Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2018

26. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 27. června 2018 ve 23:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je večer nad severozápadem, Jupiter nad jihozápadem a Saturn se objevuje na jihovýchodě a 27. 6. je v opozici. Do východní elongace postupuje Merkur. Mars je vidět hlavně v druhé polovině noci. Planetka Ryugu už je vidět detailně. Curiosity také zaznamenala nástup prachové bouře na Marsu. Před 110 lety došlo nad sibiřskou oblastí Tunguska ke známé explozi po dopadu planetky nebo kometárního jádra.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 28. června v 6:53 SELČ. 27. června bude poblíž Saturnu. Na přelomu 28. a 29. června se bude nasouvat přes hvězdu 3,7 mag omikron Sagittarii.

Planety:
Venuše (−4,1 mag) je po západu Slunce nad severozápadním obzorem. O něco níže je dokonce Merkur (cca −0,2 mag), ale bude viditelný s obtížemi. Jupiter (−2,3 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0 mag) je vidět na jihovýchodě a 27. června bude v opozici se Sluncem. Mars (−2 mag) je viditelný v druhé polovině noci. Kotouček je poměrně jasný a velký, ale zastřený prachovou bouří.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. června přechází Io, měsíc 22:50 – 0:58, stín 23:48 – 1:57 (časy v SELČ). 25. června ve 23:00 začíná přechod Ganymedu (končí 0:41). Téhož večera, 25. 6. ve 23:07 končí zatmění Io. 30. června v 0:30 začíná zákryt Europy. 1. července večer přechází stín Europy, končí ve 23:08.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 24. června ve 21:20, 26. června ve 23:00, 29. června v 0:35 a 1. července ve 22:05.

Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu se vyskytly skvrny s mírně zvýšenou aktivitou. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka potěšila nejednoho pozorovatele. Vyskytla se opakovaně, nejprve 18. a poté ještě lépe 22. června. Fotografie najdete např. na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Opozice Saturnu
27. června je planeta s prstenci v opozici. V té chvíli se jeví prstence jasnější, než několik týdnů před nebo po opozici. Může za to opoziční efekt, kdy na prstenci nevznikají stíny od drobných částic a tak se jejich povrch jeví mimořádně jasný. Podobně můžeme i my v bodě naproti Slunci pozorovat kolem svého stínu zjasnění. Nejlépe je to patrné tam, kde se stíny jeví velmi tmavé, např. na fotografiích z Měsíce.

Opoziční (též Seelingerův) efekt zjasnění Saturnova prstence Autor: NASA/JPL/Christopher Go
Opoziční (též Seelingerův) efekt zjasnění Saturnova prstence
Autor: NASA/JPL/Christopher Go

Kulová hvězdokupa M 54
Messier 54 je pěkná kulová hvězdokupa, nacházející se asi 87 tisíc světelných roků od nás. Patří mezi ty, které obsahují opravdu hodně hvězd a nebýt její malé výšky nad obzorem a velké vzdálenosti od nás, patřila by k nejhezčím, podobně, jako známá M 13. Vyhledává se snadno. Stačí si najít nejspodnější hvězdu tzv. čajové konvice ve Střelci, což je zeta Sagitarii a od ní už stačí jen poskočit kousek (asi 1,5°) doprava dolů.

Střelec a Štír ve Stellariu s vyznačenou polohou kulové hvězdokupy M 54
Střelec a Štír ve Stellariu s vyznačenou polohou kulové hvězdokupy M 54

Přehledová mapka Střelce mimo jiné s kulovou hvězdokupou M 54. Guide 9
Přehledová mapka Střelce mimo jiné s kulovou hvězdokupou M 54. Guide 9

Kosmonautika

Sonda Hayabusa 2 už je pouze několik desítek kilometrů od planetky Ryugu. Ukázalo se, že je to tvarem zajímavé těleso, je jakoby ze dvou stejných diamantů slepených k sobě. To je vysvětlováno jeho rychlou rotací, která snad byla později zpomalena tím, že přišel o svůj měsíc. Další informace na Kosmonautixu.

Kromě vozítka Opportunity, které se odmlčelo kvůli prachové bouři, už se zakalila atmosféra i v místě přistání Curiosity. Bouře už je skoro celoplanetární.

Ke startu se na Floridě připravuje raketa Falcon 9, která má vynést nákladní loď Dragon s nákladem k ISS. Statický zážeh už proběhl o víkendu. Start je v plánu 29. června v 11:42.

Výročí

27. června 1978 odstartoval v rámci programu Interkosmos druhý kosmonaut ze socialistického bloku. Stalo se tak při letu lodi Sojuz 30 a na palubě byl Polák Mirosław Hermaszewski a Rus Pjotr Klimuk. Společně navštívili orbitální stanici Saljut 6.

27. června 1978 (40 let) odstartovala družice SEASAT. Jednalo se o první satelit určený k výzkumu oceánů. Prohlížel si je pomocí radaru. Sledovala se výška vln, vítr a změny povrchu oceánů. Po 105 dnech však jeho činnost ukončil zkrat.

29. června 1868 (150 let) se narodil významný americký astronom Georg E. Hale. Za svůj život prošel několika známými observatořemi (například Yerkes, Mount Wilson nebo Palomar). Na Mt. Wilsonu spolu se Shapleyem a Hubblem položili základy moderní astronomie. Později byl po něm pojmenován velký pětimetrový dalekohled na Palomaru. Ten byl do postavení šestimetru na Kavkazu dlouhá léta největším na světě a přinesl mnoho objevů.

30. června 1908 (110 let) se nad Sibiří událo něco, co zůstává i po sto letech trochu tajemnou událostí, která však nejspíš znamená dopad největší planetky v moderních dějinách lidstva. Tzv. tunguzská katastrofa by určitě znamenala velkou nepříjemnost, kdyby s velkým štěstím nesrovnala se zemí jen velké plochy lesa téměř neobydlené sibiřské tajgy. Důkazem budiž nedávná čeljabinská událost, kdy menší asteroid vybuch vysoko nad zemí. A to i zde bylo štěstím, že k explozi došlo relativně vysoko. Alespoň tak máme představu, co dopad takové planetky znamená.

30. 6. 2003 odstartovala na raketě Rokot start české družice MIMOSA (Micromeasurements of Satellite Acceleration, česky Mikroměření satelitních zrychlení). Byla to česká družice určená k výzkumu atmosféry pomocí mikroakcelerometru MACEK. Hned po startu se úspěšně oddělila od nosné rakety a bylo s ní navázáno první radiové spojení. V následujících dnech se však objevily technické problémy – nepodařilo se uvolnit (odaretovat) mikroakcelerometr MACEK – čímž byla znemožněna zamýšlená vědecká měření.

Výhled na příští týden 

  • planetka Vesta pouhým okem
  • Výročí: Henrietta Leavittová
  • Výročí: Explorer 38, RAE-A
  • Výročí: Nozomi
  • Výročí: Lysithea
  • Výročí: Fobos 1
  • Výročí: Opportunity, start

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SEASAT, Sojuz 30, Georg Hale, Tunguska, MIMOSA, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »