Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2015

28. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 8. července 2015 ve 22:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 7. do 12. 7. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihem. Aktivita Slunce se zvýšila především s ohledem na výskyt menších skvrn. Stále platí upozornění na možný výskyt nočních svítících oblak. Ačkoli sonda New Horizons zaznamenala anomálii a přepla se dočasně do nouzového režimu, na konci týdne bychom již měli mít opravdu hodně detailní snímky Pluta a Charona. ISS má nové zásoby.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 8. července. Čekají nás krátké bezměsíčné noci zhruba v druhé polovině týdne.

Planety:
Venuše (-4,5 mag) se blíží svému nejvyššímu jasu. Jupiter (-1,8 mag) je o něco blíže obzoru.
Saturn (0,3 mag) je nejvýše již za soumraku před 22. hodinou.

Aktivita Slunce je střední a především se na viditelné části slunečního disku vyskytuje množství menších skvrnek. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden jsme se bez nich prakticky museli obejít, vyskytovala se jen na obloze v zemích severně od nás. Ovšem co není, může být. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

  • Neděle přinesla nepříjemné překvapení v podobě zprávy, že sonda New Horizons se přepnula do nouzového režimu. To by samo o sobě tak hrozné nebylo. Sonda má záložní počítač, na který přešla a se Zemí komunikuje, ale necelých deset dnů do průletu kolem Pluta je to nepříjemná zpráva, především pro nás laiky. Nezbývá, než věřit, že odborníci brzy obnoví běžný provoz sondy, protože snímky, které pořizovala, byly stále zajímavější.
  • Důležitá zpráva z hlediska dalšího provozu ISS přišla také v neděli, kdy se k ní úspěšně připojila nákladní loď Progress M-27M. Dalo by se s nadsázkou říci, stačí dvě nehody předchozích zásobovacích lodí, a už je ISS ve všech zprávách, ale to je prostě úděl novinářů, které asi musí zajímat jen senzace. Na stanici se tedy nic nemění, pokud jde o normální provoz.

Výročí

  • 7. července 1950 (65 let) se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Jeho jméno není jistě třeba astronomům připomínat, nese ho jedna z nejhezčích a nejjasnějších komet 20. století, C/1996 B2 (Hyakutake). Kometa byla tak nějak jeho vysněným cílem. Nezáleželo mu na tom, po kom se kometa jmenuje, jen to, že byla nakonec tak jasná a obdivovalo ji tolik lidí, to bylo pro něj tou největší odměnou. Yuji však zemřel již roku 2002 a tak nám zbyla alespoň vzpomínka v podobě jeho slavné komety.
  • 10. července 1780 (235 let) se narodil fyzik a astronom František Ignác Kassián Halaška. Ve 30. letech 19. století fakticky řídil všechny univerzity tehdejší monarchie. Jinak to byl nadšený fyzik zastávající její názornou výuku. V Brně a později v Praze založil hvězdárnu, z které prováděl pozorování astronomická i geofyzikální. Zasloužil se také knihou o zatměních Slunce v první polovině 19. století.
  • 10. července 2010 (5 let) proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia. Před návštěvou sondy DAWN u Vesty a Ceres šlo o největší zdokumentovanou planetku o rozměru přibližně 120×100 km. Jak známo, Rosetta nyní pracuje u komety 67P.
  • 11. července 1990 (25 let) odstartovala observatoř Gamma. Šlo o francouzsko-sovětský projekt vesmírné gama observatoře se třemi dalekohledy. Mezi roky 1990 a 1992 se věnovala nejenergetičtějším zdrojům, jako je střed Galaxie, Cygnus-X1 nebo Slunce v maximu aktivity. V letech 1991 - 2000 pracovala na oběžné dráze výkonnější Compton Gamma Ray Observatory. Dnes se oboru gama věnuje družice Swift Gamma-Ray Burst Mission.

Výhled na příští týden

  • New Horizons prolétá kolem Pluta
  • Výročí: první snímky Marsu (Mariner 4)
  • Výročí: družice Badr-1
  • Výročí: raketa Proton
  • Výročí: daguerreotypie hvězdy Vega
  • Výročí: setkání posádek Sojuz-Apollo
  • Výročí: družice Rohini
  • Výročí: Zond 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hyakutake, Lutetia


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »