Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2017

27. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 5. července 2017 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 7. do 9. 7. 2017. Měsíc po první čtvrtí dorůstá k úplňku. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se opět objevila v celé své kráse. SpaceX odstrojuje a přesouvá dva navrátivší se stupně a už chystá další start, ale přistávat se tentokrát nebude.

Obloha

Měsíc bude v úpňku v neděli 9. července ve 6:07 SELČ. Bude tedy vidět po celou noc. Ve čtvrtek 6. 7. bude necelé čtyři stupně od planety Saturn.

Planety: Jupiter (–2 mag) je vidět už od soumraku nad jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) jsou v tabulce níže.
Saturn (0,1 mag) je po setmění nad jihem, ale jeho výška nad obzorem není moc velká.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun, za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,2 mag), která se pomalu blíží hvězdokupě Hyády. Nad ránem je o něco výše také Uran.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2. 7. 20:10   2. 7. Ganymed, přechod stínu 20:18 – 22:30
4. 7. 21:50   7. 7. Europa, přechod měsíce 19:58 – 22:29
Io, přechod měsíce konec 20:10
Io, přechod stínu konec 21:25
Europa, přechod stínu zač. 22:37
6. 7. 23:30 | 20:10      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nízká, pozorovatelé skvrn od víkendu posmutněli, neboť odrotovaly poslední za okraj a nové se neobjevily. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka nám radost udělala. Několik pozorování pochází už z konce června a velmi pěkný jev nastal v noci na neděli 1. / 2. července. Bohužel dobré počasí bylo spíše na Slovensku. Fotografie najdete v galerii úkazů astro.cz.

Kosmonautika

  • Ať budeme uplynulý týden přebírat z jakékoli strany, asi nám v něm vynikne především dvojí let a přistání Falconu 9. SpaceX předvedla dvě poměrně obtížná přistání na mořské plošiny. V jednom případě zažil první stupeň opravdu drsný průlet atmosférou a dosednutí mírně našikmo, v druhém případě došlo také k dosednutí s velkým náklonem. Oba stupně už jsem odstrojeny a dojde k odvozu. Fotografie stupně z mise BulgariaSat-1 jsou zde, průběh a fotky z mise Iridium 2 jsou zde.
    Aby toho nebylo málo, tak na Floridě už proběhl statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s družicí Intelsat 35e. Aktuální termín startu je již v noci na pondělí (3. 7., 1:36 SELČ), ale může jej odložit počasí.
  • Čína vyslala do vesmíru podruhé těžkotonážní nosič Čang-Ženg 5, ale vypadá to, že motor na prvním stupni selhal a druhý stupeň to nedohnal a tak nepůjde o úspěšný start.

Výročí

  • 3. července 1992 (25 let) odstartovala sonda SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX). Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.
  • 4. července 1997 (20 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.
  • 5. července 1687 (330 let) bylo publikováno nejvýznamější dílo Isaaca Newtona – Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 – 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho, jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.
  • 7. července 1992 (25 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alvan Graham Clark
  • Výročí: Telstar-1
  • Výročí: Giotto kolem Grigg-Skjellerup
  • Výročí: Marta Chytilová
  • Výročí: James Bradley
  • Výročí: Surveyor 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Pathfinder, SAMPEX, Shoemaker-Levy 9, Principia, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »