Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2015

27. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 1. července 2015 ve 22:45 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 6. do 5. 7. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer proběhne velmi blízké setkání jasných planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce se krátce zvýšila a vrací se k nízkým hodnotám. Občas se dají spatřit jasná noční svítící oblaka. Poprvé selhala nosná raketa Falcon 9 v1.1 a Dragon tak nedoletěl k ISS

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 2. července. Nejzajímavější zprávou pro obdivovatele alespoň trochu tmavé oblohy tak nejspíš bude, že od pondělka za týden budou noci opět bez Měsíce. A ještě jednou zajímavostí je, že v červenci nastanou dva úplňky - druhý 31. července. Tomu druhému se proto bude přezdívat "modrý Měsíc". Ne však proto, že by Měsíc opravdu zmodral, ale kvůli té vzácnosti, která u překladu "blue Moon" znamená volně "jednou za uherský rok".

Planety:
Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) se konečně setkají. A bude to setkání výjimečně těsné. 30. června večer je bude dělit úhlová vzálenost na obloze jen 0,3 stupně. To znamená, že do zorného pole dalekohledu se pohodlně vejde kotouček Jupiteru a stejně velký srpek Venuše. Jupiter navíc budou doprovázet vpravo Io, Europa a Kallisto a vlevo nejjasnější Ganymed. Předpověď počasí nevypadá zle, tak snad se dočkáme pěkného pohledu na oblohu i vašich fotografií.
Saturn (0,2 mag) je nejvýše již za soumraku kolem 22. hodiny. I přes malou výšku nad obzorem se občas sejdou podmínky, abychom viděli nejen prstenec, ale i například stín planety na prstenci, Cassiniho dělení v prstenci a nějaké ty světlé a tmavé pásy v atmosféře planety.

Aktivita Slunce byla dočasně vysoká a nyní se opět snížila. Po kotouči totiž přešla velká, okem viditelná skvrna. Navíc zde došlo k třem významnějším erupcím, přičemž ta první, dvojitá a nejslabší vyprodukovala nádherný oblak plasmy mířící přímo k Zemi, kde vyvolal jasné polární záře. K údělu astronomů na území střední Evropy patřilo, že z této polární záře neviděli prakticky nic, na vině bylo špatné počasí. Nezbývá než doufat v příští podobně výhodné erupce. Sledujte skvrny na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Nejjasnější byla k vidění zrovna z neděle na pondělí. Galerie NLC od čtenářů Astro.cz (kam můžete zaslat i své snímky). Podrobnosti o NLC najdete rovněž na stránkách o optických úkazech na obloze.

Kosmonautika

  • Neděle přinesla další smutný zářez v oblasti kosmonautiky. Poprvé totiž selhal nosič společnosti SpaceX, Falcon 9 v1.1. Naštěstí šlo jen o havárii nosné rakety s nákladní lodí na palubě, ale pro další vývoj osídlení stanice už bude důležité, aby další lety zásobovacích lodí proběhly dle plánu. Už 3. července startuje další Progress a to pomocí osvědčené rakety Sojuz-U. Podrobnosti přinesl Kosmonautix.cz.
  • Pokračuje snímkování Pluta a Charona, zbývá 14 dní do průletu... A na animaci je vidět stále víc detailů.

Výročí

  • 1. července 1770 (245 let) proletěla velmi blízko kolem Země tzv. Lexellova kometa. Protože se pohybujeme v období před jasně danou nomenklaturou komet, nazývá se tato podle astronoma, který spočítal její dráhu a nikoli po objeviteli, kterým je známý astronom Charles Messier. Ten objevil kometu v souhvězdí Střelce v noci ze 14. na 15. června a o 14 dní později kometa překvapila extrémně blízkým průletem kolem Země. V historii jde o druhý nejbližší průlet ve vzdálenosti 0,0146 AU (2,18 mil. km), což je pouze asi 5,5násobek vzdálenosti Země - Měsíc. Messier tehdy popsal komu o velikosti 2° 23', jiné popisy hovořily o komě velké i více než 5°. Pro srovnání můžeme připomenout kometu C/1996 B2 (Hyakutake), která při svém relativně blízkém průletu 25. března 1996 kolem Země ve vzdálenosti 15 mil. km měla průměr asi jednoho stupně.
  • 2. července 1985 (30 let) odstartovala ke slavné Halleyově kometě neméně slavná sonda Giotto. Sonda nesla název po malíři Giotto di Bondone, který vyjevil Betlémskou hvězdu jako kometu, pravděpodobně díky tehdy se zjevivší kometě Halleyově. Od té doby se setkáváme také se symbolem „vánoční komety“ místo hvězdy. Sonda Giotto se proslavila tím, že přežila blízký průlet kolem jádra Halleyovy komety a pořídila i nejdetailnější záběry jádra slavné komety.
  • 4. července 2005 (10 let) zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1. Díky nárazu se z jádra komety uvolnil materiál, který pak mohl být sondou i dalšími dalekohledy prozkoumán. Vzniklý kráter posléze fotografovala jiná sonda Stardust (2011). Ukázalo se, že jádro této komety má velmi nízkou hustotu a obsahuje překvapivě málo ledu.

Výhled na příští týden

  • Venuše a Jupiter
  • Výročí: Yuji Hyakutake
  • Výročí: Rosetta - Lutetia
  • Výročí: dalekohled Gamma

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Giotto, Tempel 1, Deep impact, Lexellova kometa, 9P Tempel, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »