Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2016

28. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 13. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2016. Měsíc je vidět večer, bude v první čtvrti. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na denní obloze se k sobě blíží Venuše a Merkur. Slunce ukázalo další skvrny. Jednu červencovou noc se objevila velmi jasná noční svítící oblaka. Sonda JUNO je na oběžné dráze kolem Jupiteru. ISS má zase šestičlennou posádku.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. července ve 2:52 SELČ. Ve čtvrtek 14. července se bude nacházet 6° nad Marsem, o den později 15. 7. bude 5° západně od Saturnu. V sobotu 16. 7. bude již téměř úplňkový Měsíc 8° vlevo od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) je večer už jen velmi nízko nad západem. Mars (–1,1 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou nad jihem až jihozápadem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.
Planety ve dne obvykle nepozorujeme, ale Venuše už se poměrně vzdálila úhlově od Slunce a totéž nyní činí i Merkur. Obě planety míří k tzv. východní elongaci, to znamená, že je najdeme vlevo od Slunce. Venuše má jasnost -3,9 mag a Merkur bude v týdnu lehce slábnout od -1,6 do -1,0 mag. U obou objektů to znamená, že jsou snadno viditelné ve dne, ideálně pokud si nenecháme do tubusu svítit Slunce, které bude jen necelých deset stupňů daleko. Nejzajímavější to bude o víkendu, kdy Merkur bude míjet Venuši a planety od sebe budou v sobotu odpoledne jen asi půl stupně. To umožní vtěsnat je do jednoho zorného pole dalekohledu při menším zvětšení. Obě planety nyní jeví fázi malinkatého úplňku, přičemž kotouček Venuše dosahuje 10", což je dvojnásobek rozměru Merkuru.

Aktivita Slunce je nízká. Slunce koncem minulého týdne ukončilo bezeskvrnný půst a tak se zřejmě v tomto týdnu bude po delší době na co dívat. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka doslova explodovala 5. července a byl to jediný úkaz týdne, zato zdaleka nejhezčí v letošním roce. Snímky jsme přidali do čtenářské galerie.

Kosmonautika

  • Sonda Juno pracovala podle plánu a nyní je na oběžné dráze kolem Jupiteru. Vědecké přístroje budou postupně aktivovány a příští návrat 27. srpna již proběhne v plně vědeckém módu, kdy se budou sbírat i data. O příletu i současném stavu sondy jsme vám až do soboty psali v aktualizovaném článku.
  • Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se opět rozrostla na standardních šest členů, neboť modernizovaný Sojuz MS-01 nezklamal a v sobotu úspěšně zakotvil u ISS.
  • Ačkoli Curiosity na povrchu marsu přešla do nouzového režimu, už koncem pracovního týdne jí radioteleskopy sítě DSN opět pečlivě naslouchaly a tak je návrat k normálním operacím snad na dobré cestě.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Emil Škrabal
  • Výročí: John Glenn
  • Výročí: Gemini 10
  • Výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • Výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »