Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2022

27. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 6. července 2022 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 7. do 10. 7. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce je nízká. SLS je zpět ve VAB po úspěšném testu. Starship 24 a Super Heavy B7 poprvé se všemi motory. Před čtvrtstoletím se podařilo první úspěšné přistání na Marsu od mise Viking ze sedmdesátých let 20. století.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 7. června ve 4:14 SELČ. Ve středu 6. července se ještě za dne odehraje zákryt hvězdy Porrima, gamma Vir, hvězdy 3,4 mag v souhvězdí Panny. Za neosvětlenou stranu Měsíce vstoupí krátce po 19. hodině letního času, což by se pozorovateli mohlo jevit tak, že na modré obloze hvězda náhle zhasne, protože ji zakryje neosvětlená strana Měsíce. Vynoří se za osvětlenou stranou kolem 19:55. K zákrytu hvězdy omikron v souhvězdí Štíra (4,6 mag) dojde 10. 7. kolem 23:00 SELČ.

Planety
Okem viditelné planety a také dalekohledem pozorovatelný Uran a Neptun jsou vidět na ranní obloze. Optimální doba k pozorování je za svítání mezi 3:30 a 4:30 SELČ. Saturn (0,5 mag) je ve čtyři ráno asi 25° vysoko nad jižním obzorem. Jupiter (−2,5 mag) už přes 30° nad jihovýchodem a Mars (0,4 mag) tamtéž ve výšce asi 27°. Nejníže je jasná planeta Venuše (−3,8 mag), asi 7° nad VSV.
Optimální den k pozorování Velké červené skvrny (GRS) na povrchu Jupiteru bude 5. červenec ve 3:30 SELČ. Další možnost bude 7. 7., kdy prochází středem kotoučku v 5:05.

Aktivita Slunce je nízká. Na odvrácené straně muselo dojít k výraznější erupci, protože byla vidět oblaka plazmatu směřující pryč od Slunce. K Zemi se také v minulém týdnu vydal oblak CME, ale nakonec nás minul. Skvrn je nyní málo. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se nyní pohybuje uprostřed těla Hadonoše a blíží se ke známým kulovým hvězdokupám (M10 a M12). Tu označenou jako Messier 10 navštíví až v dalším týdnu. Stále jde o pohodlně viditelnou kometu středním a velkým dalekohledem. Tmavá obloha je výhodou, to se pak dá vidět i kousek ohonu. Pokud bude hezky, zkuste ji i vyfotografovat. Mapku k vyhledání nabízí czsky.cz.

Kosmonautika

Raketa SLS se vrátila do servisní haly VAB. Nyní by měly probíhat přípravy na start mise Artemis I s nepilotovanou lodí Orion na oblet Měsíce. NASA prozatím určila jako možný termín startu konec srpna nebo září. Uvidíme, zda se stihne.

Indická raketa PSLV má za sebou další úspěšný start. Startovala bez přídavných motorů (verze PSLV-CA – Core Alone). Vynesla také nový čtvrtý stupeň, u něhož se testuje možnost stabilizace a pohonné a energetické podpory vypouštěných družic. Vynesena byla také singapurská družice DS-EO pro snímkování povrchu s vysokým rozlišením, dále opět singapurská radarová družice NeuSAR a opět singapurský cubesat SCOOB 1 se senzorem pro sledování výkonu Slunce.

SpaceX se pochlubila snímkem Starship 24 s kompletní sadou motorů Raptor (poprvé i tří verzí Vac) a fotografií Super Heavy B7 s kompletní sadou 33 Raptorů.

Výročí

4. července 1997 (25 let) přistál úspěšně na rudé planetě Mars Pathfinder. Jak je z názvu patrné, jeho úkolem bylo prozkoumat možnosti nových technologií. Na Marsu se mu podařilo přistát pomocí nafukovacích airbagů a také vyložil malé desetikilogramové vozítko Sojourner. Ačkoli se to nepředpokládalo, jak vozítko, tak základna samotná, přejmenovaná na Sagan Memorial Station, přežila až do října 1997, kdy se odmlčela.

5. července 1687 (335 let) bylo publikováno nejvýznamnější dílo Isaaca Newtona – Philosophia Naturalis Principia Mathematica. Isaac Newton (1643 – 1727) publikoval prvé vydání Principií ve svých 44 letech po pobídce kolegů z Královské společnosti, zejména Edmonda Halleyho, jako svou první rozsáhlejší práci, předchozí výsledky předával pouze svým kolegům formou dopisů či osobních sdělení. Newton zde fyzikálně popsal například gravitaci nebo známé zákony o pohybech těles.

7. července 1992 (30 let) proletěla kometa Shoemaker-Levy 9 v těsné blízkosti Jupiteru (asi 21 tisíc km), čímž došlo k jejímu rozpadu. 23. března 1993 byla kometa objevena manželi Eugene a Carolyn Shoemakerovými a Davidem H. Levy. 16. července 1994 začala jednotlivá jádra dopadat na Jupiter.

10. července 1832 (190 let) se narodil Alvan Graham Clark. Byl to syn zakladatele optické dílny Alvan Clark & Sons. Je znám jako objevitel Siria B. Tento průvodce nejjasnější hvězdy oblohy byl objeven 31. 1. 1862, když tento optik zkoušel nově vyrobený objektiv dalekohledu o průměru 47 cm.

10. července 1962 (60 let) byla vypuštěna družice Telstar 1. Jejím úkolem bylo vyzkoušet možnosti přenosu televizního signálu přes satelit. Úspěšný neveřejný přenos se uskutečnil již 11. července 1962 a pro veřejnost byl první přenos uskutečněn 23. července 1962. Přes Atlantik byly vysílány obrázky Eiffelovy věže v Paříži a Sochy svobody v New Yorku.

10. července 1992 (30 let) proletěla sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup. Tato evropská vesmírná sonda startovala z Francouzské Guyany pomocí rakety Ariane 1 v červenci 1985. Její hlavní cíl byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986. Giotto proletěla kolem jádra ve vzdálenosti pouhých 596 km a utrpěla tak i nějaká poškození vlivem nárazů částic uvolněných z jádra Halleyovy komety. Přesto přežila a po průletu kolem Země v březnu 1986 a byla navedena ke kometě Grigg-Skjellerup. Tu minula v červenci 1992 ve vzdálenosti 200 km. Barevná kamera byla zničena při průletu kolem jádra Halleyovy komety, ale další přístroje fungovaly správně. Po průletu byly její přístroje vypnuty. Další průlet kolem Země proběhl v roce 1999 a od té doby je na dráze kolem Slunce. Giotto byla první sonda, která detailně vyfotografovala jádro komety, dokázala se vrátit k Zemi a opětovně aktivovat své přístroje.

Výhled na příští týden 

  • Kometa C/2017 K2 a kulovka M10
  • První vědecké snímky z JWST
  • výročí: Marta Chytilová
  • výročí: Surveyor 4
  • výročí: (255088) Gonggong

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Pathfinder, Philosophia, Alvan Graham Clark, Shoemaker-Levy 9, Telstar 1, Grigg-Skjellerup, Giotto, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »