Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2013

27. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 3. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 7. do 7. 7.

Měsíc se blíží k novu. Večer je vidět Venuše a Saturn. Pokračuje sezóna NLC. ISS přelétá občas přes sluneční disk. Země je nejdál od Slunce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je po první čtvrti, která nastala 30. června. V novu bude ráno v pondělí 8. července. Ráno je vidět nízko nad východem. 1. července je 7° východně od planety Uran.

 

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag). Nad ránem už nám stoupají výše planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.

Aktivita Slunce je stále spíše nízká, ačkoli koncem června krátkodobě stoupla a dokonce byly v části severní Ameriky viditelné polární záře. Pro naše šířky to však bylo stále málo. Skvrn není mnoho, zkontrolovat to můžete na aktuálním snímku SDO.

Stále upozorňujeme na možný výskyt nočních svítících oblak (NLC). Zatím nejsou jasná a příliš častá. Minulý týden byla k vidění 27. června večer. V případě vyjasnění je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne. Nelze proto vyloučit, že právě poblíž vašeho bydliště bude vidět, jak se mihne před slunečním kotoučem, nebo přes Měsíc (dopoledne). Podrobněji si můžete přelety zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Loď ShenZhou 10 úspěšně přistála na Zemi.
     
  • Dva roky po své poslední misi bude otevřena expozice raketoplánu Atlantis a HST v návštěvnickém komplexu na Kennedy Space Center na Floridě. Raketoplán je vystaven v náklonu téměř 45° a s otevřeným nákladovým prostorem, podobně, jakoby byl na oběžné dráze.
     
  • Do vesmíru vyletěla družice určená na výzkum blízkého okolí slunce (IRIS). Jak vypadá nosič a raketa, pomocí které startovala se můžete podívat na fotografiích. Vynesena byla totiž raketou Pegasus zavěšenou pod letounem Lockheed L-1011.
     

Výročí:

  • 4. července 1998 (15 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její život oficiálně skončil 31. prosince 2003.
     
  • 4. července 1868 (145 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.
     
  • 6. července 1938 (75 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.
     

4. července je Země nejdál od Slunce. Na pokračující léto na severní polokouli to naštěstí nemá vliv. Tím je sklon zemské osy.

Výhled na příští týden:

  • Měsíc po novu večer
  • Výročí: Opportunity
  • Výročí: Fobos 2

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Henrietta Leavitt, Lysithea, Nozomi


10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesta

7.3. 2021; expozícia 49x30s, 1600ISO, Canon 350D+Pentacon 135/2.8@5.6;

Další informace »