Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2024

28. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 10. července 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 7. do 14. 7. 2024. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Na večerní obloze bude jen velmi nízko nad obzorem. Ráno je nejvýše planeta Saturn, nízko nad východem i Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Na večerní obloze je zajímavá kometa 13P/Olbers. Ke svému prvnímu startu je připravena evropská raketa Ariane 6. Raketa Firefly Alpha má na kontě druhý plně úspěšný start. Také další rakety z USA, Číny a Japonska vynesly úspěšně své náklady. Starliner zůstane u ISS do druhé poloviny července. Před 45 lety zanikla stanice Skylab a Voyager 2 minul Jupiter.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 14. 7. v 0:49 SELČ. Vzhledem k malému sklonu ekliptiky vůči obzoru se nachází jen nízko nad západním obzorem.  

Planety
Na ranní obloze můžeme nejlépe pozorovat Saturn (1 mag). Ten je za svítání už více než 25° vysoko nad jihovýchodním obzorem. Jeho prstenec je již hodně sklopený a vypadá jako tenká čárka. Mars (1 mag) září jako výrazná červená hvězdička níže nad východním obzorem. Objevuje se už také Jupiter (–2 mag), který je vidět jen těsně při severovýchodním obzoru, ale se svojí jasností bude podobně výrazný, jako zmíněné slabší planety. Pro zajímavost dodejme, že na ranní obloze jsou i dalekohledem viditelné vzdálené plynné planety. 10° východně od Saturnu, v souhvězdí Ryb, je slabý Neptun (7,9 mag) a 5° východně od Marsu je Uran (5,8 mag). Venuše a Merkur se nachází východně od Slunce, ale pro pozorovatele ve střední Evropě jsou prakticky nepozorovatelné, jen extrémně nízko při obzoru.

Aktivita Slunce byla na střední úrovni. Skvrn je trochu méně a silné erupce vzácnější. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, si dala v týdnu pauzu. Případný jasnější úkaz může přijít kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

13P/Olbers 29. 6. 2024 Autor: Ján Gajdoš
13P/Olbers 29. 6. 2024
Autor: Ján Gajdoš

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers, která už dosahuje jasnosti asi 6 mag na fotografiích je vidět kromě bílého prachového i modrý iontový ohon. Po obrazcem souhvězdí Lva lze vyhledat kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), naději letošního podzimu, která zatím dosahuje jasnosti asi 10 mag. Nachází se přibližně ve vzdálenosti, kde obíhá Mars a zjasňuje nyní výrazně pomaleji, než bylo očekáváno, takže na podzim by nakonec nemusela být vůbec snadno viditelná. Uvidíme, co přinesou další dva měsíce a jak jasná nakonec v říjnu bude.

Kosmonautika a sondy

Ve čtvrtek 4. 7. po odkladu úspěšně odstartovala raketa Firefly Alpha. Vynesla osm minidružic (CubeSatů) NASA a amerických univerzit. Protože jde o druhý plně úspěšný start této rakety z celkově pěti pokusů, jde o velmi důležitý okamžik pro firmu Firelfy Aerospace.

3. 7. se uskutečnil výstup do volného kosmu z paluby čínské orbitální stanice Tiangong. Hlavním cílem výstupu byla obsluha vědeckých experimentů na vnějšku stanice.

1. 7. provedla úspěšný start také japonská raketa H-3, která vynesla radarovou družici ALOS-4 (též známou jako Daichi-4), která výrazně zvýší četnost snímání povrchu Japonska v rádiovém oboru s vysokým rozlišením.

Úspěšný start zaznamenal i Falcon 9 se Starlinky a čínská CZ-6A s družicemi Tianhui 5-02 určenými k dálkovému průzkumu Země pro geografické účely.

Hned v pondělí 8. 7. má startovat Falcon 9 s první velkou tureckou geostacionární telekomunikační družicí Türksat 6A. Následovat mají 9. 7. Starlinky na Falconu 9, ale hlavně dlouho připravovaný inaugurační let nové evropské rakety Ariane 6. Při jejím startu budou vyneseny jen malé družice, jejichž přehled shrnuje seriál na Kosmonautix.cz.

Kosmická loď Starliner zůstane u ISS připojena zhruba do druhé poloviny července. Boeing ve spolupráci s NASA dokončil 80 % simulací a pozemních testů potřebných k pochopení chování pohonného systému kosmické lodi Calypso.

Výročí

9. července 1979 (45 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Jupiteru. Šlo o čtvrtý průlet kosmické sondy kolem největší planety a podobně jako Voyager 1 přinesla i tato sonda spoustu skvělých poznatků o planetě, jejich měsících a slabém prstenci.

11. července 1979 (45 let) zanikla v atmosféře stanice Skylab. Její části dopadly i do západní Austrálie, poblíž města Esperance, asi 500 km východně od Perthu. Trosky naštěstí nikoho nezasáhly a nenadělaly ani žádné škody, jež by stály za řeč. Stanice měla sice po vypuštění řadu problémů, ale díky opravě se na ní nakonec vystřídaly tři posádky v lodích Apollo s celkem devíti astronauty.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc u hvězdy Antares (17. 7.)
  • Výročí: Samuel Molyneux
  • Výročí: Apollo 11
  • Výročí: Shoemaker-Levy 9 dopadla na Jupiter
  • Výročí: Georges Lemaître
  • Výročí: Sinope, měsíček Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 2, Skylab, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »