Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2013

27. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 3. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 7. do 7. 7.

Měsíc se blíží k novu. Večer je vidět Venuše a Saturn. Pokračuje sezóna NLC. ISS přelétá občas přes sluneční disk. Země je nejdál od Slunce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je po první čtvrti, která nastala 30. června. V novu bude ráno v pondělí 8. července. Ráno je vidět nízko nad východem. 1. července je 7° východně od planety Uran.

 

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag). Nad ránem už nám stoupají výše planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.

Aktivita Slunce je stále spíše nízká, ačkoli koncem června krátkodobě stoupla a dokonce byly v části severní Ameriky viditelné polární záře. Pro naše šířky to však bylo stále málo. Skvrn není mnoho, zkontrolovat to můžete na aktuálním snímku SDO.

Stále upozorňujeme na možný výskyt nočních svítících oblak (NLC). Zatím nejsou jasná a příliš častá. Minulý týden byla k vidění 27. června večer. V případě vyjasnění je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne. Nelze proto vyloučit, že právě poblíž vašeho bydliště bude vidět, jak se mihne před slunečním kotoučem, nebo přes Měsíc (dopoledne). Podrobněji si můžete přelety zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Loď ShenZhou 10 úspěšně přistála na Zemi.
     
  • Dva roky po své poslední misi bude otevřena expozice raketoplánu Atlantis a HST v návštěvnickém komplexu na Kennedy Space Center na Floridě. Raketoplán je vystaven v náklonu téměř 45° a s otevřeným nákladovým prostorem, podobně, jakoby byl na oběžné dráze.
     
  • Do vesmíru vyletěla družice určená na výzkum blízkého okolí slunce (IRIS). Jak vypadá nosič a raketa, pomocí které startovala se můžete podívat na fotografiích. Vynesena byla totiž raketou Pegasus zavěšenou pod letounem Lockheed L-1011.
     

Výročí:

  • 4. července 1998 (15 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její život oficiálně skončil 31. prosince 2003.
     
  • 4. července 1868 (145 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.
     
  • 6. července 1938 (75 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.
     

4. července je Země nejdál od Slunce. Na pokračující léto na severní polokouli to naštěstí nemá vliv. Tím je sklon zemské osy.

Výhled na příští týden:

  • Měsíc po novu večer
  • Výročí: Opportunity
  • Výročí: Fobos 2

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Henrietta Leavitt, Lysithea, Nozomi


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »