Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2011

29. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 15. července. Ke konci týdne v neděli se přiblíží k Jupiteru. Z některých míst ČR bude viditelný ve čtvrtek a v pátek přelet ISS přes Měsíc (v dopoledních hodinách - více zde).

seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
Planety viditelné okem: večer se pomalu loučíme se Saturnem (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Stále je pěkně viditelný prstenec a podle podmínek i další detaily.
Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je poměrně výrazným objektem nad ránem na východě. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu (ve čtvrtek 21. 7. projde středem kotoučku ve 3:10 SELČ). 20. 7. ve 3:06 zmizí za Jupiterem Ganymédes. 21. 7. ve 2:41 začíná přechod stínu Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi. Situaci 24. července nad ránem zachycuje simulace z programu Stellarium.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno, kdy téměř vrcholí nad jihem. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun je však slabý. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).

Aktivita Slunce je o něco vyšší. Počet skvrn se nyní rychle mění, ale vždy byla na disku alespoň jedna mnohem větší než naše Země. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka byla vidět naposledy 12. července. Budou další? Sledujte např. na webu http://ukazy.astro.cz.

ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011. Autor: Martin Gembec
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011.
Autor: Martin Gembec
Přelety ISS pokračují ve dne a některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk nebo přeletí přes Měsíc. Jak takový přelet probíhá z pohledu pozorovatele a fotografa si můžete přečíst v článku zde a předpovědi přeletů v tomto týdnu včetně mapek pak najdete v druhém článku. Doporučuji si časy přeletu, stejně jako přesnou pozici upřesnit ráno v den přeletu na serveru Calsky.com. Nejzajímavější přelet nastává v severozápadních a severních Čechách dopoledne 19. července, kdy by odpojený raketoplán Atlantis měl být vidět těsně vedle stanice před jeho závěrečným obletem ISS.

Kosmonautika:

  • Dawn byla krátkým zážehem iontového motoru 16. 7. úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta. Nyní je kosmická sonda na vyšší oběžné dráze asi 15 000 km daleko a ta postupně přejde na operační dráhu kolem planetky někdy během srpna letošního roku.
    Poslední fotografie už vypadá opravdu velmi zajímavě a to se stále nejedná o snímky z větší blízkosti, které jistě v týdnu uveřejní na webu mise.
  • Přistání raketoplánu Atlantis by mělo proběhnout ve čtvrtek 21. července. První plánovaný čas přistání na Floridě je v 11:56 SELČ. V případě nevhodného počasí na Kennedyho vesmírném středisku se může přistání odložit. Snímky z mise můžete sledovat každý den v galerii Human Spaceflight. Informace o průběhu letu čtěte v aktualizovaném článku.

Výročí

  • 18. července 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
    John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16.
    Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.
  • 18. července 1921 (90 let) se narodil astronaut John Glenn. Je to první američan, který obletěl Zemi a dále se zapsal do povědomí při svém letu na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let a je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu.
  • 20. července 1976 (35 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelen ze Země vypnut.
  • 21. července 1961 (50 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal "Gus" Grissom suborbitální let trvající 16 minut.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 10, John Glenn, Mercury-Redstone 4, Viking 1


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »