohou kulové hvězdokupy M 54
Střelec a Štír ve Stellariu s vyznačenou polohou kulové hvězdokupy M 54

Přehledová mapka Střelce mimo jiné s kulovou hvězdokupou M 54. Guide 9
Přehledová mapka Střelce mimo jiné s kulovou hvězdokupou M 54. Guide 9

Kosmonautika

Sonda Hayabusa 2 už je pouze několik desítek kilometrů od planetky Ryugu. Ukázalo se, že je to tvarem zajímavé těleso, je jakoby ze dvou stejných diamantů slepených k sobě. To je vysvětlováno jeho rychlou rotací, která snad byla později zpomalena tím, že přišel o svůj měsíc. Další informace na Kosmonautixu.

Kromě vozítka Opportunity, které se odmlčelo kvůli prachové bouři, už se zakalila atmosféra i v místě přistání Curiosity. Bouře už je skoro celoplanetární.

Ke startu se na Floridě připravuje raketa Falcon 9, která má vynést nákladní loď Dragon s nákladem k ISS. Statický zážeh už proběhl o víkendu. Start je v plánu 29. června v 11:42.

Výročí

27. června 1978 odstartoval v rámci programu Interkosmos druhý kosmonaut ze socialistického bloku. Stalo se tak při letu lodi Sojuz 30 a na palubě byl Polák Mirosław Hermaszewski a Rus Pjotr Klimuk. Společně navštívili orbitální stanici Saljut 6.

27. června 1978 (40 let) odstartovala družice SEASAT. Jednalo se o první satelit určený k výzkumu oceánů. Prohlížel si je pomocí radaru. Sledovala se výška vln, vítr a změny povrchu oceánů. Po 105 dnech však jeho činnost ukončil zkrat.

29. června 1868 (150 let) se narodil významný americký astronom Georg E. Hale. Za svůj život prošel několika známými observatořemi (například Yerkes, Mount Wilson nebo Palomar). Na Mt. Wilsonu spolu se Shapleyem a Hubblem položili základy moderní astronomie. Později byl po něm pojmenován velký pětimetrový dalekohled na Palomaru. Ten byl do postavení šestimetru na Kavkazu dlouhá léta největším na světě a přinesl mnoho objevů.

30. června 1908 (110 let) se nad Sibiří událo něco, co zůstává i po sto letech trochu tajemnou událostí, která však nejspíš znamená dopad největší planetky v moderních dějinách lidstva. Tzv. tunguzská katastrofa by určitě znamenala velkou nepříjemnost, kdyby s velkým štěstím nesrovnala se zemí jen velké plochy lesa téměř neobydlené sibiřské tajgy. Důkazem budiž nedávná čeljabinská událost, kdy menší asteroid vybuch vysoko nad zemí. A to i zde bylo štěstím, že k explozi došlo relativně vysoko. Alespoň tak máme představu, co dopad takové planetky znamená.

30. 6. 2003 odstartovala na raketě Rokot start české družice MIMOSA (Micromeasurements of Satellite Acceleration, česky Mikroměření satelitních zrychlení). Byla to česká družice určená k výzkumu atmosféry pomocí mikroakcelerometru MACEK. Hned po startu se úspěšně oddělila od nosné rakety a bylo s ní navázáno první radiové spojení. V následujících dnech se však objevily technické problémy – nepodařilo se uvolnit (odaretovat) mikroakcelerometr MACEK – čímž byla znemožněna zamýšlená vědecká měření.

Výhled na příští týden 

  • planetka Vesta pouhým okem
  • Výročí: Henrietta Leavittová
  • Výročí: Explorer 38, RAE-A
  • Výročí: Nozomi
  • Výročí: Lysithea
  • Výročí: Fobos 1
  • Výročí: Opportunity, start

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: SEASAT, Sojuz 30, Georg Hale, Tunguska, MIMOSA, Vesmírný týden


51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

46P/Wirtanen

46P/Wirtanen

Další informace »