Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2012

28. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 11. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 7. do 15. 7.

Měsíc kolem poslední čtvrti je viditelný v druhé polovině noci a 15. 7. zakryje Měsíc planetu Jupiter. Večer se loučíme s Marsem, lépe uvidíme Saturn na jihozápadě. Ráno vychází nejprve Jupiter a pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Dopoledne pokračují přelety ISS přes sluneční disk. Ke stanici má odstartovat nová tříčlenná posádka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 11. 7. v poslední čtvrti. Vychází zpočátku ještě před půlnocí, ale od středy už v druhé polovině noci. Pěkné ranní seskupení je přichystáno na neděli 15. 7., kdy ve tři ráno najdeme srpek Měsíce jen necelého půl stupně od Jupiteru pod touto dvojicí bude jasná Venuše nízko nad obzorem.
Zákryt Jupiteru Měsícem začne 15. 7. přibližně ve 3:40 SELČ a skončí přibližně ve 4:20. Přesné časy pro vybraná města a další informace najdete v samostatném článku na našem webu.

Planety:

Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6".
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě. Na prstenci už je dobře patrný stín planety.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka mezi hvězdokupami Plejády a Hyády.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem. Tento týden je v konjunkci s hvězdou v oku Býka - Aldebaranem. Nejblíže na 55' bude v pondělí a v úterý ráno.

Slunce je pokryto velkými skvrnami. Zvýšená aktivita by měla pokračovat i v tomto týdnu. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Přelety ISS přes sluneční disk pokračují tento týden v dopoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď. Pozorování takových přeletů je potom velmi jednoduchá záležitost.

Trn Štíra je možné pozorovat v půlce července kolem 23. hodiny přímo nad jižním obzorem. Prohlédněte si loňskou galerii snímků a článek o honu na trn Štíra.

Kosmonautika:

  • Z Kourou úspěšně odstartovala raketa Ariane 5 ECA s družicemi Echostar 17 a MSG-3.
     
  • 9. července je v plánu start rakety Proton-M/Briz-M z kosmodromu Bajkonur s družicí Sirius-5.
     
  • 15. července je v plánu start další posádky ISS. Kosmonauti Expedice 32 by měli odstartovat v lodi Sojuz TMA-05M z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz-U. .
     

Výročí:

  • 10. července 1992 (20 let) proletěla sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup. Tato evropská vesmírná sonda startovala z Francouzské Guayány pomocí rakety Ariane 1 v červenci 1985. Její hlavní cíl byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986. Giotto proletěla kolem jádra ve vzdálenosti pouhých 596 km a utrpěla tak i nějaká poškození vlivem nárazů částic uvolněných z jádra Halleyovy komety. Přesto přežila a po průletu kolem Země v březnu 1986 a byla navedena ke kometě Grigg-Skjellerup. Tu minula v červenci 1992 ve vzdálenosti 200 km. Barevná kamera byla zničena při průletu kolem jádra Halleyovy komety, ale další přístroje fungovaly správně. Po průletu byly její přístroje vypnuty. Další průlet kolem Země proběhl v roce 1999 a od té doby je na dráze kolem Slunce. Giotto byla první sonda, která detailně vyfotografovala jádro komety, dokázala se vrátit k Zemi a opětovně aktivovat své přístroje.
     
  • 10. července 1962 (50 let) byla vypuštěna družice Telstar 1. Jejím úkolem bylo vyzkoušet možnosti přenosu televizního signálu přes satelit. Úspěšný neveřejný přenos se uskutečnil již 11. července 1962 a pro veřejnost byl první přenos uskutečněn 23. července 1962. Přes Atlantik byly vysílány obrázky Eiffelovy věže v Paříži a Sochy svobody v New Yorku.
     
  • 10. července 1832 (180 let) se narodil Alvan Graham Clark. Byl to syn zakladatele optické dílny Alvan Clark & Sons. Je znám jako objevitel Siria B. Tento průvodce jasné hvězdy byl objeven 31. 1. 1862, když tento optik zkoušel nově vyrobený objektiv dalekohledu o průměru 47 cm.
     
  • 13. července 1762 (250 let) zemřel významný anglický astronom James Bradley. V roce 1727 objevil aberaci světla jako důkaz pohybu Země kolem Slunce a v roce 1748 nutaci zemské osy.
     
  • 14. července 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 4. Byla předstupněm k misi Apollo a jejím úkolem bylo měkce přistát na povrchu Měsíce. Toto se ovšem nezdařilo, když 10 km nad povrchem bylo spojení se sondou neočekávaně přerušeno.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc je kolem novu
  • Výročí: Eugene Shoemaker
  • Výročí: Explorer 35
  • Výročí: Veněra 8
  • Výročí: Mariner 1

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »