Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2017

27. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 5. července 2017 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 7. do 9. 7. 2017. Měsíc po první čtvrtí dorůstá k úplňku. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se opět objevila v celé své kráse. SpaceX odstrojuje a přesouvá dva navrátivší se stupně a už chystá další start, ale přistávat se tentokrát nebude.

Obloha

Měsíc bude v úpňku v neděli 9. července ve 6:07 SELČ. Bude tedy vidět po celou noc. Ve čtvrtek 6. 7. bude necelé čtyři stupně od planety Saturn.

Planety: Jupiter (–2 mag) je vidět už od soumraku nad jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) jsou v tabulce níže.
Saturn (0,1 mag) je po setmění nad jihem, ale jeho výška nad obzorem není moc velká.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun, za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,2 mag), která se pomalu blíží hvězdokupě Hyády. Nad ránem je o něco výše také Uran.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
2. 7. 20:10   2. 7. Ganymed, přechod stínu 20:18 – 22:30
4. 7. 21:50   7. 7. Europa, přechod měsíce 19:58 – 22:29
Io, přechod měsíce konec 20:10
Io, přechod stínu konec 21:25
Europa, přechod stínu zač. 22:37
6. 7. 23:30 | 20:10      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nízká, pozorovatelé skvrn od víkendu posmutněli, neboť odrotovaly poslední za okraj a nové se neobjevily. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka nám radost udělala. Několik pozorování pochází už z konce června a velmi pěkný jev nastal v noci na neděli 1. / 2. července. Bohužel dobré počasí bylo spíše na Slovensku. Fotografie najdete v galerii úkazů astro.cz.

Kosmonautika

  • Ať budeme uplynulý týden přebírat z jakékoli strany, asi nám v něm vynikne především dvojí let a přistání Falconu 9. SpaceX předvedla dvě poměrně obtížná přistání na mořské plošiny. V jednom případě zažil první stupeň opravdu drsný průlet atmosférou a dosednutí mírně našikmo, v druhém případě došlo také k dosednutí s velkým náklonem. Oba stupně už jsem odstrojeny a dojde k odvozu. Fotografie stupně z mise BulgariaSat-1 jsou zde, průběh a fotky z mise Iridium 2 jsou zde.
    Aby toho nebylo málo, tak na Floridě už proběhl statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s družicí Intelsat 35e. Aktuální termín startu je již v noci na pondělí (3. 7., 1:36 SELČ), ale může jej odložit počasí.
  • Čína vyslala do vesmíru podruhé těžkotonážní nosič Čang-Ženg 5, ale vypadá to, že motor na prvním stupni selhal a druhý stupeň to nedohnal a tak nepůjde o úspěšný start.

Výročí

  • 3. července 1992 (25 let) odstartovala sonda SAMPEX, první ze série menších sond Small Explorer (SMEX). Určena byla k výzkumu kosmického záření ze supernov v naší Galaxii, záření mezihvězdného plynu, nabitých částic ze slunečních erupcí a částic slunečního větru zachycených v zemské magnetosféře.
  • 4. července 1997 (20 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.
  • 5. července 1687 (330 let) bylo publikováno nejvýznamější dílo Isaaca Newtona – Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 – 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho, jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.
  • 7. července 1992 (25 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alvan Graham Clark
  • Výročí: Telstar-1
  • Výročí: Giotto kolem Grigg-Skjellerup
  • Výročí: Marta Chytilová
  • Výročí: James Bradley
  • Výročí: Surveyor 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Pathfinder, SAMPEX, Shoemaker-Levy 9, Principia, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »